Oslo - Norsko způsobem, jakým vězní Anderse Behringa Breivika, porušilo článek 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
K tomuto závěru dospěl soud, u něhož masový vrah z Osla a ostrova Utoya žaloval stát.
"Zákaz nelidského a ponižujícího zacházení představuje v demokratické společnosti základní hodnotu," zdůvodnila podle agentury Reuters své rozhodnutí soudkyně Helen Andenaes Sekulicová. Podle ní to platí i pro teroristy a vrahy.
Norwegian court rules Anders Breivik’s human rights were breached by jail conditions.
— Shoaib M Khan (@ShoaibMKhan) April 20, 2016
Important point about Art. 3: pic.twitter.com/gO7pbB0HJo
"Tento rozsudek bude těžko stravitelný pro Norsko i svět," napsal po oznámení rozsudku komentátor listu Aftenposten, v Norsku známý novinář Harald Stanghelle.
Reagují i čelní norští politici.
"Chápu, že lidé mohou na rozhodnutí reagovat negativně," uvedl ministr spravedlnosti Anders Anundsen.
"Je to otázka soudního rozhodnutí, nikoliv politická otázka," řekla norská premiérka Erna Solbergová.
Protiprávní izolace
Zmiňovaný článek 3 říká, že "nikdo nesmí být mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení, anebo trestu". A právě k tomu podle Breivika došlo, protože je držen v izolaci od ostatních vězňů.
Právě izolaci označil Breivik v minulosti za to nejhorší. "Jsem uzamčen 23 hodin denně," řekl v polovině března soudu.
Rozhodujícími faktory pro verdikt byly podle soudkyně zejména doba, po kterou byl v izolaci držen, nedostatečná zdůvodnění pro taková rozhodnutí, ale i omezení práva na odvolání a na získání kompenzace, poznamenává server Dagbladet.no.
Breivikův obhájce Oystein Storrvik podle webové stránky listu Aftenposten řekl, že na základě dnešního rozsudku by jeho klient nadále neměl být ve věznici izolován v samostatné cele.
Rozsudek nicméně neznamená, že Breivik bude propuštěn dříve.
Reakce přeživšího
K rozsudku se krátce po oznámení verdiktu vyjádřil i jeden z přeživších, Bjørn Ihler. Dnes 24letý mladý muž, který unikl Breivikově řádění na ostrově Utoya.
"To, že soud rozhodl v Breivikův prospěch, je známkou toho, že máme fungující soudní systém, který respektuje lidská práva dokonce i za extrémních podmínek," napsal na Twitteru.
"Rovněž to znamená, že musíme brát rozhodnutí vážně a zhodnotit, jak zacházíme s vězni, jakému špatnému zacházení mohou čelit a jak tomu předejdeme."
"To, co Breivik udělal, je nelidské, proto s ním musíme zacházet humánně," dodal.
Again: What Breivik did was inhumane, which is why its crucial to treat him humanely. He doesn't set the premises for how we treat others.
— Bjørn Ihler (@bjornih) April 20, 2016
"Naší nejlepší zbraní v boji proti extremismu je lidskost. Rozhodnutí soudu v Breivikově případě ukazuje, že uznáváme, že i extremisté jsou lidé," tweetuje Bjørn Ihler.
Vrahova stížnost
Muž, který zabil celkem 77 lidí, si ale nestěžoval jen na to, že je od července 2011 držen v izolaci. Protestoval i proti tomu, že mu vězeňská služba upírá právo posílat dopisy americkému Árijskému bratrstvu či uvězněným ruským neonacistům.
A že se k němu nedostanou dopisy od sympatizantů.
Nelíbil se mu také "bezpočet prohlídek" či časté nasazování pout. Od návštěv ho odděluje sklo. Jedinou výjimkou byla jeho matka, která ale zemřela v roce 2013.
Breivikovo tvrzení, že je mu upřeno právo na soukromí, nicméně soud neuznal.
Výdaje zaplatí stát
Breivik nebude muset uhradit své výlohy na soudní řízení ve výši 331 000 norských korun (v přepočtu 968 000 Kč), do "peněženky" místo něj sáhne stát.
Nyní sedmatřicetiletý křesťanský fundamentalista na konci července 2011 odpálil ve vládní čtvrti v Oslu nálož, která připravila o život osm lidí.
Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utoya.
Soud ho za terorismus poslal na 21 let do vězení. V Norsku zákony neumožňují uložit vyšší trest.
