Londýn/Sydney - Lidský vliv na klimatický systém je zjevný a navíc stále roste. Jeho dopady mohou zpozorovat lidé na všech kontinentech. Přesto se tento celosvětový problém setkává s nedostatečným zájmem.
Podle studie vědeckého časopisu Nature Climate Change, který provedl průzkum ve 119 zemích světa, se lidé ve vyspělých a bohatých zemích globálního oteplování totiž moc nebojí. Ačkoliv rozumí klimatickým změnám, sotva polovina z nich je vnímá jako hrozbu.
Největší obavy panují na úplně jiném konci světa. Například v Jižní Americe a v Africe.
Změny mnohdy vnímáme, ale nebojíme se jich
Podle analýzy si více než 75 procent obyvatel Austrálie, USA, Velké Británie a dalších evropských zemí probíhající změny klimatu uvědomuje. Daleko menší procento ale tyto změny považuje za škodlivé - ať už pro ně samotné, nebo pro jejich rodiny.
Podobné výsledky prokazují například i obyvatelé Ruska. Danou problematiku Rusové sice všeobecně chápou, klimatickými změnami se ale cítí ohrožena sotva polovina z nich.
Naopak ve všech zemích Jižní Ameriky panuje znepokojení nad změnami počasí a jejich následky mezi 90 procenty obyvatel. Starost působí také většině lidí v Indii, Maroku a Tanzánii. Jedním z mála ekonomicky vyspělých států, který se k nim se svými obavami řadí, je Japonsko.
Co má tedy vliv na to, že se někteří lidé bojí klimatických změn více než jiní?
Zatímco v Evropě je tím činitelem vzdělání a pochopení vlivu, jaký má člověk na klima, v mnoha afrických a asijských státech hraje klíčovou roli pouhé vnímání změn teploty.
Ze studie podle jejích autorů proto vyplývá, že je nutné rozvíjet komunikační strategii ušitou na míru jednotlivým národům a zvyšovat povědomí, které je nejdůležitějším předpokladem pro zapojení veřejnosti do otázek ohledně klimatu.
Myslíme si, že se dokážeme přizpůsobit
Doktorka Debbie Hopkins z novozélandské univerzity Otago pro The Guardian vysvětlila, proč vzdělaní lidé z vyspělých zemí nepřikládají klimatickým změnám velkou váhu.
“Lidé věří, že se lidstvo dokáže přizpůsobit. Myslíme si, že se s tím vyrovnáme a že v mnoha ohledech můžeme učinit více než rozvíjející se země,” říká.
“Většinou také hovoříme jen o globálních průměrných teplotních hodnotách a to je pro mnoho lidí složité pochopit, protože dva stupně nezní jako příliš velká změna. Zatímco pro lidi, kteří žijí v oblasti s velkou proměnlivostí a s extrémními meteorologickými jevy, mohou dva stupně znamenat hodně,” dodává.
Omezení dopadů klimatických změn, které je pro budoucí vývoj Země nevyhnutelné, tedy závisí kromě odborníků hlavně na politicích.
Velký pokrok tímto směrem zaznamenala Obamova administrativa, která usiluje o snížení emisí uhlíku o šest miliard tun do roku 2030. K obchodnímu závazku ke snižování produkce skleníkových plynů se přidalo třináct velkých firem, mezi které patří například Coca-Cola, Wallmart, Google nebo Microsoft.
V prosinci proběhne Klimatická konference OSN v Paříži, která si jako každý rok klade za úkol dosáhnout právně závazné dohody mezi státy o snížení emisí skleníkových plynů.
