Rusko má v třímilionovém Moldavsku, které bývalo součástí Sovětského svazu, historicky silný vliv. Zemi až do roku 2020 vedli politici blízcí Moskvě, pak ale nastal zlom. Prezidentkou se stala proevropská Maia Sanduová a následně prozápadní strany ovládly i parlamentní volby.
Ve stejné době začal v Kremlu pod patronací Ředitelství pro přeshraniční spolupráci vznikat dokument s názvem "Strategické cíle Ruské federace v Moldavské republice". Úřad má na starosti rozšíření kontroly nad zeměmi, ve kterých má Rusko své strategické zájmy: v Pobaltí, Bělorusku, na Ukrajině a právě v Moldavsku. Podobný plán vypracovaný pro Bělorusko unikl do médií už koncem letošního února.
Tajnou strategii zaměřenou na Moldavsko zveřejnila ve středu evropská média, včetně ukrajinského serveru Kyiv Independent. Strategický dokument je rozdělen na několik časových období. Mezi krátkodobými cíli, kterých chtěl Kreml docílit už letos, bylo například udržení Moldavska závislého ze sta procent na ruském plynu.
Dalším krokem mělo být neutralizování pokusů potlačujících aktivity Ruska a proruských médií. Do pozadí se měla přesunout také debata o snížení počtu ruských vojáků v Podněstří - separatistické oblasti na východě Moldavska, kde už třicet let působí asi 1500 příslušníků ruské armády.
Mezi "realistickými cíli do dalších deseti let" tajný dokument zmiňoval omezení vlivu Rumunska, Evropské unie nebo Spojených států. Kreml se obával, že by údajně mohly "zasahovat do vnitřní politiky Moldavska, posílit pozici NATO a oslabit ruské postavení".
Podřízený satelit
Moskva prostřednictvím neziskových organizací chtěla posilovat také kulturní zastoupení Ruska, vysílat do Moldavska víc studentů, usilovat o to, aby ruština zůstala ve školních osnovách a nakonec se stala jedním z úředních jazyků země. V současnosti jím je rumunština. Od roku 2025 se ruský vliv měl začít víc projevovat i v politice.
"Dokument vnímá Moldavsko jako podřízený satelit, kde Rusko může uplatňovat svou kontrolu a vliv a naopak blokovat vliv Západu," hodnotí z uniklých dokumentů David Kramer, který pracoval na americkém ministerstvu zahraničí.
Ruských snah si je vědom i moldavský premiér Dorin Recean, který za největší ruskou hrozbu považuje ekonomické a politické tlaky. "Vojensky nemůže Rusko uspět," myslí si.
Ekonomika pokulhává
Plán ruských úřadů na posílení vlivu v Moldavsku ale nepočítal s invazí na Ukrajinu, o níž předem vědělo jen pár zasvěcených okolo prezidenta Vladimira Putina. Místo postupného příklonu k Rusku se země po začátku války víc orientuje na Evropskou unii, která jí loni v červnu udělila kandidátský status. Ten sice nezaručuje budoucí členství, vedl ale k posílení vzájemných vztahů, Brusel například zajistil Moldavsku dodávky plynu, aby vydrželo zimu.
Zároveň vláda v Kišiněvě po začátku války zablokovala šest televizních stanic šířících dezinformace o invazi a Ukrajincích, kteří často právě do sousedního státu prchají. V únoru prezidentka Maia Sanduová varovala před hrozícím převratem, který údajně měli spustit ruští vojáci v civilu útokem na vládní budovy.
V Moldavsku se mění i veřejné mínění. Zatímco před válkou by podle průzkumů ve volbách vyhrály partaje přiklánějící se k Moskvě, nyní o deset procentních bodů vedou proevropské politické strany.
Přesto v poslední době stoupl počet protivládních a protizápadních demonstrací. Ekonomická kondice Moldavska se zhoršuje, inflace dosáhla 30 procent a energie jsou až sedmkrát dražší než před invazí. "To samozřejmě zvedá nervozitu ve společnosti," myslí si premiér Recean a dodává, že je očividné, že Rusko pořádání protestů alespoň zčásti financuje.
