Memento Normandie. Jak by vypadala Evropa bez vylodění

Jan Gazdík Jan Gazdík
Aktualizováno 31. 12. 2014 13:27
Kdyby se před 70 lety nezdařilo vylodění v Normandii, přišla by na řadu jiná varianta: svržení atomové bomby na Německo místo Japonska. Se všemi následky, které by to pro Evropu mělo.
Foto: Reuters

Praha - Mapa Evropy by dnes pravděpodobně vypadala zcela jinak, pokud by před sedmdesáti lety západní mocnosti nevysadily své vojáky v Normandii. Červnové výročí této největší kombinované operace v historii lidstva řadí tudíž historici bez váhání k událostem roku 2014.

Nejen proto, že se hlavy někdejší protihitlerovské koalice na západních březích Evropy symbolicky sešly v době, kdy východní hranice starého kontinentu opět ohrožuje válka.

"Výročí vylodění v Normandii by mělo být pravidelnou událostí roku, a nejen při kulatých výročích. Zásadně totiž změnilo výsledky druhé světové války," připomíná Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu (VHÚ).

Atomová bomba pro Evropu

A jak by mohla vypadat poválečná Evropa bez vylodění? Někdejší železná opona by se nejspíše táhla mnohem západněji, než jsme ji znali... dost možná, že od norského pobřeží až ke Španělsku.

S možným neúspěchem této gigantické operace se přitom počítalo. Pak by ovšem pravděpodobně přišla na řadu jiná varianta: svržení atomové bomby na Německo místo Japonska. Se všemi následky jaderné exploze, jaké by to pro Německo, ale i Evropu mělo.

V tom případě by ovšem třetí říše padla podle Rajlicha ne v květnu 1945, ale až o několik měsíců později, protože první zkouška atomové bomby se uskutečnila v červenci 1945. "Tohle vše je nutné mít na paměti, když hovoříme o významu vylodění v Normandii," dodává historik.

Jiný historik, Jaroslav Hrbek, navíc ve svých studiích upozorňuje, že porážka nacistického Německa měla význam jen v případě bezpodmínečné kapitulace. Německo sice bylo v první světové válce poraženo, avšak vítězové na jeho území nevstoupili. Za dvacet let se proto celosvětová apokalypsa opakovala.

Němci tehdy a teď

Nikdo z expertů nezpochybňuje podíl Sovětského svazu na rozdrcení nacistické říše, vylodění v Normandii mělo ale pro kontinent i ten zásadní význam, že Německo bylo s nemalou pomocí Západu znovu uvedeno mezi evropské národy. Přestože jen málokterý Němec (pokud vůbec) považoval v roce 1945 výsledek války za osvobození.

"A jaké je Německo dnes? Jde nejenom o významnou zemi Evropské unie, ale i motor evropské integrace a našeho dobrého spojence v NATO. I tohle lze přičíst na vrub vylodění," vyčísluje Rajlich.

Podobně to podle jiného experta z VHÚ Jindřicha Marka chápou dnes i Němci. Marek navíc připomíná hodnocení generála Zdeňka Nováka: "Operace v Normandii byla obrovským povzbuzením pro represemi zdecimovaný český protinacistický odboj."

Novák byl přitom v době války jedním z vůdců ilegální organizace Obrana národa. "Historii a význam spojenectví demokratických zemí nestačí jen připomínat. Je také nutné pro něj něco dělat. Nechť je proto válka na Ukrajině pro euroatlantické spojenectví mementem," varuje Marek.

Ukrajina v Normandii

Dva neobyčejně silné okamžiky zažil letos na plážích Normandie šéf odboru pro veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík: "Všichni tam dávali najevo, že oslavy vylodění probíhají v kontextu války na opačném konci Evropy. Ukrajina tam byla silně přítomna."

Z pláží doprovázel československého západního parašutistu Jaroslava Klemeše ze skupiny Platinum-Pewter. "Míjeli jsme při odchodu spolu s dalšími válečnými veterány tribunu, když si nás všimli tanečníci s lidmi ze scénického vystoupení. A my jsme najednou kráčeli nadšeně aplaudujícím kordonem. Šlo o několik set lidí a já měl co dělat, abych nepodlehl emocím. Ocitli jsme se v kotli zcela nevídaného vděku mladých lidí. Všem nám přitom bylo jasné, že se s devadesátiletými veterány vidíme na plážích Normandie pravděpodobně naposled," líčí.

Normandie kromě toho připomíná Evropanům ještě jednu opomíjenou, avšak o to důležitější věc: v tomto prostoru se bojovalo bez přestávky po celou dobu války. Tedy už v době, kdy Hitler se Stalinem podepisovali spojenecké smlouvy o přátelství a spolupráci.

 

Právě se děje

před 47 minutami

Schodek rozpočtu stoupl ke konci července na rekordních 279,4 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 279,4 miliardy korun z červnových 265,1 miliardy korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě ministerstvo financí (MF). Jde o nejhorší červencový výsledek od vzniku Česka. Loni ke konci července byl schodek 205,1 miliardy korun.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 19,3 miliardy na 836,3 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 32,4 miliardy na 721,9 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci července pak meziročně stouply o 93,6 miliardy na 1,1 bilionu korun.

Na celý letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok MF navrhuje schodek 390 miliard korun

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výstavu ruské avantgardy v Hluboké nad Vltavou vidělo 22 tisíc lidí

Přes 22 tisíc lidí navštívilo přehlídku děl ruské avantgardy, která o víkendu skončila. Jde o rekord v hlavní výstavní sezoně pořádající Alšovy jihočeské galerie. Poslední týden měla zámecká jízdárna v Hluboké nad Vltavou vyprodáno a na všechny zájemce se nedostalo, oznámil Aleš Seifert, ředitel galerie. Ta v příštích dnech na webu zveřejní 3D prohlídku projektu, díky němuž byla do Česka zapůjčena cenná díla Kazimira Maleviče, Vasilije Kandinského či Alexandra Rodčenka.

"Překonalo to veškeré mé sny a plány. Máme covidovou dobu, přesto se ukázalo, že výstava tohoto typu byla pro návštěvníky neskutečně zajímavá," kvituje Seifert. Úspěšnost srovnává s aktuální pražskou retrospektivou malířky Toyen. "My máme poloviční množství, limit do 40 návštěvníků za hodinu, Národní galerie měla 80 lidí na 80 minut a měla 40 tisíc návštěvníků," dodává ředitel Alšovy jihočeské galerie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy