Útoků na německé politiky jsou stovky. Pro krajní pravici se z nich stává "lovná zvěř"

Ondřej Houska
5. 10. 2016 7:40
Agresivita části německé společnosti vůči politikům v poslední době roste. Ministerstvo vnitra proti nim letos zaznamenalo už přes 800 útoků. Týdeník Der Spiegel, který ministerskou zprávu získal, číslo označil za "děsivě vysoké". Politici jako by se v Německu pomalu stávali lovnou zvěří, přičemž útočníky jsou nejčastěji sympatizanti krajní pravice.
Saský premiér Stanislaw Tilich, spolková kancléřka Angela Merkelová a prezident Joachim Gauck (zleva doprava) v Drážďanech.
Saský premiér Stanislaw Tilich, spolková kancléřka Angela Merkelová a prezident Joachim Gauck (zleva doprava) v Drážďanech. | Foto: Reuters

Berlín – Na oslavě nejdůležitějšího německého státního svátku to letos vypadalo, jako když se fotbaloví fanoušci bouří proti verdiktu rozhodčího.

Do Drážďan se v pondělí na Den německé jednoty sjeli nejdůležitější němečtí politici. Oslavy sjednocení západního a východního Německa ale narušily stovky pískajících, řvoucích a sprostě nadávajících demonstrantů.

Jejich hlavním terčem byla kancléřka Angela Merkelová, ale dav podle svědků vypískal všechny politiky, i ty, kteří od něj procházeli tak daleko, že je demonstranti nemohli poznat.

Protestující požadovali hlavně konec přijímání uprchlíků.

Náladu vyhrotila migrační krize

Nenávist určité části německé společnosti vůči politikům se v poslední době projevuje stále agresivněji, což dokazuje i statistika ministerstva vnitra. To letos zaznamenalo už přes 800 útoků vůči politikům.

Ten zatím nejvážnější se odehrál loni v říjnu, když kandidátku na úřad starostky Kolína nad Rýnem Henriettu Rekerovou na předvolebním mítinku pobodal a těžce zranil muž, jenž nesouhlasil s jejím vstřícným postojem k uprchlíkům. Jinak ale bylo útoků vůči politikům v roce 2015 tak málo, že je úřady samostatně vůbec neevidovaly. Vážným problémem se staly až letos.

Ministerstvo vnitra ve své zprávě hovoří o případech fyzického napadení, vyhrožování nebo poškozování majetku politiků včetně žhářských útoků.

Předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert (CDU) kvůli tomu ostře kritizuje policii a soudy. "Zatímco počet útoků podstatně roste, jejich objasněnost zůstává otřesně nízká," řekl šéf poslanců deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Náladu v Německu vyhrotila loňská uprchlická a migrační krize, kdy do země přišel zhruba milion žadatelů o azyl. Část německé společnosti odmítá vstřícnou politiku kancléřky Merkelové vůči běžencům, jak ukazuje rostoucí popularita antiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD), která má podle průzkumů veřejného mínění dvoucifernou podporu.

I přes tento nárůst ale velká většina německé veřejnosti zůstává věrná zavedeným politickým stranám. V preferencích stále suverénně vede středopravicový blok CDU/CSU, který by podle zářijového průzkumu pro týdeník Stern a televizi RTL volilo 33 % Němců.

Angele Merkelové sice popularita spadla o několik desítek procent, jako příští kancléřku si ji ale stále přeje 44 % Němců, což je zdaleka nejvíce ze všech politiků.

Nezaleknou se ani vražd, varují úřady

Současná spolková vláda navíc už nějakou dobu mění dřívější velmi vstřícný přístup k žadatelům o azyl.

Začíná klást mnohem větší důraz na bezpečnostní prověřování lidí, kteří se do Německa dostali, a zdůrazňuje, že azyl může dostat jen ten, kdo ho opravdu potřebuje. Lidé, kterým nehrozí smrt nebo mučení, mají být z Německa co nejrychleji vyhoštěni.

Po zavření tzv. balkánské cesty z Řecka dál na sever a březnovém podepsání dohody mezi zeměmi Evropské unie a Tureckem o zastavení migrace navíc do Německa přichází už jen minimum uprchlíků či migrantů.

Loňská krize a následné problémy s integrací velkého počtu žadatelů o azyl ale povzbudily ty nejradikálnější části německé společnosti. Přívrženci krajní pravice, často otevření neonacisté, jsou těmi, kdo nejčastěji útočí na politiky.

Ze zmíněných víc než 800 různých druhů napadení jich krajní pravice spáchala necelou polovinu. Její fanoušci vesměs stojí také za dalším narůstajícím typem kriminality, což jsou útoky na cizince. Od ledna do září jich německá policie zaznamenala víc než 500, což je skoro dvakrát víc než za stejné období loňského roku.

Německé úřady teď podle ministerstva vnitra sledují víc než 250 nejrůznějších internetových stránek nebo profilů spojených s krajní pravicí. Za jednu z nejnebezpečnějších skupin na krajně pravicové scéně platí hnutí Říšští občané. Jejich chování podle citované zprávy ministerstva vnitra ukazuje, že "přinejmenším část tohoto hnutí se nezalekne ani nejhorších násilných činů, včetně vražd".

 

Právě se děje

Aktualizováno před 42 minutami

Trump příkazem usiluje o snížení právní ochrany sociálních sítí

Americký prezident Donald Trump dnes nařídil přezkoumat zákon, který chrání sociální sítě před převzetím zodpovědnosti za obsah zveřejněný jejich uživateli. Exekutivní příkaz podepsal v reakci na krok společnosti Twitter, která označila několik jeho zpráv za nepřesné. Podle názorů odborníků nemá jeho pokus valnou šanci na úspěch, napsaly světové agentury.

Trump příkazem útočí na ustanovení zákona z roku 1996, které dává společnostem Facebook, Twitter, Youtube a Google de facto imunitu vůči žalobám spojeným s veřejným obsahem, neboť jim udílí status pouhé platformy. Cílem prezidentova příkazu je změnit způsob, jakým je zákon využíván. Regulačním úřadům chce umožnit, aby se mohly vyjádřit k tomu, jak jednotlivé společnosti spravují obsah na sítích.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odložený klimatický summit bude v listopadu 2021 v Glasgowě

Příští klimatický summit se uskuteční v první polovině listopadu 2021 ve skotském městě Glasgow. Na twitteru o tom dnes informoval britský ministr Alok Sharma, který má organizaci akce na starosti. Vrcholná schůzka se měla v Glasgowě uskutečnit už letos na podzim, kvůli pandemii byla ale v dubnu odložena.

Klimatický summit (COP26) se bude konat od 1. do 12. listopadu. Naposledy se představitelé zemí světa na vrcholné klimatické schůzce setkali loni v prosinci v Madridu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Letadlo z Karáčí před pádem třikrát narazilo do ranveje

Pilot pákistánského letadla, které se minulý týden zřítilo v Karáčí, při prvním pokusu o přistání kontrolní věži neoznámil, že mu nejde vysunout podvozek. Třikrát pak narazil do ranveje, než stroj zvedl a při druhém pokusu přistát havaroval. Podrobnosti z posledních chvil před neštěstím ve čtvrtek zveřejnila pákistánská vláda.

Airbus A-320, který letěl do Karáčí z Láhauru, se zřítil minulý pátek jen zhruba 1,5 kilometru od ranveje. Při nehodě zemřelo 97 lidí; dva pasažéři neštěstí přežili.

Pilot se poprvé pokusil přistát na letišti v pákistánském velkoměstě, neoznámil však nefunkční podvozek. Třikrát se při tomto pokusu dotkl motory ranveje. "Nebyl ve správné výšce … Kontrolní věž mu řekla, nejste ve vyžadované výšce, snižte svou výšku," uvedl pákistánský ministr pro civilní letectví, podle kterého pilot na toto odpověděl, že "to zvládne".

Pilot pak sdělil kontrolní věži několik vteřin před pádem, že ani jeden z motorů nefunguje a že má problém udržet výšku. Očekává se proto, že vyšetřovatelé zkontrolují, zda motory byly při nárazech poškozeny. Ve spodní části motoru se nachází klíčové komponenty, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Česko odpovědělo EU na výtku k voucherům, podle ministerstva jsou v pořádku

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v termínu odeslalo Evropské komisi odpověď na vytýkací dopis k voucherům za zájezdy zrušené kvůli koronavirové krizi. Podle odpovědi jsou poukazy v pořádku. Komise Česku vytýká uzákonění možnosti pro cestovní kanceláře, vydávat za zrušené cesty vouchery na zájezdy místo hotovosti. V odpovědi ministerstvo předložilo právní argumenty, které podle úřadu svědčí o souladu české legislativy s právem Evropské unie, sdělil mluvčí MMR Vilém Frček.

Ministerstvo podle něj v dopise mimo jiné dokládá, že česká legislativa zranitelným spotřebitelům zachovává veškerá dosavadní práva, která mají u zájezdů zaručena. "Ostatním spotřebitelům tato práva neodepírá, pouze v zájmu naplnění účelu směrnice EU i za koronavirové situace odkládá možnost jejich vymáhání za předpokladu, že by spotřebitelé nevyužili alternativní nabídku voucherů namísto okamžité kompenzace za zrušení zájezdu z důvodu vyšší moci," uvedl Frček.

Česko umožnilo cestovním kancelářím místo hotovosti za zaplacené zálohy na zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna vydávat klientům poukazy. Podle komise mají ale lidé právo na vrácení peněz.

Nárok na vrácení hotovosti budou mít čeští klienti, kteří poukaz nevyužijí do 31. srpna příštího roku k úhradě jiné cesty. Odmítnout mohou poukaz lidé ve věku nad 65 let, zdravotně postižení, nezaměstnaní, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, samoživitelky a samoživitelé či lidé, kteří nemohou kvůli koronaviru pracovat. Peníze mohou rovnou požadovat také školy v případě školních zájezdů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 hodinami

Agentura Fitch zhoršila úvěrový rating vlastníka Komerční banky

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings ve čtvrtek zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti francouzské bankovní společnosti Société Générale, která v Česku vlastní Komerční banku. Rating dlouhodobých závazků francouzského podniku snížila o jeden stupeň na úroveň A-. Tato ratingová známka se nachází na dolní hranici pásma vyšší střední kvality a stále signalizuje nízké riziko nesplácení závazků.

Zhoršení ratingu podle agentury odráží mimo jiné předpokládaný negativní vliv koronavirové krize na ziskovost společnosti Société Générale. Výhled ratingu je stabilní, což signalizuje, že jeho další snížení Fitch prozatím nepředpokládá.

Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu.

Société Générale koncem dubna oznámila, že se v letošním prvním čtvrtletí propadla do ztráty 326 milionů eur (8,8 miliardy Kč) po zisku 686 milionů eur před rokem. Firma kvůli koronavirové krizi ztrojnásobila rezervy na ztrátové úvěry a její výnosy klesly. Société Générale vlastní podíl 60,4 procenta v Komerční bance, která patří mezi největší banky v České republice.

Agentura Fitch upozornila, že hospodářské výsledky Société Générale byly v prvním čtvrtletí ovlivněny zhoršujícími se ekonomickými podmínkami a vrtkavostí na finančních trzích. Předpověděla, že provozní výsledky banky letos zůstanou pod tlakem a v příštím roce oživí pouze částečně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy