Memento Normandie. Jak by vypadala Evropa bez vylodění

Jan Gazdík Jan Gazdík
Aktualizováno 31. 12. 2014 13:27
Kdyby se před 70 lety nezdařilo vylodění v Normandii, přišla by na řadu jiná varianta: svržení atomové bomby na Německo místo Japonska. Se všemi následky, které by to pro Evropu mělo.
Foto: Reuters

Praha - Mapa Evropy by dnes pravděpodobně vypadala zcela jinak, pokud by před sedmdesáti lety západní mocnosti nevysadily své vojáky v Normandii. Červnové výročí této největší kombinované operace v historii lidstva řadí tudíž historici bez váhání k událostem roku 2014.

Nejen proto, že se hlavy někdejší protihitlerovské koalice na západních březích Evropy symbolicky sešly v době, kdy východní hranice starého kontinentu opět ohrožuje válka.

"Výročí vylodění v Normandii by mělo být pravidelnou událostí roku, a nejen při kulatých výročích. Zásadně totiž změnilo výsledky druhé světové války," připomíná Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu (VHÚ).

Atomová bomba pro Evropu

A jak by mohla vypadat poválečná Evropa bez vylodění? Někdejší železná opona by se nejspíše táhla mnohem západněji, než jsme ji znali... dost možná, že od norského pobřeží až ke Španělsku.

S možným neúspěchem této gigantické operace se přitom počítalo. Pak by ovšem pravděpodobně přišla na řadu jiná varianta: svržení atomové bomby na Německo místo Japonska. Se všemi následky jaderné exploze, jaké by to pro Německo, ale i Evropu mělo.

V tom případě by ovšem třetí říše padla podle Rajlicha ne v květnu 1945, ale až o několik měsíců později, protože první zkouška atomové bomby se uskutečnila v červenci 1945. "Tohle vše je nutné mít na paměti, když hovoříme o významu vylodění v Normandii," dodává historik.

Jiný historik, Jaroslav Hrbek, navíc ve svých studiích upozorňuje, že porážka nacistického Německa měla význam jen v případě bezpodmínečné kapitulace. Německo sice bylo v první světové válce poraženo, avšak vítězové na jeho území nevstoupili. Za dvacet let se proto celosvětová apokalypsa opakovala.

Němci tehdy a teď

Nikdo z expertů nezpochybňuje podíl Sovětského svazu na rozdrcení nacistické říše, vylodění v Normandii mělo ale pro kontinent i ten zásadní význam, že Německo bylo s nemalou pomocí Západu znovu uvedeno mezi evropské národy. Přestože jen málokterý Němec (pokud vůbec) považoval v roce 1945 výsledek války za osvobození.

"A jaké je Německo dnes? Jde nejenom o významnou zemi Evropské unie, ale i motor evropské integrace a našeho dobrého spojence v NATO. I tohle lze přičíst na vrub vylodění," vyčísluje Rajlich.

Podobně to podle jiného experta z VHÚ Jindřicha Marka chápou dnes i Němci. Marek navíc připomíná hodnocení generála Zdeňka Nováka: "Operace v Normandii byla obrovským povzbuzením pro represemi zdecimovaný český protinacistický odboj."

Novák byl přitom v době války jedním z vůdců ilegální organizace Obrana národa. "Historii a význam spojenectví demokratických zemí nestačí jen připomínat. Je také nutné pro něj něco dělat. Nechť je proto válka na Ukrajině pro euroatlantické spojenectví mementem," varuje Marek.

Ukrajina v Normandii

Dva neobyčejně silné okamžiky zažil letos na plážích Normandie šéf odboru pro veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík: "Všichni tam dávali najevo, že oslavy vylodění probíhají v kontextu války na opačném konci Evropy. Ukrajina tam byla silně přítomna."

Z pláží doprovázel československého západního parašutistu Jaroslava Klemeše ze skupiny Platinum-Pewter. "Míjeli jsme při odchodu spolu s dalšími válečnými veterány tribunu, když si nás všimli tanečníci s lidmi ze scénického vystoupení. A my jsme najednou kráčeli nadšeně aplaudujícím kordonem. Šlo o několik set lidí a já měl co dělat, abych nepodlehl emocím. Ocitli jsme se v kotli zcela nevídaného vděku mladých lidí. Všem nám přitom bylo jasné, že se s devadesátiletými veterány vidíme na plážích Normandie pravděpodobně naposled," líčí.

Normandie kromě toho připomíná Evropanům ještě jednu opomíjenou, avšak o to důležitější věc: v tomto prostoru se bojovalo bez přestávky po celou dobu války. Tedy už v době, kdy Hitler se Stalinem podepisovali spojenecké smlouvy o přátelství a spolupráci.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Brankář Škarek opustil kemp Islanders a zamířil na farmu

Český hokejový brankář Jakub Škarek se z tréninkového kempu New York Islanders přesunul na farmu do Bridgeportu. Devatenáctiletého odchovance Jihlavy, jehož si Islanders vybrali loni ve třetím kole draftu na 72. pozici, čeká první sezona v Severní Americe. V minulém ročníku chytal Škarek ve finské lize za Pelicans Lahti.

Škarek uzavřel loni v červenci s Islanders tříletou nováčkovskou smlouvu. Za Lahti odchytal 22 utkání s průměrem 2,45 obdržené branky na zápas, úspěšností zákroků 90,58 procenta a jednou udržel čisté konto. V sedmi duelech nastoupil i ve druhé nejvyšší finské lize za Peliitat Heinola.

Další zprávy