Obrador označil volby z 2. července za zmanipulované, podle jeho slov se znovu obnovily praktiky někdejší vlády jedné strany. Ty skončily až vítězstvím současného prezidenta Vicenteho Foxe v roce 2000, jemuž právě končí šestiletý mandát.
Andrés Manuel López Obrador si mnohokrát stěžoval, že sčítání bylo norektní ve více než polovině volebních místnostech a žádal přepočítání všech 41 milionů volebních lístků. Nejvyšší volební soud ovšem na jeho požadavky nepřistoupil, předseda Leonel Castillo je označil za nepodložené. Zhruba 230 000 lístků bylo sice vyřazeno, ale obou kandidátů se to dotklo srovnatelně.
Calderón tak obdržel o 244 tisíc hlasů víc než jeho rival, tedy o pouhých 0,58 %. Oficiálně soud vyhlásí vítěze až 6. září, kdy má rovněž potvrdit, zda jako celek byly volby regulérní. Jedná se ovšem o pouhou formalitu, neboť rozhodnutí soudu je konečné.
Dvě Mexika
Volby rozdělily zemi na dva tábory: pravici a levici, bohaté a chudé.
Konzervativní Calderón, dřívější ministr energetiky, má blíže ke Spojeným státům, by mohl být jakousi protiváhou venezuelského prezidenta Hugo Cháveze nebo kubánského Fidela Castra. Ačkoli je představitelem pravice, hodlá příští prezident zmenšit ohromné rozdíly mezi společenskými vrstvami.
"Nechci několik Mexik. Nechci zbídačené Mexiko. Chci jedno silně vyvinuté Mexiko se stabilním ekonomickým růstem," prohlásil před zákonodárci. Že mu investoři věří, dokazuje posílení mexické měny i trhu cenných papírů.
Obrador se již dříve vyjádřil, že pokud se prezidentem nestane, bude svému protivníkovi vládu co možná nejvíce ztrpčovat. Rozhodnutí soudu je "nepřijatelné pro miliony Mexičanů. Představuje nejen zneuctění historie naší země, ale rovněž porušení ústavního pořádku a regulérní puč," prohlásil před dvěma tisíci svých stoupenců.
