Milán (od našeho zpravodaje) - Když se začal Silvio Berlusconi v televizi objevovat po boku roztomilých zvířátek namísto mladých modelek, mnozí Italové si začali říkat, že je s ním definitivně konec.
V jednom z takových rozhovorů se vyznal, že ho sužuje "strašná bolest" ze smrti jeho pejska. A chtěl, aby byla ochrana psů zanesena přímo do ústavy. Jindy zase v televizi krmil beránka lahví s mlékem a vyzval Italy, aby o Velikonocích nejedli maso. On sám se stal vegetariánem.
To bylo v době, kdy Berlusconiho vliv na italskou politiku upadal. Ale zatímco zájem o práva zvířat mu zůstal, vrací se to, na co byli Italové zvyklí poslední čtvrtstoletí. Tedy že mužem se zásadním vlivem na chod jejich země se po nedělních volbách nejspíš opět stane právě tento miliardář a mediální magnát.
Jeho strana Vzhůru Itálie má podle průzkumů podporu zhruba 17 procent voličů, což je v porovnání s minulostí velmi málo. V koalici s Ligou severu a dalšími menšími stranami ale nejspíš tento pravicový blok volby vyhraje. A není vyloučené, že dá v parlamentu dohromady většinu křesel.
"Tajná zbraň Vzhůru Itálie se jmenuje Silvio Berlusconi," prohlásil lídr strany sám o sobě měsíc před volbami s tím, že ho budou plná média a povede permanentní kampaň. A jak řekl, tak taky učinil. I když ho na pár dní vyřadila únava - přece jen, letos mu bude už 82 let.
Berlusconi sice stojí na pokraji dalšího volebního vítězství, do římského Paláce Chigi, kde sídlí italští premiéři, ale nevstoupí. Kvůli rozsudku za daňový podvod nemůže až do roku 2019 vykonávat veřejné funkce. Je ale zřejmé, že pokud bude předsedu vlády vybírat jeho strana, Berlusconi si dobře ohlídá, kým nejdůležitější funkci obsadí. Těsně před volbami veřejně zmínil, že by to mohl být Antonio Tajani, současný předseda Evropského parlamentu. Ten ve čtvrtek oznámil, že Berlusconiho nabídku přijal.
Videoreportáž z předvolební Itálie: Organizace Ruah pomáhá běžencům
Berlusconi v roce 2011 ve funkci premiéra končil velmi potupně. Itálie se tehdy ocitla na pokraji pádu do dluhové krize. Odchod Berlusconiho z funkce byl zárukou změny k lepšímu nejen pro finanční trhy, ale i pro italské partnery v Evropské unii. A doslova celý svět žasl, když na veřejnost vyplula fakta o jeho divokých sexuálních večírcích zvaných bunga bunga.
Neuplynulo ani sedm let a situace se změnila. V Itálii narostla podpora populistů, jako je Hnutí pěti hvězd, které by volilo skoro 30 procent lidí. Posílila taky Liga severu, která se pod novým lídrem Matteem Salvinim posunula až na krajní pravici. Obě strany se sice před volbami vzdaly svých plánů na odchod z eurozóny, jejich případná vláda by ale přinesla nejistotu.
Za této situace Berlusconi prohlašuje, že on je zárukou stability. Loni prý soukromě navštívil německou kancléřku Angelu Merkelovou. "Angelo, znáš mě a víš, že toho mám za sebou hodně. Ale říkám ti, že se na mě můžeš spolehnout," ujišťoval Merkelovou podle vysoce postaveného zdroje, který o obsahu schůzky informoval Aktuálně.cz.
Berlusconi sice utvořil volební koalici s krajní pravicí, s tou ale v minulosti vládl vždy a neměl problém ji "ukočírovat". Analytici proto od tohoto spojenectví očekávají standardní politiku, jen s větším důrazem na snahu omezit migraci. Což ale dělá i současná vláda levého středu.
Itálii hrozí stagnace
Klidný vývoj v Itálii je v zájmu celé Evropy: země je třetí největší ekonomikou eurozóny, její státní dluh přesahuje 130 procent hrubého domácího produktu, a pokud by ji zasáhly vážné turbulence, mohlo by to podkopat stabilitu celé společné evropské měny. A tedy i zemí, jako je Česko, které jsou na eurozóně ekonomicky závislé.
S návratem Berlusconiho k moci Itálii sice nehrozí radikální změna poměrů, ale hrozbou je něco jiného - další stagnace. Berlusconi za celou dobu, kdy byl premiérem, neprovedl prakticky žádné reformy. Naopak, za jeho vlády narostl státní dluh, zhoršilo se vnímání korupce i výkon státní správy. To vše velmi ztěžuje život italským firmám, jejichž zájmy se přitom miliardář Berlusconi rád zaklínal. Mladí lidé jen obtížně hledají práci, a pokud už nějakou najdou, většinou jde o omezené kontrakty na dobu určitou.
Berlusconiho koalice nemá v programu žádné kroky, které by tuto situaci mohly zásadně změnit. Analytici se shodují, že realističtější plány má momentálně vládnoucí Demokratická strana bývalého premiéra Mattea Renziho, ta ale v průzkumech zaostává.
"Až přijde příští recese, Itálie na ni nebude dostatečně připravena," odhaduje Luigi Scazzieri z výzkumné organizace Centre for European Reform. V takovém případě by ovšem mohly další volby vynést k moci ještě radikálnější politiky, než jsou ti, kteří se o ni v Itálii ucházejí dnes a které nejspíš protentokrát zastíní Berlusconi.
