Mnichov - Beate Zschäpeová z německé neonacistické skupiny Národně-socialistické podzemí (NSU) ve středu u soudu odmítla obvinění z deseti vražd a dalších zločinů, jichž se NSU dopustila.
Činy podle ní spáchali zbývající dva členové skupiny Uwe Mundlos a Uwe Böhnhardt, kteří jsou již po smrti.
Zschäpeová to uvedla v prohlášení, které před mnichovským soudem přečetl v její přítomnosti obhájce Mathias Grasel. Je to poprvé za dva a půl roku procesu, kdy Zschäpeová "vypovídala". Obžalované hrozí doživotní vězení.
Čtyřicetiletá Zschäpeová tvrdí, že se o vraždách i o bombových útocích spáchaných NSU vždy dozvěděla teprve po činu. V prohlášení uvedla, že ji činy šokovaly. Údajně přemlouvala oba muže, aby se zločiny přestali, policii však o událostech neinformovala. Mundlos a Böhnhardt jí údajně řekli, že v případě odhalení spáchají sebevraždu, a Zschäpeová tomu chtěla za každou cenu zabránit.
Příbuzným obětí se Zschäpeová omluvila s tím, že cítí morální vinu. Ve svém prohlášení však zdůraznila, že zločiny spáchali Mundlos a Böhnhardt.
Omluvu však příbuzní obětí přijmout odmítli. "Paní Zschäpeová se svým prohlášením snaží zbavit odpovědnosti. Nevěřím jedinému slovu z této výpovědi," řekla v televizi n-tv dcera jednoho ze zabitých.
Němci považují středeční soudní jednání za frašku, podle nich se snaží Zschäpeová svalit všechnu vinu na mrtvé a chce být vnímána jako oběť.
Zschäpeová v prohlášení také uvedla, že se nikdy nepovažovala za skutečnou členku NSU, členy skupiny byli jen Mundlos a Böhnhardt. "Oni mě nepotřebovali. To já jsem potřebovala je," přečetl Grasel z prohlášení obviněné.
Zschäpeová se přiznala pouze k podpálení bytu ve Zwickau, kde se skrývala s oběma muži. Udělala to údajně na žádost Böhnhardta a Mundlose, aby zničila důkazy o činnosti NSU poté, co skupinu odhalila policie.
Zschäpeová také uvedla, že měla těžké dětství v bývalé Německé demokratické republice, protože žila v neúplné rodině a její matka byla alkoholička. Na krajně pravicovou scénu v Jeně ji přivedli Mundlos a Böhnhardt, s nimiž se seznámila v první polovině 90. let.
Německá média spekulovala o tom, že Zschäpeová prodělala nervové zhroucení, a proto nemůže sama vypovídat. Její obhájci to však nepotvrdili a obviněná v soudní síni působila uvolněným dojmem, usmívala se do kamer a se svými právníky žertovala.
Zatím není jasné, zda bude Zschäpeová odpovídat i na otázky soudu a státního zastupitelství.
NSU se podařilo odhalit až v roce 2011
Podle státního zastupitelství vytvořila Zschäpeová s Böhnhardtem a s Mundlosem buňku NSU, která se stáhla do ilegality. V letech 2000 až 2007 údajně spáchali po celém Německu deset vražd, převážná většina obětí byla tureckého původu. Trojici jsou připisovány i dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem v letech 2001 a 2004, které si vyžádaly 23 zraněných, a dále 15 případů přepadení bank.
Vyšetřovatelé se původně domnívali, že vraždy jsou součástí vyřizování účtů mezi tureckými rodinami, a proto hledali viníky v okolí obětí. Rasový motiv zpočátku vůbec neprověřovali, za což dnes čelí kritice.
NSU se podařilo odhalit až v roce 2011. Mužská část buňky ale spáchala před zatčením sebevraždu. Zadržet se podařilo pouze Zschäpeovou.
Středeční výpověď Zschäpeové přilákala velkou pozornost veřejnosti. Podle televizních záběrů se před soudní síní v Mnichově tvořily dlouhé fronty, všichni lidé se dovnitř nedostali. O průběhu procesu informují na Twitteru zpravodajové většiny německých médií, hashtag #Zschäpe se dopoledne stal nejsledovanější mezi německými uživateli sítě.
