Balkánská trasa migrantů znovu ožívá. Situace v Bosně se zhoršuje

Helena Truchlá Helena Truchlá
15. 11. 2019 19:45
Takzvaná balkánská migrační trasa, která vede z Turecka a Řecka přes jihovýchod Evropy, je oficiálně už tři roky uzavřená. Hranice jsou hlídané. Podle německých úřadů ale v posledních měsících znovu ožila a na západ tudy přechází stále více lidí. Vyplývá to ze zprávy německého ministerstva vnitra, kterou má k dispozici deník Die Welt.

V dokumentu se doslova píše, že "všechny ukazatele relevantní pro migraci se nyní nacházejí na vyšší úrovni než v letech 2017 a 2018". Jde například o množství nelegálních překročení hranice nebo žádosti o azyl.

Podle německé policie migranti využívají rozvětvenou trasu přes balkánské státy, aby se dostali do střední a západní Evropy. Jedním z centrálních uzlů je oblast na severozápadě Bosny a Hercegoviny.

Přímo v Bosně situaci sleduje Lucemburčanka Fabienne Dimmerová. Působí v neziskové organizaci Catch a Smile (v překladu "Usměj se"), která v zemi pomáhá koordinovat dobrovolnické práce. "Přichází sem víc a víc lidí. Když jsem byla v létě v Sarajevu, všimla jsem si, že tam je mnohem víc tureckých Kurdů, Íránců, Maročanů, Tunisanů a Syřanů," popisuje svoje zkušenosti. 

Dimmerová do Bosny pravidelně jezdí od března 2018, naposledy se vrátila před deseti dny. Působí také v přeplněných táborech Sedra, Borići, Bire a Miral, které financuje Evropská unie nebo Mezinárodní organizace pro migraci (IMO). 

Nejhorší je podle ní to, že někteří z uprchlíků tráví v táborech celé roky. "Seznámila jsem se tu se dvěma lidmi, kteří se potkali už v roce 2016 v Řecku. A pak znovu v Bosně. Mezitím nedělali nic, nemohli. Přitom by chtěli pracovat a dát děti do školy," vysvětluje, proč jsou migranti nedočkaví tábory opustit. 

Tábory Bire a Miral se ve středu rozhodly bosenské úřady uzavřít. Znamená to, že migranti je už od tohoto pátku nesmějí vůbec opouštět. Ledaže by se vydali směrem k chorvatské hranici a chtěli Bosnu a Hercegovinu trvale opustit.  

Posledním táborem s volným přístupem by měl zůstat Vučjak nedaleko města Bihač. Ten se přitom nachází na místě bývalé skládky, před hrozící humanitární katastrofou už v říjnu varoval Červený kříž.

V přeplněných stanech tu podle údajů místní policie přebývá až 2500 migrantů, přičemž kapacita tábora je nanejvýš tisíc míst. Lidé nemají přístup k tekoucí vodě ani elektřině a nebezpečí pro ně představují také miny, pozůstatek jugoslávské války z první poloviny devadesátých let.

Záleží na Řecku

Z Bosny se lidé snaží dostat do Chorvatska, které je na trase první členskou zemí Evropské unie, a dál do Slovinska, které navíc patří do schengenské zóny volného pohybu. "O bezpečných vnějších hranicích EU dnes nelze hovořit," varoval šéf německé policie Dieter Romann pro deník Die Welt.

Zvýšený provoz na trasách směrem na západ už zaznamenaly i chorvatské a slovinské úřady.

Rok Počet zaznamenaných nelegálních přechodů hranice do Slovinska
2017 1 930
2018 9 149
2019 13 832 (údaj do konce října)

Zdroj: Slovinské ministerstvo vnitra. 

Země je ale dál na západ nepouštějí. "V prvních deseti měsících letošního roku jsme vrátili zpět 9710 osob, takže drtivou většinu. Nejčastěji sem letos přicházeli lidé z Pákistánu, Alžírska a Afghánistánu," sdělila Aktuálně.cz Vesna Mitricová, mluvčí slovinského ministerstva vnitra.

Zvyšuje se také počet žádostí o azyl, které slovinské úřady dostávají. 

Rok Počet žádostí o azyl
2017 1 476
2018 2 875
2019 3 350  (údaj do konce října)

Zdroj: Slovinské ministerstvo vnitra. 

Podle německých úřadů ale záleží vývoj na celé balkánské trase hlavně na Řecku. Právě sem se migranti dostávají většinou po moři.

Z údajů norské neziskové organizace Aegean Boat Report vyplývá, že do země letos připlulo mnohem více lidí než ve dvou předcházejících letech. Zatímco v roce 2017 to bylo celkem 23 tisíc a o rok později 32 tisíc lidí, v prvních deseti měsících letošního roku to bylo dohromady už bezmála 46 tisíc. 

Podobně hovoří také neveřejná zpráva Evropské komise, kterou získal nedělní list Welt am Sonntag. Podle ní je letošní nárůst příchodů do Řecka až 40procentní. 

Složitá dohoda s Tureckem

Členské státy Evropské unie se před třemi lety dohodly s Tureckem, že všichni migranti, kteří neoprávněně přejdou z Turecka do Řecka, budou vráceni zpět. Tehdy to vedlo k faktickému uzavření balkánské trasy.

Počet příchozích na řecké ostrovy v posledních měsících a letech.
Počet příchozích na řecké ostrovy v posledních měsících a letech. | Foto: Aegean Boat Report

Podle Evropské komise bylo ale od roku 2016 do Turecka vráceno jen 1944 lidí, z toho letos pouhých 138. "Tak málo jako nikdy předtím," píše se ve zprávě.

Na Balkáně uvázla řada lidí. Po Řecku a Srbsku se nyní situace zhoršuje právě v Bosně a Hercegovině, kam se přesouvají lidé z řeckých ostrovů a pevniny. "Erdogan (turecký prezident, pozn. red.) začíná uprchlíky pomalu pouštět," je přesvědčená Dimmerová. "Může si dělat, co chce, EU je na něm závislá," kritizuje tři roky starou dohodu. 

Stávající situace je ale pořád lepší než v letech 2015 a 2016. Na začátku listopadu na to upozornil také chorvatský ministr vnitra Davor Božinović. "Tehdy přecházelo přes chorvatské území každý den až deset tisíc lidí. V tuto chvíli se v Unsko-sanském kantonu v Bosně a Hercegovině nachází dohromady jen asi čtyři až šest tisíc lidí," řekl. Podle odhadů Dimmerové jsou však počty spíš dvojnásobné.

Noční kamery a drony

Zástupci německého Spolkového úřadu pro uprchlictví a migraci nyní přesto míří na Balkán osobně. Chtějí zjistit, jak by Německo mohlo zemi, která se sama potýká s korupcí a nefunkční státní správou, pomoct. Mohlo by jít například o podporu pohraniční policie nebo pomoc s navracením migrantů do jejích zemí původu. 

Posílit pohraniční stráž plánuje také Slovinsko. Tamní policie posílila aktivitu hlavně na chorvatské hranici, kde je největší tlak. "Uvědomujeme si naši odpovědnost za zabezpečení schengenského prostoru," říká mluvčí ministerstva vnitra Mitricová.

S ochranou hranice momentálně pomáhá také 150 příslušníků armády, další posily zatím vláda povolávat nebude

A připravují se také Chorvati, hranici s Bosnou bude podle informací tamní policie střežit pět bezpilotních letounů a 450 kamer s nočním viděním. Většinu techniky země pořizuje za peníze z Bruselu, který se snaží podpořit ochranu vnější hranice EU.

Video: Díky umělcům si mexické a americké děti hrají společně, navzdory zdi

Americké a mexické děti si mohou hrát společně. Umělci do migrantské zdi instalovali houpačky | Video: Reuters/Rael San Fratello
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Zemřel fotograf František Dostál, proslul souborem Letní lidé z říční plovárny

Ve věku 84 let zemřel toto pondělí fotograf František Dostál, dokumentarista a reportér, který zachycoval absurditu všedního dne i neobyčejných setkání. Informovala o tom jeho partnerka Alena Vykulilová. Dostálovým nejslavnějším souborem je kolekce Letní lidé, který vytvořil mezi roky 1968 až 1990 ve Zlenicích na řece Sázavě. Dokumentoval v něm přes dvě desítky let rekreace obyčejných lidí na říční plovárně.

František Dostál se narodil roku 1938 v pražských Vršovicích, které se také staly jeho prvotní inspirací. Fotit začal v 60. letech, publikoval v řadě periodik. Námětem jeho tvorby byli především lidé pražských ulic a posázavští trampové, k nimž sám patřil. Pro jeho dílo byl typický jemný humor, často těžící z absurdních setkání nesourodých prvků na jednom obrazu.

Přestože se Dostál fotografii věnoval výhradně jako amatér, patří se svými více než 20 knižními tituly, bezpočtem novinových a magazínových ilustrací i bezmála 70 výstavami k nejpublikovanějším českým fotografům.

Studoval na průmyslové škole strojnické v letech 1953 až 1957, kde se poprvé seznámil s fotografií. V mládí byl aktivním sportovcem. Jako dorostenec se stal držitelem československého rekordu ve sprinterské štafetě a skákal do výšky. Téměř do důchodu pracoval jako konstruktér obráběcích strojů ve firmě Škoda Plzeň se sídlem v Praze.

Za výstavní aktivitu se stal členem mnoha fotoklubů - v Argentině, Brazílii, Jugoslávii, Německu, Polsku, Velké Británii, získal řadu čestných titulů a více než stovku ocenění. Roku 2008 obdržel cenu ministerstva kultury za celoživotní přínos amatérské fotografii.

Zdroj: ČTK
Další zprávy