Memento Normandie. Jak by vypadala Evropa bez vylodění

Jan Gazdík Jan Gazdík
Aktualizováno 31. 12. 2014 13:27
Kdyby se před 70 lety nezdařilo vylodění v Normandii, přišla by na řadu jiná varianta: svržení atomové bomby na Německo místo Japonska. Se všemi následky, které by to pro Evropu mělo.
Foto: Reuters

Praha - Mapa Evropy by dnes pravděpodobně vypadala zcela jinak, pokud by před sedmdesáti lety západní mocnosti nevysadily své vojáky v Normandii. Červnové výročí této největší kombinované operace v historii lidstva řadí tudíž historici bez váhání k událostem roku 2014.

Nejen proto, že se hlavy někdejší protihitlerovské koalice na západních březích Evropy symbolicky sešly v době, kdy východní hranice starého kontinentu opět ohrožuje válka.

"Výročí vylodění v Normandii by mělo být pravidelnou událostí roku, a nejen při kulatých výročích. Zásadně totiž změnilo výsledky druhé světové války," připomíná Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu (VHÚ).

Atomová bomba pro Evropu

A jak by mohla vypadat poválečná Evropa bez vylodění? Někdejší železná opona by se nejspíše táhla mnohem západněji, než jsme ji znali... dost možná, že od norského pobřeží až ke Španělsku.

S možným neúspěchem této gigantické operace se přitom počítalo. Pak by ovšem pravděpodobně přišla na řadu jiná varianta: svržení atomové bomby na Německo místo Japonska. Se všemi následky jaderné exploze, jaké by to pro Německo, ale i Evropu mělo.

V tom případě by ovšem třetí říše padla podle Rajlicha ne v květnu 1945, ale až o několik měsíců později, protože první zkouška atomové bomby se uskutečnila v červenci 1945. "Tohle vše je nutné mít na paměti, když hovoříme o významu vylodění v Normandii," dodává historik.

Jiný historik, Jaroslav Hrbek, navíc ve svých studiích upozorňuje, že porážka nacistického Německa měla význam jen v případě bezpodmínečné kapitulace. Německo sice bylo v první světové válce poraženo, avšak vítězové na jeho území nevstoupili. Za dvacet let se proto celosvětová apokalypsa opakovala.

Němci tehdy a teď

Nikdo z expertů nezpochybňuje podíl Sovětského svazu na rozdrcení nacistické říše, vylodění v Normandii mělo ale pro kontinent i ten zásadní význam, že Německo bylo s nemalou pomocí Západu znovu uvedeno mezi evropské národy. Přestože jen málokterý Němec (pokud vůbec) považoval v roce 1945 výsledek války za osvobození.

"A jaké je Německo dnes? Jde nejenom o významnou zemi Evropské unie, ale i motor evropské integrace a našeho dobrého spojence v NATO. I tohle lze přičíst na vrub vylodění," vyčísluje Rajlich.

Podobně to podle jiného experta z VHÚ Jindřicha Marka chápou dnes i Němci. Marek navíc připomíná hodnocení generála Zdeňka Nováka: "Operace v Normandii byla obrovským povzbuzením pro represemi zdecimovaný český protinacistický odboj."

Novák byl přitom v době války jedním z vůdců ilegální organizace Obrana národa. "Historii a význam spojenectví demokratických zemí nestačí jen připomínat. Je také nutné pro něj něco dělat. Nechť je proto válka na Ukrajině pro euroatlantické spojenectví mementem," varuje Marek.

Ukrajina v Normandii

Dva neobyčejně silné okamžiky zažil letos na plážích Normandie šéf odboru pro veterány ministerstva obrany Eduard Stehlík: "Všichni tam dávali najevo, že oslavy vylodění probíhají v kontextu války na opačném konci Evropy. Ukrajina tam byla silně přítomna."

Z pláží doprovázel československého západního parašutistu Jaroslava Klemeše ze skupiny Platinum-Pewter. "Míjeli jsme při odchodu spolu s dalšími válečnými veterány tribunu, když si nás všimli tanečníci s lidmi ze scénického vystoupení. A my jsme najednou kráčeli nadšeně aplaudujícím kordonem. Šlo o několik set lidí a já měl co dělat, abych nepodlehl emocím. Ocitli jsme se v kotli zcela nevídaného vděku mladých lidí. Všem nám přitom bylo jasné, že se s devadesátiletými veterány vidíme na plážích Normandie pravděpodobně naposled," líčí.

Normandie kromě toho připomíná Evropanům ještě jednu opomíjenou, avšak o to důležitější věc: v tomto prostoru se bojovalo bez přestávky po celou dobu války. Tedy už v době, kdy Hitler se Stalinem podepisovali spojenecké smlouvy o přátelství a spolupráci.

 

Právě se děje

před 7 minutami

ČSÚ: Důvěra v ekonomiku po prosincovém růstu v lednu opět klesla

Důvěra v českou ekonomiku po prosincovém růstu v lednu opět klesla. Souhrnný indikátor důvěry se snížil proti prosinci o 1,3 bodu na 87,3 bodu. Klesla důvěra u podnikatelů, ještě výrazněji se snížila u spotřebitelů. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.

"Začátek roku se nesl ve znamení poklesu důvěry ve všech sledovaných odvětvích ekonomiky. Podnikatelé napříč odvětvími negativně hodnotí svoji ekonomickou situaci nebo stávající poptávku," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. "Již tak velké obavy spotřebitelů ze zvýšení nezaměstnanosti dále rostly, ruku v ruce s obavami ze zhoršení celkové ekonomické situace," dodal.

Indikátor důvěry podnikatelů se proti prosinci snížil o 0,7 bodu na 87,1 bodu, u spotřebitelů klesl o 3,5 bodu na 88,5 bodu. Údaje za prosinec se změnily spolu s tím, jak ČSÚ v lednu čísla pravidelně přepočítává.

Zdroj: ČTK
Další zprávy