Mezi německými policisty řádí neonacisté. Věří, že Třetí říše stále existuje

Ondřej Houska Ondřej Houska
2. 11. 2016 21:00
Policie vyšetřuje 15 možných případů, kdy jejich kolegové mohou patřit k zakázanému hnutí Reichsbürger neboli k "Říšským občanům". Další desítky policistů údajně projevily sympatie k jiným krajně pravicovým skupinám.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Berlín – Nestává se často, aby policista tvrdil, že zákony jeho země neplatí. A odmítal kvůli tomu potvrdit formulář s pokutou. Jenže přesně to udělali dva strážníci v Německu. A jejich kolegové díky tomu zjistili, že mají co do činění s radikálními neonacisty.

Jak vyšlo najevo, oba policisté se hlásí k zakázanému hnutí Reichsbürger, tedy Říšští občané. Tato skupina neuznává existenci současné Spolkové republiky Německo a tvrdí, že stále trvá nacistická Třetí říše. V Německu se k této ideologii podle odhadů hlásí několik stovek lidí.

Přívrženci Říšských občanů se objevují i mezi policisty, jak zjistil deník Süddeutsche Zeitung. Ten si vyžádal údaje o tom, kolik takových případů teď policie prošetřuje. Z dokumentů je patrné, že jich je 15. To se na první pohled nemusí zdát jako velké číslo; je to ale čtyřnásobně víc než ještě před pár měsíci.

Kromě toho policie prověřuje další čtyřicítku policistů, kteří údajně projevili sympatie k jiným krajně pravicovým skupinám.

Říšští občané jsou ale podle odborníků na neonacistické scéně nejnebezpečnější složkou. Své odmítání existence současného Německa dovádějí až do krajních důsledků, kdy je podle nich možné použít násilí proti německým institucím nebo zaměstnancům státního aparátu.

Jeden ze členů této radikální organizace, identifikovaný německými médii jako Wolfgang P., minulý měsíc v Bavorsku zastřelil policistu. Ve svém domě v městečku Georgensmünd nedaleko Norimberku měl arzenál víc než třiceti zbraní. Všechny ale držel legálně, protože byl aktivním lovcem a sportovním střelcem.

Úřady mu v poslední době chtěly povolení k držení zbraní kvůli jeho podezřelému chování odejmout. "Od smrti své babičky byl stále zmatenější," popsal extremistu jeden ze sousedů. Wolfgang P. s babičkou vyrůstal poté, co jeho matka spáchala sebevraždu.

Tento případ tak potvrdil nedávnou analýzu německého ministerstva vnitra, které o Říšských občanech napsalo, že se "přinejmenším část tohoto hnutí nezalekne ani nejhorších násilných činů, včetně vražd".

Říšští občané mají za nepřátele všechny představitele státu, tedy i politiky. Podle ministerstva vnitra jsou to leckdy právě přívrženci tohoto hnutí, kteří stojí za narůstajícím počtem slovních i fyzických útoků proti politikům. Různých typů napadení politiků letos policie v Německu zaznamenala už přes 800, necelou polovinu spáchala krajní pravice. Její sympatizanti vesměs stojí také za víc než pěti stovkami útoků na cizince, evidovanými v letošním roce.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tunisko má nového prezidenta, stal se jím univerzitní profesor Kaís Saíd

Tuniská volební komise potvrdila, že nedělní prezidentské volby v zemi vyhrál univerzitní profesor bez politické příslušnosti Kaís Saíd. Získal 72,71 procenta hlasů. Saídův protivník, mediální magnát Nabíl Karúí nedlouho před oznámením výsledků druhého kola voleb uznal svou porážku. Volební účast byla 55 procent, citovala agentura Reuters z prohlášení volební komise.

Karúí, který byl donedávna ve vazbě, a ani Saíd dosud nikdy nezastávali politický úřad, v prvním kole voleb 15. září ale předstihli řadu kandidujících vlivných politiků.

Vítěz prezidentského souboje převezme severoafrickou zemi usilující o vítězství v boji s korupcí, nezaměstnaností a sporadickým extremistickým násilím. Tunisané se také snaží stabilizovat demokracii, kterou budují od povstání za arabského jara v roce 2011. Oba kandidáti se již před hlasováním shodli na tom, že budou rovněž usilovat o mír v sousední válkou rozvrácené Libyi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy