Paříž - Rozpočtové návrhy, které mezinárodním věřitelům předkládá řecká vláda, jsou nedostatečné, protože v tomto roce nezajišťují dosažení rozpočtového přebytku, uvedl hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu (MMF) Olivier Blanchard v rozhovoru s francouzským listem Les Echos.
Řecko mělo mít letos podle původního plánu celkový rozpočtový přebytek ve výši tří procent hrubého domácího produktu (HDP).
Cíl dosáhnout letos přebytku je ale již v tuto chvíli zřejmě nerealistický, uvedl Blanchard. Poukázal na to, že poslední prognózy naopak předpokládají sestup řeckého rozpočtového hospodaření do deficitu.
Přehodnocení vyhlídek na přebytky povede k tomu, že Řecko bude potřebovat od věřitelů další finanční pomoc. To ale může fungovat jen v případě, že Řecko předloží solidní program, řekl Blanchard.
"Vzhledem k tomu, že nejnovější odhady mluví o značném rozpočtovém deficitu, potřebujeme (od Řecka) věrohodná opatření, která jej přemění zpět v přebytek a udrží aktivní saldo i do budoucna," citovala Blancharda agentura Reuters.
"Řecký důchodový systém je příliš štědrý"
"V této chvíli je k tomu daleko," dodal. Řekl také, že řecký důchodový systém je stále až příliš štědrý a že země zaměstnává přehnaně velké množství státních zaměstnanců.
Evropská komise před třemi týdny snížila odhady řeckého hospodářského růstu a výsledků rozpočtového hospodaření.
Primární přebytek, do nějž se nezahrnuje obsluha dluhů, má být letos jen 2,1 procenta HDP proti téměř pěti procentům HDP, které se odhadovaly o tři měsíce dříve.
Komise také zhoršila odhad celkového letošního rozpočtového hospodaření na deficit 2,1 procenta z původně očekávaného přebytku 1,1 procenta HDP; propad do schodku čeká i v příštím roce.
Prodloužení druhého záchranného programu
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení platnosti druhého záchranného programu pro Řecko, výplatu zbylých 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) Aténám ale podmínila tím, že zástupci věřitelů zhodnotí pozitivně reformní plán nové řecké vlády.
Jednání od té doby postupují jen velmi pomalu, třebaže silně zadlužená země peníze nutně potřebuje k odvrácení hrozby platební neschopnosti.
Klíčovým termínem pro dosažení dohody je nyní 5. červen, kdy musí Řecko uhradit MMF další splátku dluhu; za celý červen musí vyplatit fondu celkem 1,6 miliardy eur.
Varufakis: Nepřijmeme léčbu, která je horší než nemoc
Přísná úsporná opatření, na nichž trvají zahraniční věřitelé, jsou jediným důvodem, proč Řecko není s to s nimi uzavřít dohodu ani po čtyřech měsících vyjednávání. V článku, který byl dnes zveřejněn na názorovém portálu Project Syndicate, to napsal řecký ministr financí Janis Varufakis.
Ministr upozorňuje, že vytrvalá snaha věřitelů prosadit ještě přísnější úsporná opatření, a to i na úkor reforem, "nemá nic společného s posunem Řecka na životaschopnou ekonomickou cestu. Zároveň vyjadřuje pochybnosti o jejich skutečné motivaci, což prý bude úkol pro "budoucí historiky".
Varufakis vyvrací údajný mýtus, že Atény nejsou ochotné zavést reformní ekonomický program, kvůli čemuž ztrácejí důvěru a dobrou vůli svých evropských partnerů.
"Realita je úplně jiná," píše řecký ministr financí. "Naše vláda chce zavést plán, jenž zahrnuje všechny reformy, které podporují evropské ekonomické think-tanky," dodává. Souběžně s tím prý má vláda v Aténách jedinečnou možnost udržet si podporu řeckého lidu.
Podle Varufakise je zapotřebí nezávislý daňový systém, trvalý a přiměřený přebytek primárního rozpočtu, logický a ambiciózní privatizační plán a systém rozvoje, který využije veřejný majetek k vytváření investičních toků. Nutná je prý také skutečná důchodová reforma a deregulace trhu zboží a služeb.
Varufakis zopakoval názor, že věřitelé Řecka trvají na ještě větších úsporných opatřeních, která zabraňují ekonomickému oživení, a vytvářejí tak začarovaný kruh. "A naše vláda nepřijme léčbu, která se po pěti letech ukázala být horší než nemoc," uzavřel.
