Britská vláda se již loni zavázala, že zachová cizincům ze států EU stejná práva jako dosud, i pokud by země ze společenství odešla bez dohody. Podmínkou je, že zažádají o status usedlíka, pro jehož získání stačí doložit totožnost a dokázat, že žijí v Británii.

Pokud nemá žádost nějaké nedostatky, usedlíkem se prakticky automaticky stane každý, kdo v zemi pobývá pět let a déle. Takzvaný předběžný usedlický status dostanou lidé, kteří v zemi žijí kratší dobu. Dovršením pátého roku se jim poté změní na plný status.

Systém se naplno rozjel letos v březnu a ke konci července obdrželo ministerstvo téměř milion žádostí. Drtivou většinu jich už stihlo schválit, mezi neúspěšné se řadí necelé procento z nich, většinou kvůli formálním nedostatkům žádosti.

Téměř 180 000 žadatelů pochází z Polska, 140 000 je Rumunů a o 20 000 méně Italů. Češi, kterých v Británii odhadem žije kolem 100 000, jsou s 13 200 žádostmi hned za Slováky, kterých se o status usedlíka zatím přihlásilo téměř 20 000.

"Občané EU jsou pro naši zemi neuvěřitelným přínosem. Proto jsem velmi potěšen, že již přes milion lidí má zaručen status, který zachová jejich zákonná práva," řekl podle webu Politico náměstek ministra vnitra Brandon Lewis, podle něhož v srpnu počet schválených žádostí již přesáhl milion.

Podle plánů vlády budou mít cizinci čas na podání žádosti do konce příštího roku v případě, že Británie odejde z EU bez dohody. Kdyby se dohodu podařilo schválit, bude lhůta ještě o půl roku delší.

Expertka na pracovní a evropské právo Catherine Barnardová podle zmíněného webu uvedla, že mezi žadateli zatím převažují kvalifikovanější lidé, po nichž Británie volá, což označila za dobrou zprávu.

"Špatnou zprávou naopak je, že většina lidí stále (žádost) nepodala, a z mých hovorů s občany EU usuzuji, že někteří nedoceňují její význam," řekla profesorka z Cambridge Barnardová, podle níž se někteří méně kvalifikovaní lidé obávají, že vzhledem k pochybnější pracovní praxi nebudou moci délku pobytu v Británii doložit.