Vědci našli v jeskyni 44 tisíc let starou malbu, může to být nejstarší příběh světa

ČTK ČTK
13. 12. 2019 19:50
Na indonéském ostrově Sulawesi (Celebes) objevili jeskynní malbu, na které neznámý umělec před 44 tisíci lety patrně zobrazil loveckou scénu. Podle některých vědců by se mohlo jednat o nejstarší umělecké dílo, které vypráví nějaký příběh, napsal server BBC News.
Až 44 tisíc let stará malba na indonéském ostrově Sulawesi.
Až 44 tisíc let stará malba na indonéském ostrově Sulawesi. | Foto: Reuters

Malba, která má na délku téměř pět metrů, zachycuje šest savců - divoká prasata a divokého tura, pravděpodobně místní druh zvaný anoa nížinný. Kořist pronásleduje skupina podstatně menších lidských postav se zvířecími rysy, jako je ocas či zobák. Postavy drží v rukou kopí a možná též jakási lasa.

Zvířata i lidské postavy jsou vytvořeny stejnou technikou a mají tmavě červenou barvu.

Studii týkající se loveckého výjevu ze Sulawesi zveřejnil v časopise Nature tým expertů z Griffithovy univerzity sídlící v australském městě Brisbane. Archeolog Adam Brumm malbu poprvé spatřil před dvěma roky ve vápencové jeskyni Leang Bulu'Sipong 4 na jihu ostrova Sulawesi (Celebes), který se nachází východně od Bornea.

Archeologové u jeskyně na ostrově Sulawesi.
Archeologové u jeskyně na ostrově Sulawesi. | Foto: Reuters

Stáří malby jednoho z divokých prasat bylo následně stanoveno na nejméně 43 900 let, u dvou turů to bylo nejméně 40 900 let. Za vůbec nejstarší umělecké dílo vytvořené lidskou rukou je považován 73 tisíc let starý shluk červených čar na kousku kamene objeveného v jihoafrické jeskyni.

Nejstarší umělecká díla, která očividně vyprávějí nějaký příběh, byla nalezena v Evropě a jsou stará 14 tisíc až 21 tisíc roků, uvádí se v článku v časopise Nature.

"Zobrazení skupiny lovců při střetu s minimálně dvěma druhy zvířat naznačuje, že by mohlo jít o společný lov, při němž jsou zvířata vyhnána z úkrytu vstříc čekajícím lovcům," uvedli vědci z Griffithovy univerzity.

Jiní odborníci ale podle BBC zpochybnili, že by výjev zobrazoval jediný příběh. Podle nich by mohlo jít spíše o řadu scén vytvořených v delším časovém období. "Jestli je to skutečně jediný výjev, je otázkou," řekl časopisu Nature archeolog a specialista na skalní malby a kresby Paul Pettitt.

Na ostrově Sulawesi je nejméně 242 jeskyň a podobných míst, která skrývají prehistorické malby, a každým rokem jsou objevovány nové lokality. Spoluautor studie v časopise Nature Adam Brumm uvedl, že malba ze Sulawesi patří také k nejranějším příkladům lidské spirituality. "Napůl lidské a napůl zvířecí postavy známe z folkloru či z ústně tradovaného vyprávění téměř každého současného národa. Tyto postavy jsou vnímány jako bohové, duchové či postavy dávných předků v mnoha světových náboženstvích světa," řekl Brumm.

Video: Vědci objevili v Peru obří dětské pohřebiště

Archeologové v Peru objevili největší dětské rituální pohřebiště | Video: Associated Press
 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy