Memento Normandie. Jak by vypadala Evropa bez vylodění

Jan Gazdík Jan Gazdík
Aktualizováno 31. 12. 2014 13:27
Kdyby se před 70 lety nezdařilo vylodění v Normandii, přišla by na řadu jiná varianta: svržení atomové bomby na Německo místo Japonska. Se všemi následky, které by to pro Evropu mělo.
Foto: Reuters

Praha - Mapa Evropy by dnes pravděpodobně vypadala zcela jinak, pokud by před sedmdesáti lety západní mocnosti nevysadily své vojáky v Normandii. Červnové výročí této největší kombinované operace v historii lidstva řadí tudíž historici bez váhání k událostem roku 2014.

Nejen proto, že se hlavy někdejší protihitlerovské koalice na západních březích Evropy symbolicky sešly v době, kdy východní hranice starého kontinentu opět ohrožuje válka.

"Výročí vylodění v Normandii by mělo být pravidelnou událostí roku, a nejen při kulatých výročích. Zásadně totiž změnilo výsledky druhé světové války," připomíná Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu (VHÚ).

Atomová bomba pro Evropu

A jak by mohla vypadat poválečná Evropa bez vylodění? Někdejší železná opona by se nejspíše táhla mnohem západněji, než jsme ji znali... dost možná, že od norského pobřeží až ke Španělsku.

S možným neúspěchem této gigantické operace se přitom počítalo. Pak by ovšem pravděpodobně přišla na řadu jiná varianta: svržení atomové bomby na Německo místo Japonska. Se všemi následky jaderné exploze, jaké by to pro Německo, ale i Evropu mělo.

V tom případě by ovšem třetí říše padla podle Rajlicha ne v květnu 1945, ale až o několik měsíců později, protože první zkouška atomové bomby se uskutečnila v červenci 1945. "Tohle vše je nutné mít na paměti, když hovoříme o významu vylodění v Normandii," dodává historik.

Jiný historik, Jaroslav Hrbek, navíc ve svých studiích upozorňuje, že porážka nacistického Německa měla význam jen v případě bezpodmínečné kapitulace. Německo sice bylo v první světové válce poraženo, avšak vítězové na jeho území nevstoupili. Za dvacet let se proto celosvětová apokalypsa opakovala.

Němci tehdy a teď

Nikdo z expertů nezpochybňuje podíl Sovětského svazu na rozdrcení nacistické říše, vylodění v Normandii mělo ale pro kontinent i ten zásadní význam, že Německo bylo s nemalou pomocí Západu znovu uvedeno mezi evropské národy. Přestože jen málokterý Němec (pokud vůbec) považoval v roce 1945 výsledek války za osvobození.

"A jaké je Německo dnes? Jde nejenom o významnou zemi Evropské unie, ale i motor evropské integrace a našeho dobrého spojence v NATO. I tohle lze přičíst na vrub vylodění," vyčísluje Rajlich.

Podobně to podle jiného experta z VHÚ Jindřicha Marka chápou dnes i Němci. Marek navíc připomíná hodnocení generála Zdeňka Nováka: "Operace v Normandii byla obrovským povzbuzením pro represemi zdecimovaný český protinacistický odboj."

Novák byl přitom v době války jedním z vůdců ilegální organizace Obrana národa. "Historii a význam spojenectví demokratických zemí nestačí jen připomínat. Je také nutné pro něj něco dělat. Nechť je proto válka na Ukrajině pro euroatlantické spojenectví mementem," varuje Marek.

Ukrajina v Normandii

Dva neobyčejně silné okamžiky zažil letos na plážích Normandie šéf odboru pro veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík: "Všichni tam dávali najevo, že oslavy vylodění probíhají v kontextu války na opačném konci Evropy. Ukrajina tam byla silně přítomna."

Z pláží doprovázel československého západního parašutistu Jaroslava Klemeše ze skupiny Platinum-Pewter. "Míjeli jsme při odchodu spolu s dalšími válečnými veterány tribunu, když si nás všimli tanečníci s lidmi ze scénického vystoupení. A my jsme najednou kráčeli nadšeně aplaudujícím kordonem. Šlo o několik set lidí a já měl co dělat, abych nepodlehl emocím. Ocitli jsme se v kotli zcela nevídaného vděku mladých lidí. Všem nám přitom bylo jasné, že se s devadesátiletými veterány vidíme na plážích Normandie pravděpodobně naposled," líčí.

Normandie kromě toho připomíná Evropanům ještě jednu opomíjenou, avšak o to důležitější věc: v tomto prostoru se bojovalo bez přestávky po celou dobu války. Tedy už v době, kdy Hitler se Stalinem podepisovali spojenecké smlouvy o přátelství a spolupráci.

 

Právě se děje

před 2 minutami

The Sunday Times: Britský princ Michael nabízí zajištění kontaktů v Kremlu

Novináři nedělníku a televizní stanice Channel 4 se vydávali za zástupce fiktivní jihokorejské firmy, která měla zájem o investice v Rusku. Na schůzce, kterou média natáčela skrytou kamerou, jim princ z Kentu nabídl pomoc jako zprostředkovatel. Za tyto služby si řekl o 10 000 liber (294 000 korun) na den s tím, že může ze svého domova v Kensingtonském paláci natočit na podporu firmy i proslov, a to za poplatek 200 000 dolarů (4,2 milionu korun), uvedla agentura AFP.

Princův přítel a obchodní partner markýz z Readingu Michaela popsal jako "neoficiálního velvyslance jejího veličenstva pro Rusko" a člověka povzneseného nad "politickou vřavu", kterého Moskva považuje za přítele Ruska. Princ se podle markýze rovněž může setkat přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a firmu při tom zastupovat. Princ z Kentu v reakci uvedl, že s Putinem se naposledy setkal v roce 2003.

Michael není považován za aktivního člena královské rodiny a britskou korunou není ani placený. Královnu však Michael v dobách před pandemií zastupoval na zhruba 200 událostech ročně, jako například na státních pohřbech v Indii či na Kypru, píše se na webových stránkách královské rodiny. V životopise 78letého prince se píše, že má skrze svou prababičku silné vazby na Rusko a o zemi jako takovou jevil vždy velký zájem. Je také prvním členem královské rodiny, který se naučil rusky, a to do takové míry, že je kvalifikovaný tlumočník.

Mezi Londýnem a Moskvou panují napjaté vztahy od března 2018, kdy byl v jihoanglickém Salisbury nervově paralytickou látkou novičok otráven bývalý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julije. Británie z činu podezírá ruské agenty.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

ČSÚ zatím dostal ve sčítání lidu přes 4,3 milionu formulářů. Končí v úterý

Český statistický úřad (ČSÚ) dosud obdržel více než 4,3 milionu formulářů ke sčítání lidu. Z toho bylo 3,9 milionu elektronických a 440 000 listinných. Dalších 640 000 listinných formulářů je stále v domácnostech. V neděli o tom informovala mluvčí sčítání Jolana Voldánová. Sčítání končí v úterý.

Do úterní půlnoci lze využít elektronický formulář na webu scitani.cz nebo mobilní aplikaci Sčítání21. Do úterý je také možné si na kontaktních místech vyzvednout listinný sčítací formulář a odpovědní obálku. Vyplněný formulář v obálce mohou lidé vhodit do poštovní schránky nebo odevzdat na kterékoliv pobočce České pošty, případně na krajské správě ČSÚ.

Mluvčí již dříve uvedla, že je obtížné stanovit, od kolika lidí statistici údaje už dostali a kolik jim je ještě musí zaslat. Formulář se vyplňuje za domácnost. Česko má 10,7 milionu obyvatel. Podle statistik o příjmech a životních podmínkách má domácnost v průměru 2,34 členů. Při zohlednění tohoto počtu by tedy ve sčítání informace o sobě a svém bydlení poskytlo už zhruba 10,2 milionu osob a formulář by mělo vyplnit a poslat ještě asi půl milionu lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy