Výzkum stanovil místa hrobů obětí tábora v Letech. Vedoucí týmu Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity řekl, že přesně zjistili, že takzvaný provizorní hřbitov je v areálu v těsné blízkosti žulového památníku.
"Bude možné přesně vyznačit místo, kde se hřbitov obětí nachází. Poprvé v Evropě se podařilo odhalit hroby obětí nacistického pronásledování Romů a Sintů," řekl Vařeka.
Některé ostatky jsou v hlubokých jamách, jiné uložené mělce. Vědci našli v této části jen hroby jednotlivců. "Masové hroby by měly být podle dochované dokumentace v druhé straně na severovýchodě. Odhalili jsme jeden hrob, ve kterém byla pohřbena vězeňkyně mladší 40 let, ten hrob je zakrytý, vzhledem k pietě a žádosti pozůstalých a příbuzných obětí kosterní pozůstatky neukazujeme," řekl Vařeka.
Dodal, že archeologové odkryli malý vzorek, nicméně i ten umožňuje přesně rekonstruovat celou plochu, protože existuje dobový plánek hřbitova. Odhalili jeden hrob a identifikovali sedm hrobových jam, které na přání příbuzných a pozůstalých obětí zkoumat nebudou, ani ostatky exhumovat. Zůstanou pohřbeny tam, kde jsou. Odhalení pouze jednoho hrobu bylo podle Vařeky součástí dohody s Muzeem romské kultury.
Muzeum chce v září vyhlásit architektonickou soutěž na podobu památníku romského holokaustu. Výsledky mají být příští rok, kdy je v plánu i demolice nedalekého vepřína. Památník by se měl začít stavět v roce 2021, areál chce Muzeum romské kultury otevřít v roce 2023.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo asi 600 Romů. Podle expertů nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.
Tábor stával poblíž místa, kde jsou dnes objekty po vepřínu, který se stavěl od roku 1972 a měl rozhlohu 7,1 hektaru. Loni stát vepřín koupil za 450,8 milionu Kč.
