Budapešť/Brusel – Maďarsko chce Bruselu předložit nový návrh na ochranu hranic Evropské unie před dalším přílivem migrantů.
Žadatele o azyl, kteří překročí maďarské hranice, by Budapešť automaticky zadržela a uzavřela v prozatímních zařízeních, ve kterých by zůstali po celou dobu vyřizování jejich žádosti.
"Žádní migranti – ani ti, kteří si už požádali o azyl – se nebudou moci volně pohybovat, dokud nebude po právní stránce rozhodnuto, že mají právo na politický azyl, status uprchlíka nebo na cokoliv jiného," uvedl mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács.
Zadržení běženci se ale podle něj budou moci kdykoliv vrátit do své rodné země.
Kovács připustil, že vyřizování žádostí bude trvat měsíce a každou z nich bude třeba prošetřovat individuálně.
Jste moc přísní
Maďarsko a Evropská unie se dlouhodobě liší v přístupu ke zvládání migrační krize z posledních let.
Budapešť odmítá uprchlické kvóty a v minulosti nechala mj. postavit "protiuprchlický" plot na hranicích se Srbskem, připomíná server The Guardian.
Mluvčí maďarské vlády připustil, že Brusel a Budapešť se patrně neshodnou ani na nově předkládaném návrhu, jak omezit příliv uprchlíků do Evropy. Tzv. dohoda z Dublinu totiž na jedné straně stanoví, že žádost o azyl vyřizuje první stát Unie, do kterého žadatel vstoupí. Zároveň mu ale dává omezenou možnost volného pohybu.
Podle Kovácse současný přístup Evropské unie nefunguje. Řada žadatelů o azyl stihne díky možnosti volného pohybu před zamítnutím žádosti včas uprchnout do dalších unijních zemí, například do Německa nebo Velké Británie. A tam se ztratí.
Tábory, ve kterých by byli běženci v Maďarsku drženi, nejde podle Kovácse označit za "detenční tábory".
"Nemáme zatím vhodný název. Nejde tu o zadržování. Chceme těm lidem poskytnout stejnou příležitost, jako mají evropští občané. Ale nechte se mýlit. V rámci Evropy je to systematicky zneužíváno. Mluvíme dnes o nelegální migraci. Každý, kdo do EU přichází jako migrant, sem v podstatě přichází nelegálně," uvedl mluvčí maďarské vlády Kovács.
Členské země EU se v úterý shodly na návrhu Evropské komise prodloužit o tři měsíce dočasné kontroly na některých vnitřních hranicích schengenského prostoru. Týká se to především Rakouska, Německa, Dánska a Švédska, které zavedly kontroly na svých hranicích už předloni. Členské státy se nadále mohou dohodnout s dotčenými sousedy tak, aby spuštěné kontroly byly proporční a konaly se jen tam, kde je to nutné. Měly by totiž být omezeny co do rozsahu a času a být reakcí na skutečná rizika pro veřejný život či bezpečnost plynoucí z pohybů migrantů napříč zeměmi EU, uvedla ČTK.
