Sergej Lavrov je osmnáct let ústy ruského prezidenta Vladimira Putina v zahraničí. Často tepe do Spojených států, Ukrajiny, Severoatlantické aliance a po vrbětické kauze i do Česka.
Z některých jeho vystoupení je známé, že pro ostré slovo nejde daleko. Když v roce 2008 jednal s tehdejším britským ministrem zahraničí Davidem Milibandem o napjaté situaci v Gruzii, ztratil nervy. "Kdo k…a jsi, že mě poučuješ?" křičel na něj do telefonu. Lavrov pak do sluchátka pokračoval v nadávkách, jež tlumočníci v Británii raději nepřekládali.
Minulý týden Lavrov na tiskové konferenci s vážnou tváří hrozil po neúspěšných rozhovorech zástupců NATO a Ruska: "Západ to dotáhl do situace, kdy Rusko ztratilo trpělivost. Dlouho jsme zapřahali, teď už pojedeme," prohlásil rozčileným tónem. Lavrov občas i otevřeně zalže. Nedávno například uvedl, že v některých západních zemích se děti ve školách učí, že Ježíš byl bisexuál.
Jeden z českých politiků a bývalých ministrů mimo záznam a pod podmínkou zachování anonymity redakci Aktuálně.cz popsal, že Lavrov je velmi vzdělaný a chytrý a štve ho, že jej západní kolegové považují jen za Putinova mluvčího. "Vadí mu to, ale když se chce udržet ve funkci, nemůže s tím nic dělat," uvedl politik, který se Sergejem Lavrovem několikrát jednal.
Bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg jednou označil šéfa ruské diplomacie za přítele, ale veřejně si s ním neporozuměl v tom, zda Česko a okolní země patří do střední, nebo východní Evropy. Zatímco Schwarzenberg trval na střední, podle Lavrova patří Česko a jeho sousedi v OSN do skupiny států oficiálně nazvané východní Evropa.
Náruživý kuřák
Sergej Lavrov se narodil v roce 1950 ruskému otci a arménské matce. Oba rodiče byli členy komunistické strany a matka pracovala na ministerstvu zahraničního obchodu. Proto mohl Lavrov studovat na prestižním Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO).
Diplomatickou kariéru začal před padesáti lety, v roce 1972, jako tajemník na sovětském velvyslanectví v Colombu na Srí Lance. Díky své jazykové vybavenosti byl pro tuto oblast specialista. Asie ale byla jen přestupní stanicí. Skoro celá osmdesátá léta strávil jako diplomat při sovětském zastoupení v OSN v New Yorku.
Od roku 1994 působil jako ruský velvyslanec v OSN. V této funkci vydržel deset let, pak jej prezident Vladimir Putin povolal do Moskvy a jmenoval šéfem ruské diplomacie, kterým je dodnes. Už jako ministrovi mu v roce 2011 vyšla kniha s názvem Mezi minulostí a budoucností: Ruská diplomacie v měnícím se světě.
Dokonalá angličtina
Z doby jeho působení v OSN se traduje zábavná historka. V roce 1991 tehdejší generální tajemník Kofi Annan zakázal v newyorském sídle ve všech prostorách kouření. To se Lavrovovi coby náruživému a silnému kuřákovi nelíbilo. Veřejně prohlásil, že Annan není majitelem budovy a nemá tedy co zakazovat. A skutečně pak Lavrov zákaz porušoval a občas si cigarety na chodbách nebo někde v ústraní zapálil. V New Yorku se Lavrovovi také narodila dcera Jekatěrina, která vystudovala politologii na Kolumbijské univerzitě a ekonomii v Londýně.
Obama také ve svých pamětech, nazvaných Země zaslíbená, popisuje Lavrova jako uhlazeného člověka a uvádí to v kontrastu s Putinem. Na jednání s ruskými politiky v sídle ruského prezidenta v Novo-Ogarjovu v roce 2009 řekl, že Lavrov umí tak excelentně anglicky, že opravuje tlumočníky.
Když se jednou novinář ruského ministra zahraničí ptal, co považuje za nezbytný předpoklad úspěšného diplomata, odpověděl: "znalost historie".
