"Dění v Česku sledujeme s velkými sympatiemi," popisuje Márki-Zay deníku Aktuálně.cz. Se zahraničními novináři mluvil prostřednictvím videohovoru v polovině prosince těsně předtím, než se v tuzemsku moci ujme nová vláda dvou opozičních koalic v čele s premiérem Petrem Fialou z ODS. Jeho soupeř Andrej Babiš se přitom netají svými sympatiemi právě k Orbánovi, kterého chce Márki-Zay v parlamentních volbách příští rok v dubnu nebo květnu zbavit moci.
"Dělá nám radost, že visegrádská čtyřka, kdysi doména orbánovského antiliberálního postoje, už ztratila dva z jeho hlavních zastánců," vypráví maďarský konzervativní politik. Kromě Babiše tím má na mysli také bývalého slovenského předsedu vlády Roberta Fica ze strany Směr. "Vaše politika je pro nás velkou inspirací a doufám, že se k vám v boji proti neliberálům připojíme," vzkazuje Márki-Zay do Česka.
Orbánův Fidesz podle aktuálních průzkumů nad sjednocenou maďarskou opozicí nepatrně vede. Její lídr nyní čelí kritice za to, že jeho kampaň zatím nebyla příliš vidět. "Když chceme předat naše poselství i mimo původní bublinu voličů opozice, tak naše kampaň musí být tvrdá, šokující, překvapivá. Potřebujeme guerillové metody," popisuje plány do budoucna. Jen tak je podle něj možné přetáhnout na svou stranu i některé ze zklamaných voličů Viktora Orbána.
Ten v Maďarsku vládne už jedenáct let prakticky bez konkurenta. K závěru, že ho může porazit devětačtyřicetiletý otec sedmi dětí a praktikující katolík, dospěly letos na podzim všechny maďarské opoziční politické síly, od socialistů a liberálů až po pravicový a nacionalistický Jobbik. Márki-Zay opakovaně zdůrazňuje, že je sice křesťan a konzervativec, zároveň ale nezávislý kandidát. Stojí v čele Hnutí Maďarsko všech (MMM), které spoluzakládal, jeho členem ale není. Do širšího povědomí se dostal už v roce 2018, když v komunálních volbách v domovském městě Hódmezövásárhely na jihozápadě země porazil vládní Fidesz.
"Sám jsem Fidesz až do roku 2010 volil," přiznává v rozhovoru. Když odpovídá na otázku, kam by se ideologicky zařadil, nejdříve důkladně osvětlí, co pro něj znamená levice a pravice. Následně se označí za pravicového politika ve společenských i ekonomických otázkách. "Zároveň jsem ale liberální v přístupu k mezinárodním otázkám nebo právům gayů. V Americe bych byl spíš demokratem," dodává a zmiňuje slabý sociální stát nebo příliš volná pravidla pro nošení a používání zbraní, jež v USA podporují republikánští zákonodárci.
Proti kvótám na migranty
Péter Márki-Zay v Severní Americe prožil pět let života, nejprve v Kanadě, později ve Spojených státech. A načerpal tu i inspiraci pro některé ze svých politických postojů. "Maďarsko musí migraci kontrolovat podobně, jako to nyní dělá třeba Kanada. Věřím v humanitární, ale velmi přísná pravidla," vysvětluje.
Plot, který na maďarských hranicích se Srbskem nechal vybudovat Viktor Orbán, by nechal na místě. "Zbourat by ho by stálo peníze a Evropa bezpečnou vnější hranici potřebuje," míní. Márki-Zay zároveň odmítá, že by se pod jeho vedením Maďarsko zapojilo do systému povinného rozdělování uprchlíků a migrantů mezi státy Evropské unie. "Když někdo přijde ze Sýrie, Iráku nebo jižního Súdánu a chce se přidat ke svým přátelům v Paříži, Berlíně nebo Londýně, neměl by být proti své vůli stěhován do Hódmezövásárhely," říká. Na dotazy odpovídá bezproblémovou angličtinou, kromě toho mluví také francouzsky i německy a vystupuje jako jednoznačný zastánce evropské spolupráce.
Když vysvětluje, jak by migrační systém měl vypadat, zdůrazňuje nejen evropskou spolupráci, ale - stejně jako při prakticky každé odpovědi - také křesťanské morální zásady. Relevantní je proto pro něj jak obava, že Evropa ztratí svou liberální podstatu, když se sem přestěhuje hodně muslimů, tak i křesťanská povinnost pomáhat bližním. "To je výzva pro Evropu. Najít rovnováhu," uzavírá své vysvětlení, ve kterém cituje papeže Františka a odkazuje se na Ježíše Krista. V kampani chce voličům zdůrazňovat mimo jiné to, že pro Maďary, kteří se migrace obávají, není Fidesz jedinou volbou.
Zároveň ale podotýká, že všichni musí mít stejná práva. Osobně by proto podpořil občanské sňatky homosexuálů, je ale zásadně proti jejich svazkům církevním a nesouhlasí ani s potraty.
Ústavní revoluce
I když se maďarské opozici za méně než půl roku podaří získat nejvíce křesel v parlamentu, nebude to zdaleka znamenat vítězství. Pohybovat se totiž budou v mantinelech toho, co analytici i opoziční představitelé popisují jako Orbánův "hluboký" nebo neliberální stát. Ten si autoritářský premiér upravil podle svých představ sérií ústavních změn. "Fidesz se pojistil, že nová vláda nebude mít žádnou svobodu ani suverenitu," vysvětluje Márki-Zay. Důvodem je fakt, že úřad vrchního prokurátora, ústavní soud i speciální rady, jejichž úkolem je kontrola státního rozpočtu, médií nebo soudců, nyní ovládají výlučně Orbánovi spojenci.
Márki-Zay chce proto všechny tyto změny po nástupu k moci "resetovat" a samotné hlasování pak označuje za změnu režimu, nikoliv obyčejné volby. Do 60 dní po volbách chce proto vyhlásit celonárodní referendum, ve kterém by lidé mohli zrušení sporných Orbánových pravidel podpořit. Jenže takový postup je podle právníků protiústavní, a zemi může potenciálně uvrhnout do krize. "V Maďarsku není nic jako vláda práva. Takže není co chránit," argumentuje starosta města Hódmezövásárhely. O možné povolební situaci v zemi se podle svých slov baví s experty na ústavní právo, ale také s představiteli Evropské unie.
