Erdogan může pustit miliony uprchlíků z Turecka do Evropy. EU si o to dlouho koleduje, říká expertka

Josef Pazderka Josef Pazderka
7. 2. 2017 7:29
Turecký prezident Erdogan po loňském vojenském puči výrazně posiluje svoje pravomoci. Pokud mu je v dubnovém referendu Turci schválí, zavládne podle české politoložky Lucie Tungul v zemi diktatura. Erdogana doposud v jeho autokratických tendencích brzdila mimo jiné snaha Turecka vstoupit do EU. Po zmrazení přístupových jednání s Bruselem ale ztrácí prezident podle Lucie Tungul zábrany. A může jako odvetu pustit do Evropy skoro pět milionů syrských uprchlíků, které má zatím Turecko na svém území. "Reálné to je," říká česká politoložka v druhé části rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Příznivci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Příznivci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. | Foto: Reuters

Nárůst popularity tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana není možné oddělit od obrovských a historicky rekordních čistek v zemi. Po loňském pokusu o ozbrojený puč tamní úřady minimálně 30 000 lidí zatkly, dalších 100 000 lidí vyhodily z práce. V zásadě každý kritický hlas je dnes v Turecku potenciálně v ohrožení. Ne nadarmo srovnávají západní média Erdogana s Vladimirem Putinem.

Zvenčí to možná tak vypadá, já si ale stojím za tím, že srovnání s Vladimirem Putinem není úplně na místě. Je to spíš zjednodušující zkratka, která má pomoci se zorientovat ve velmi složitém prostředí tureckého politického systému.

Turecku se pořád ještě hraje v rámci demokratických pravidel, byť jsou čím dál víc v ohrožení. Pokud samozřejmě Erdoganovi projde referendum o posílení jeho pravomocí, je s demokracií v zemi konec. To je jasné.

Počty zadržených a vyhozených z práce po loňském puči jsou hrozné. Řada z těch lidí – podle odhadů analytiků skoro polovina – byla ale krátce poté propuštěna nebo se do zaměstnání vrátila.

Tisíce dalších ale ve vězení zůstávají. A nejde jen o skutečné pučisty, ale i novináře a jakékoli další nezávislé hlasy.

Ano. V tomto případě je zneužíván zákon proti terorismu. Příznivci Fethullaha Gülena (turecký duchovní žijící od roku 1997 v USA, kterého Ankara mimo jiné viní i z organizace loňského pokusu o puč – pozn. red.) jsou šmahem označeni za teroristy.

Za mřížemi je s nimi i řada lidí, kteří neměli s Gülenem nic společného. Nejkritičtější jsou tedy ony počty zatčených, které přesahují všechny dosavadní meze.

Zároveň je ale potřeba dodat i další důležité věci.

Zaprvé: samotní gülenisté nejsou žádní demokrati a v minulosti prováděli ve státní správě, armádě nebo školství řadu podobných čistek.

Mgr. Lucie Tungul (Tunkrová), PhD., M.A.

Lucie Tungul 2

Vystudovala mezinárodní vztahy na Miami University v Ohiu a politologii a evropská studia na Univerzitě Palackého v Olomouci. Deset let působila na Fatih University v tureckém Istanbulu. Zaměřuje se na evropskou integraci, migraci a otázku evropské identity. Působí v akademické radě českého think-tanku TOPAZ politické strany TOP 09.

Zadruhé: zneužívání státního aparátu a soudů k postihování opozice nebo novinářů taky není v Turecku nic nového. Zákony jsou většinou napsané tak široce, že je může kdokoli využít. A dělali to tak v minulosti všichni. To nemá Erdogana ospravedlňovat, jen vysvětluji situaci.

Třetím důležitým momentem jsou nálady mezi lidmi. Příznivci Fethullaha Gülena měli mezi běžnými Turky poměrně negativní pověst, a řada z nich je proto nyní tiše ráda, že se jich vláda zbavuje. Vnímali je jako skrytou černou ruku s vlastní agendou, která pracuje mimo dohled a dosah veřejnosti.

Emocionálně jsou tedy lidé nastaveni proti, přestože je nepochybné, že do situace se promítá i řada osobních sporů, odplat a čistě lidských emocí. Turecko je extrémně polarizovaná společnost, je to často v rovině: všechno, nebo nic. Proto je komunikace mezi lidmi strašně komplikovaná. 

Převaha prezidenta a jeho strany je každopádně viditelná. V nastalé situaci, kdy má po loňském nezdařeném puči velmi silnou pozici a zásadní vliv na dění v zemi, je schválení referenda o posílení jeho pravomocí už víceméně formalitou.

To není úplně pravda.

Zaprvé Turecko má navzdory čistkám po loňském puči pořád relativně živou občanskou společnost. Stále zůstala některá nezávislá média, funguje opozice. Ano, je slabá, roztříštěná, ale funguje. A Erdogan ji k referendu o posílení svých pravomocí potřebuje.

Puč mu samozřejmě nahrál, ale taky vytvořil zástup nepřátel. Ta obrovská masa zatčených a vyhozených lidí má rodiny, přátele – a ti si to všechno předávají dál. Takže výsledek dubnového referenda zůstává otevřený. Kolem 20 % voličů AKP (Strana spravedlnosti a rozvoje, kterou Erdogan založil – pozn. red.) se změnou ústavy nesouhlasí. U MHP (Nacionálně činná strana – pozn. red.) je to až polovina.

Váš odhad?

Netroufnu si nic odhadovat. Trvám ale na tom, že Erdogan vítězství automaticky jisté nemá. Hodně bude záviset na bezpečnostní a ekonomické situaci před konáním referenda.

Uprchlíci a EU

Posilování autokratických tendencí prezidenta Erdogana vadí taky Evropské unii. Evropský parlament její vedení loni v listopadu vyzval, aby přístupová jednání s Ankarou definitivně zmrazila. Řada expertů už proto celý proces považuje za mrtvý. Prezident Erdogan na to reagoval velmi emotivně a pohrozil Evropě odvetou. Třeba tím, že do ní pustí miliony syrských uprchlíků, které má Turecko doposud na svém území. Je to podle vás reálné?   

Ano, je. Evropská unie si o to už dlouho koledovala tím, že celý problém ignorovala. A to i přesto, že na něj řada členských zemí soustavně upozorňovala.

Kolik syrských uprchlíků vlastně v Turecku aktuálně je? 

Podle informací Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je jich v danou chvíli v zemi skoro 5 milionů, z toho skoro polovina je mladší 18 let. Jen pro srovnání: do října 2016 se jich v Evropě zaregistrovalo necelých 900 000, z toho 64 % jenom v Německu a Švédsku.

Naprostá většina syrských uprchlíků žije v Turecku mimo tábory, protože ty už nestačí. Mezi lidmi to vyvolává velkou vlnu nevole – je to obrovská masa lidí, se kterou přicházejí problémy.

Kromě řady běžných věcí se třeba objevila i dětská obrna. Syrský režim totiž v některých oblastech země neočkuje děti.

Turecko vydává na péči o Syřany miliardy dolarů, poskytuje jim vzdělání, zdravotní péči, právo pracovat, mluví se o dotovaném bydlení. Dlouhodobě ale země není schopná sama tuto vlnu zvládnout. Je proto jenom otázkou času, jak dlouho ještě dokáže miliony Syřanů hostit na svém území.

Od EU na to dostává miliardy eur.

Tím si ale Unie jen krátkodobě koupila čas. Problém to neřeší.

Mezi uprchlíky se rodí řada malých dětí. Ty potřebují zdravotní péči, vzdělání, čím dál víc naléhavější je i otázka nezaměstnanosti, pracovních příležitostí a dopadů na tureckou ekonomiku, která aktuálně neprožívá dobré časy. Takže tlak je poměrně velký. A zesiluje se. Turecko, země neporovnatelně chudší, na krizi vydává částky přesahující výrazně pomoc EU.

A váš odhad situace: dovolí si Erdogan v dohledné době pustit tu masu lidí dál do Evropy?

Nevím, co Erdogan udělá. Vím jen to, že Evropa by nikdy neměla dopustit, aby Turecko úplně ztratila.

A taky, že jeho prezident je velmi nepředvídatelný politik. Na kterého EU díky své neprozíravosti v minulých letech ztratila postupně jakékoli páky.

První část rozhovoru najdete ZDE.

Prezident Erdogan využíval Islámský stát jako politický nástroj v zahraničí i uvnitř Turecka, začíná se mu to vymstívat, říká Tereza Engelová. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 31 minutami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 33 minutami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon ruku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

před 2 hodinami

Italský ministr zahraničí Di Maio končí v čele Hnutí pěti hvězd

Italský ministr zahraničí Luigi di Maio ve středu oznámil, že končí ve funkci šéfa vládní strany Hnutí pěti hvězd (M5S). Informovala o tom agentura AP. Svým stoupencům v Římě Di Maio řekl, že jedna éra skončila, on svou práci dokončil a nyní bude důvěřovat svému nástupci, že dále úspěšně povede stranu kupředu. Hnutí pěti hvězd podle Di Maia nyní dočasně povede senátor Vito Crimi, nový vůdce bude vybrán v následujících měsících po kongresu strany. Italská média ještě před tímto oznámením uváděla, že Di Maiův krok by neměl znamenat konec vlády, kterou od loňska tvoří koalice M5S a Demokratické strany.

"Dnes tu jsem proto, abych oznámil svou rezignaci z čela Hnutí pěti hvězd," řekl ministr svým příznivcům. Třiatřicetiletý Di Maio stranu vedl od září 2017. Hnutí pěti hvězd se v posledních měsících potýkalo s vnitřními spory, v obou komorách parlamentu odešlo do frakcí jiných stran či do frakce smíšené několik zákonodárců. Poslední dva to udělali v úterý, připomněla agentura APA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy