Ulánbátar - Mongolové v dnešních parlamentních volbách rozhodnou o tom, jestli jim bude znovu vládnout bývalá jediná strana v zemi.
Mongolská lidová revoluční strana měla monopol na moc od dvacátých let minulého století až do roku 1990. Vyznávala marxismus-leninismus a stoprocentní orientaci na Sovětský svaz.
Po demokratických změnách se proměnila ve stranu sociálně-demokratického typu a od té doby se ve volbách pravidelně přetlačuje o moc s konkurenční Demokratickou stranou.
Přečtěte si:
Poslední volby v roce 2004 skončily patem. Obě hlavní strany získaly v tzv. Velkém churalu shodně po 36 křeslech. Celkem v parlamentu zasedá 76 poslanců.
Dnešní volby by měly stanovit jasnějšího vítěze. Obě strany věří ve vítězství.
"Věříme, že dostaneme dost hlasů na to, abychom sestavili vládu sami," řekl šéf předvolební kampaně demokratů Gombo Tsogtsajchán.
A jak se vůbec Mongolům osmnáct let po konci komunistického režimu daří?
Z 2,7 milionu obyvatel téměř polovina kočuje a přespává v legendárních jurtách. Po hluboké krizi na konci devadesátých let, kdy hrozil hladomor, se ekonomika lepší. Loni vzrostla o deset procent, předloni o 7,5 procenta.
Země vklíněná mezi dva obry - Rusko a Čínu - si ale dělá velké naděje na zbohatnutí kvůli svým stále ještě nevytěženým nerostným zásobám.
Právě parlament, vzešlý z dnešních voleb, by měl schválit přístup zahraničních těžařských společností k zásobám zlata a mědi v poušti Gobi.
Slibně se jeví i těžba uhlí a uranu. Výhodou pro Mongoly je velká poptávka po surovinách v sousední Číně.
