reklama
 
 

Mezinárodní trestní soud se dal do práce. Začal Kongem

26. 1. 2009 13:15
Thomas Lubanga se v Haagu zodpovídá z rekrutování dětských vojáků

Haag - Dlouho očekávaný okamžik nastal. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu, který má soudit nejhorší typy zločinů jako válečné zločiny, zločiny proti lidskosti či genocidu, v pondělí začal soudit.

Před tribunál předstoupil bývalý vůdce jedné z milic ve východním Kongu Thomas Lubanga, který se zodpovídá z válečného zločinu rekrutování dětí mladších patnácti let a jejich užívání k tomu, aby se aktivně podílely na bojových akcích".

Lubanga tvrzení hlavního žalobce Luise Morena Ocampa v pondělí odmítl. Podle vlastního vyjádření se naopak snažil zajistit východokonžské provincii Ituri mír.

Zločiny v Africe

Soud dosud vydal vedle toho Lubangova dalších dvanáct zatykačů. Týkají se Ugandy, Konga, Súdánu a Středoafrické republiky. Vrchní žalobce loni navrhl soudit i současného prezidenta Súdánu Umara Bašíra za jeho podíl na genocidě v Dárfúru, kde přišly o život stovky tisíc lidí.

Ačkoliv již existují mezinárodní tribunály, které soudí válečné zločince, je ICC výjimkou. Jedná se totiž o první stálý tribunál s pravomocemi soudit zločiny ve všech zemích, které jeho tzv. Římský statut ratifikovaly.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) či Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (ICTR) mohou soudit pouze zločiny, které se staly během přesně určeného období v dané zemi.

Univerzální jurisdikce

ICC bude naproti tomu pracovat univerzálně a zabývat se všemi nejvážnějšími zločiny, které se udály po prvním červenci 2002, kdy Římský statut vstoupil v platnost.

Římský statut zatím ratifikovalo 108 států. Spojené státy ho podepsaly, ale neratifikovaly, obávají se totiž, že by tím otevřely cestu ke stíhání svých vojáků, a to nejen těch, kteří působí v bojových akcích, ale také těch v mírových misích.

Statut nepodepsaly či neratifikovaly ani Čína, Rusko, Írán, Indie, Pákistán, Indonésie nebo Izrael. Jediným arabským státem, který jej ratifikoval, je Jordánsko. Po devíti letech od podpisu jej v říjnu minulého roku schválil i Parlament České republiky. K završení procesu ratifikace však stále chybí podpis prezidenta.

Kvůli nerostům

Lubanga je obviněn, že se během občanské války v Kongu, která měla za následek pět milionů mrtvých, dopouštěl válečných zločinů v letech 2002 až 2003. V roce 2003 oficiálně válka skončila, ve východní části země se však bojuje dodnes.

V současnosti se v této oblasti bohaté na nerostné suroviny kromě různých milic a konžské armády pohybují i armádní jednotky Rwandy, Jižního Súdánu a Ugandy.

Konflikt v oblasti Ituri propukl v roce 1999: Lubanga byl tehdy předákem milic Unie konžských patriotů (UPC), která se skládala z mužů etnika Hema bojujících proti etniku Lendu.

autor: Roman Gazdík | 26. 1. 2009 13:15

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama