reklama
 
 

Macron bere vše, teď ho čekají nepopulární reformy. Francouzi vyhlíží, co "nováčci" přinesou

19. 6. 2017
Emmanuel Macron uspěl nedávno ve francouzských prezidentských volbách a teď jeho hnutí ovládlo i parlament. Podle předběžných výsledků obsadí 350 křesel v celkem 577členném Národním shromáždění. To mu uvolňuje roce k prosazení nepopulárních reforem. Už během léta by chtěl představit reformu sešněrovaného pracovního trhu. Vedle domácích záležitostí se Macron hodlá zaměřit i na Evropskou unii.
Doporučujeme

Paříž - Nový francouzský prezident Emmanuel Macron slaví se svým hnutím Republika vpřed! drtivé volební vítězství. V dolní komoře francouzského parlamentu, 577členném Národním shromáždění, podle předběžných výsledků získalo na 350 křesel.

Získaná většina mu uvolní ruce k prosazení reforem, které Macron plánuje. Výsledek ale není tak drtivý, jak ještě před týdnem očekávaly průzkumy.

Volební úspěch hnutí Republika vpřed!, které Macron založil teprve loni v dubnu, zkalila navíc rekordně nízká volební účast. Ta dosáhla jen na 44 procent, což je nejnižší číslo za posledních asi 60 let.

Podle stanice BFMTV bylo na vině slunečné počasí a "mnoho Francouzů vyměnilo volební lístky za plavky".

Přední politici přitom Francouze vyzývali, aby šli k urnám.

"Jděte a hlasujte," vzkázal jim například premiér Édouard Philippe. "Je to stejný vzkaz jako vždy - nikdo by neměl zůstat doma. Ve Francii není povinné jít k volbám, ale je to právo a odpovědnost," uvedl ještě před hlasováním.

"Nízká volební účast neznamená nepřátelství. Francouzi spíše zvolili vyčkávací taktiku - čekají, co Macron přinese," domnívá se pak analytik Jean-Daniel Levy ze společnosti na průzkum volebního mínění Harris Interactive.

Macron přinesl změnu na politickou scénu

Francouzské Národní shromáždění bude pod taktovkou hnutí Republika vpřed! odrážet nové rozložení sil na francouzské politické scéně.

Tradiční strany, tedy konzervativci a socialisté, se dosud dlouhá léta střídaly u moci. Teď ale u voličů nezískaly důvěru.

Místo dlouholetých politiků tak v Národním shromáždění zasednou v barvách Macronova hnutí často nové tváře, které nemají žádné zkušenosti s politikou. Nesou si zato s sebou zkušenosti, nebo rovnou úspěchy z dosavadní pracovní kariéry.

"Výzvu" pak přinese i fakt, že za Macronovo hnutí uspěli ve volbách lidé s odlišným ideologickým základem. Někteří z nich se hlásí k levici, jiní pak přešli do hnutí od konzervativních Republikánů.

Vzniká tak ideologicky nesourodá skupina, kterou bude pro Macrona možná složité udržet pohromadě.

V Národním shromáždění taky zasedne rekordní počet žen, podle předběžných výsledků 223. Macron už naznačil, že novou předsedkyní Národního shromáždění by se mohla stát právě žena.

Macron nesmí zahálet

Silná většina dává Macronovi neopakovatelnou šanci prosadit nepopulární reformy a prohloubit evropskou integraci.

Už během léta by chtěl představit reformu sešněrovaného pracovního trhu, která ulehčí jak propouštění, tak i najímání nových zaměstnanců. V tomto ohledu ho čekají náročné rozhovory s odboráři, kteří mohou svolat velké demonstrace.

Prezident taky plánuje důchodovou reformu a změnit systém na vyplácení podpory v nezaměstnanosti.

Vedle domácích záležitostí se Macron hodlá zaměřit na Evropskou unii. Budoucnost evropské integrace by podle něj měl opět táhnout francouzsko-německý motor, který v posledních letech trochu zadrhával.

Plánuje taky reformu eurozóny, která by se měla stát politickým jádrem celé unie. Vytvořit hodlá nový post ministra financí eurozóny.

V parlamentu poprvé zasedne Le Penová

Na rozdíl od Macronova hnutí Republika vpřed! ostatní strany spíše ztratily.

Například protiimigrační a euroskeptická Národní fronta doufala, že se jí podaří překonat magickou hranici 15 poslanců. To je počet, který je nutný k vytvoření vlastního poslaneckého klubu. Nakonec ale získala "jen" osm křesel.

Na druhou stranu, vůbec poprvé v Národním shromáždění po čtyřech neúspěšných pokusech zasedne šéfka Národní fronty Marine Le Penová. Po boku jí však neusedne její klíčový poradce Florian Philippot, který ve volbách neuspěl.

Poprvé v parlamentu zasedne taky lídr krajně levicového hnutí Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon.

Naopak socialisté se musí vyrovnat s drtivým propadem. Z aktuálních asi 300 křesel jejich síla v parlamentu klesne na asi 29. Jejich šéf Jean-Christophe Cambadélis, který se neprobojoval ani do druhého kola, krátce po oznámení volebních výsledků rezignoval.

Konzervativní Republikáni pak získali asi 113 poslanců, což je ale lepší výsledek, než čekali. Stanou se nejsilnější opoziční stranou v parlamentu.

Změna volebního systému na obzoru?

Macronův volební úspěch opět vyvolává debatu o změně volebního systému.

Parlamentní volby jsou ve Francii dvoukolové. Do druhého kola postupují všichni kandidáti, kteří dostanou více než 12,5 procenta hlasů. To ale často nahrává velkým a silným stranám.

Dlouhodobě si na to stěžuje například Marine Le Penová. Proti její Národní frontě se navíc často ostatní strany spojí.

Prezident Macron ještě v rámci své předvolební kampaně slíbil, že volební systém upraví. Chtěl by do něj zakomponovat "prvky" poměrného hlasování. Jak přesně, to ale nedodal.

Francouzi v restauracích nekouří už od roku 2007. Jak si na zákaz zvykli? | Video: Markéta Šrajbrová |  00:46

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama