Londýn - Zmatek, strach a nepříjemná překvapení. Tak viděli den D - vylodění Spojenců v Normandii 6. června 1944 - němečtí vojáci na pobřeží.
Vyplývá to ze zachycené komunikace, kterou mezi sebou vedli jejich velitelé.
Záznamy pořídila britská tajná služba MI6 a dostával je ihned na stůl premiér Winston Churchill během dne.
Přepisy budou až nyní poprvé zveřejněny. Na výstavě v restaurovaném sídle pracovníků odposlechu v Bletchley Park ve městě Milton Keynes. Tam působila centrála dešifrující německé tajné depeše a hlášení.
Zaznamenané vzkazy mezi příslušníky německé armády a Luftwaffe potvrzují, že Spojenci dokonale uspěli s dezinformacemi a cílem do poslední chvíle utajit před nepřítelem své záměry 6. června před sedmdesáti lety.
Podle deníku The Times jeden z prvních odposlechů noc před invazí zaznamenal německé hlášení o výsadku více než dvaceti tisíc spojeneckých parašutistů a o bojích kolem Caenu a Le Havre. Není v nich však ani zmínka o chystaném vylodění na pobřeží.
Ve čtvrt na tři ráno 6. června zaznamenali Britové hlášení německého důstojníka, který si stěžuje, že radar je porouchaný a nemá k dispozici žádné údaje z moře. V tu dobu už spojenecké rušičky kvůli invazi rušily signál.
Ještě v ranních hodinách se někteří němečtí velitelé domnívali, že invaze je jen malou diverzní akcí, a neměli představu, jaký rozsah operace má. Britské odposlechy a dešifrování odhalily, že Němci přímo v severní Normandii byli do poslední chvíle přesvědčení, že se vylodění odehraje severněji v Calais (kam je to nejblíže z britské pevniny) nebo v Norsku.
V Calais měli Němci připravenou velkou sílu k obraně, protože informace podstrčili Abwehru (nacistické vojenské rozvědce - pozn. red.) britští agenti. Úspěšně, jak ukazují záznamy.
Až v devět hodin večer 6. června dal vrchní velitel německého námořnictva admirál Karl Dönitz rozkaz posádkám ponorek k útoku na invazní jednotky.
"Příliš pozdě, v tu chvíli už bylo ve Francii na 160 000 spojeneckých vojáků," píší The Times.
Také BBC, která měla možnost do zápisů nahlédnout, uvádí, že dosud nezveřejněná německá komunikace ukazuje, jak zastihla invaze nepřítele nepřipravené a zmateného.
Na prolomení německých kódů a odposleších německé komunikace pracovaly v Betchley Park desítky expertů, matematiků a lingvistů.
Součástí taktiky před a během vylodění v Normandii byla operace s názvem Fortitude. Jejím cílem bylo uvést Němce v už zmíněný omyl, že invaze se uskuteční v Norsku nebo severněji na francouzském pobřeží.
Britové záměrně vypouštěli zmínky o jiných místech invaze ve své rádiové komunikaci s vědomím, že Němci hovory odposlechnou.
Spojenci také před invazí častěji a více bombardovali oblast kolem Calais, aby zvýšili u Němců přesvědčení, že se vylodí právě tam. Dílo dokonalo shazování panáků, vypadajících jako parašutisté, za účelem zmatení německých radarů.
Jedním z mála německých důstojníků, kdo na základě intuice správně předpokládal vylodění v Normandii, byl polní maršál Gerd von Rundstedt. Několik hodin před invazí navrhl Vrchnímu velení Wehrmachtu (OKW), aby se dvě německé divize přemístily k Caen. Adolf Hitler to nejdříve zamítl a povolil až 6. června odpoledne, kdy už byla invaze a obsazování pobřeží Spojenci v plném proudu.
Historici zabývající se invazí jsou zajedno v tom, že pokud by Hitler už ráno souhlasil s von Rundstedtovým plánem, Spojenci by narazili na mnohem tvrdší a rozhodnější odpor.
