Už začátkem minulého roku se spekulovalo, že by Šefčovič mohl kandidovat na slovenského prezidenta. Tehdy měl ale ambici šéfovat Evropské komisi a zájem o post vyloučil.
Fico, se kterým si loni společně zaplavili v Dunaji, mu ale na začátku ledna 2019 prezidentskou kandidaturu nabídl znovu. A tento pátek ji Šefčovič potvrdil.
"Má určitě své kvality a mezinárodní zkušenosti, což je pro prezidenta dobré, ale jak se říká: 'Sejde z očí, sejde z mysli'," uvedl pro deník SME sociolog Martin Slosiarik z agentury Focus. Mezi voliči není Šefčovič podle Slosiarika příliš známý, což patří mezi jeho největší nevýhody.
"Největší otázkou následujících dvou měsíců je, jestli Směr dokáže mezi své voliče rozšířit jeho příběh," říká. Neplatí totiž, že jako kandidát Směru by na sebe hned nabalil podporu voličů nejsilnější slovenské vládní strany.
Tuto domněnku potvrzuje i Václav Hřích z agentury AKO. "Volí se tvář a jméno, strana mu může v kampani jen pomoct," říká.
V Bruselu má dobrou pověst
Jako současný místopředseda Evropské komise, který má na starosti projekt energetické unie, se chtěl Šefčovič ucházet o post šéfa Evropské komise. Počátkem loňského listopadu ale z klání odstoupil ve prospěch dalšího místopředsedy komise, Franse Timmermanse, který se stal společným kandidátem Strany evropských socialistů.
"Jako politik i oddaný sportovec rozumím síle týmového ducha a společných cílů," odůvodnil tehdy své rozhodnutí.
Šefčovič působí v Bruselu jako eurokomisař od roku 2009. Nejprve pod něj spadala oblast vzdělávání, kultury a mládeže, potom byl místopředsedou eurokomise pro meziinstitucionální vztahy a administrativní záležitosti.
Po eurovolbách v roce 2014 dostal nejprve na starost oblast dopravy, zakrátko ho ale povýšili.
Maroš Šefčovič (52)
- 1990: poradce státního tajemníka MZV Československé federativní republiky
- 1996: zástupce ředitele odboru zemí EU a NATO, MZV SR
- 1997: zástupce ředitele kanceláře MZV
- 1998: ředitel kanceláře MZV, zástupce vedoucí mise (mise SR při EU v Bruselu)
- 1999: velvyslanec v Izraeli
- 2002: generální ředitel sekce bilaterální spolupráce na MZV SR
- 2003: generální ředitel sekce evropských záležitostí na MZV SR
- 2004 až 2009: stálý představitel Slovenka při EU
"Maroš Šefčovič je nejznámější jméno ze Slovenska v Bruselu a v Evropské komisi má velmi dobrou pověst," říká Milan Nič z Německé rady pro zahraniční politiku.
Připomíná, že Šefčovič se na podzim 2014 dostal k energetice poté, co europoslanci odmítli původní kandidátku na místopředsedkyni eurokomise, slovinskou expremiérku Alenku Bratušekovou. Podle Niče to bylo nečekané. "Kandidáti z malých a nových členských států běžně takový důležitý úřad nedostávají," vysvětluje Nič.
To, že je Šefčovič v Bruselu známý, potvrdil i bruselský zpravodaj Ryan Heath z deníku Politico, pro portál Aktuality.sk ale zároveň před dvěma lety řekl, že názory Šefčoviče nikdo nezná.
Dohody se můžou změnit
Třebaže Šefčovič udržuje s expremiérem Ficem dobré vztahy, dokáže se proti němu i vymezit. Loni po vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové odmítl konspirace, které šířil Fico, že následující protesty byly organizované ze zahraničí a financoval je americký miliardář a filantrop George Soros.
"Proti klidným a demokratickým protestům nelze nic namítat a můžeme jen ocenit jejich kultivovanou podobu," vyjádřil se loni na jaře pro Denník N.
Na různých postech na ministerstvu zahraniční působil Šefčovič už za vlád Vladimíra Mečiara i Mikuláše Dzurindy.
Podobně jako ministr zahraničních věcí Miroslav Lajčák, kterého Směr neúspěšně přemlouval na prezidentskou kandidaturu několik měsíců, studoval na Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO). Na studium bylo potřeba mít bezchybný ideologický profil.
Druhým Lajčákem zatím není
Podobnost Lajčáka a Šefčoviče ale nekončí jen u dlouholeté diplomatické kariéry.
"Šefčovič může být podobně jako Lajčák přijatelný i pro voliče jiných stran," říká Slosiarik. Voliči ho podle něj vnímají především jako diplomata, který má kontakty se světovými politiky a nemá za sebou žádné zásadní kauzy.
Spojení se Směrem ho ale i navzdory tomu může ohrožovat. "Největší problém při krátkém čase na zviditelnění je, že by šel jako kandidát Směru," říká Slosiarik. I když se s Šefčovičem nespojují žádné kauzy, v kampani by podle Slosiarika musel vysvětlovat i přešlapy Směru.
Jak by zvládal předvolební diskuse, je podle Hřícha z agentury AKO otázka. "Je zvyklý na vyšší úroveň diskusí na evropské půdě, a proto ho můžou ostré předvolební konfrontace se soupeři překvapit," řekl pro deník SME.
V porovnání s Lajčákem, který se v prezidentských průzkumech umisťoval na prvním místě s výrazným odstupem od dalších kandidátů, Šefčoviče zatím za favorita nepovažuje.
Kdyby se ale Směru podařilo mobilizovat své voliče nebo část voličů SNS (Slovenská národní strana, která je také ve vládě - pozn. red.), byl by podle Slosiarika vážným kandidátem do druhého kola.
V něm by podpora pro Šefčoviče pravděpodobně závisela na tom, jestli by jeho protikandidát patřil k demokratické opozici, nebo ne.
Pokud by Šefčovič v prezidentském souboji neuspěl, může ale pokračovat v kariéře v Evropské komisi.
