Macron bere vše, teď ho čekají nepopulární reformy. Francouzi vyhlíží, co "nováčci" přinesou

Simone Radačičová Simone Radačičová
19. 6. 2017 7:35
Emmanuel Macron uspěl nedávno ve francouzských prezidentských volbách a teď jeho hnutí ovládlo i parlament. Podle předběžných výsledků obsadí 350 křesel v celkem 577členném Národním shromáždění. To mu uvolňuje roce k prosazení nepopulárních reforem. Už během léta by chtěl představit reformu sešněrovaného pracovního trhu. Vedle domácích záležitostí se Macron hodlá zaměřit i na Evropskou unii.
Francouzský prezident Emmanuel Macron.
Francouzský prezident Emmanuel Macron. | Foto: Reuters

Paříž - Nový francouzský prezident Emmanuel Macron slaví se svým hnutím Republika vpřed! drtivé volební vítězství. V dolní komoře francouzského parlamentu, 577členném Národním shromáždění, podle předběžných výsledků získalo na 350 křesel.

Získaná většina mu uvolní ruce k prosazení reforem, které Macron plánuje. Výsledek ale není tak drtivý, jak ještě před týdnem očekávaly průzkumy.

Volební úspěch hnutí Republika vpřed!, které Macron založil teprve loni v dubnu, zkalila navíc rekordně nízká volební účast. Ta dosáhla jen na 44 procent, což je nejnižší číslo za posledních asi 60 let.

Podle stanice BFMTV bylo na vině slunečné počasí a "mnoho Francouzů vyměnilo volební lístky za plavky".

Přední politici přitom Francouze vyzývali, aby šli k urnám.

"Jděte a hlasujte," vzkázal jim například premiér Édouard Philippe. "Je to stejný vzkaz jako vždy - nikdo by neměl zůstat doma. Ve Francii není povinné jít k volbám, ale je to právo a odpovědnost," uvedl ještě před hlasováním.

"Nízká volební účast neznamená nepřátelství. Francouzi spíše zvolili vyčkávací taktiku - čekají, co Macron přinese," domnívá se pak analytik Jean-Daniel Levy ze společnosti na průzkum volebního mínění Harris Interactive.

Macron přinesl změnu na politickou scénu

Francouzské Národní shromáždění bude pod taktovkou hnutí Republika vpřed! odrážet nové rozložení sil na francouzské politické scéně.

Tradiční strany, tedy konzervativci a socialisté, se dosud dlouhá léta střídaly u moci. Teď ale u voličů nezískaly důvěru.

Místo dlouholetých politiků tak v Národním shromáždění zasednou v barvách Macronova hnutí často nové tváře, které nemají žádné zkušenosti s politikou. Nesou si zato s sebou zkušenosti, nebo rovnou úspěchy z dosavadní pracovní kariéry.

"Výzvu" pak přinese i fakt, že za Macronovo hnutí uspěli ve volbách lidé s odlišným ideologickým základem. Někteří z nich se hlásí k levici, jiní pak přešli do hnutí od konzervativních Republikánů.

Vzniká tak ideologicky nesourodá skupina, kterou bude pro Macrona možná složité udržet pohromadě.

V Národním shromáždění taky zasedne rekordní počet žen, podle předběžných výsledků 223. Macron už naznačil, že novou předsedkyní Národního shromáždění by se mohla stát právě žena.

Macron nesmí zahálet

Silná většina dává Macronovi neopakovatelnou šanci prosadit nepopulární reformy a prohloubit evropskou integraci.

Už během léta by chtěl představit reformu sešněrovaného pracovního trhu, která ulehčí jak propouštění, tak i najímání nových zaměstnanců. V tomto ohledu ho čekají náročné rozhovory s odboráři, kteří mohou svolat velké demonstrace.

Prezident taky plánuje důchodovou reformu a změnit systém na vyplácení podpory v nezaměstnanosti.

Vedle domácích záležitostí se Macron hodlá zaměřit na Evropskou unii. Budoucnost evropské integrace by podle něj měl opět táhnout francouzsko-německý motor, který v posledních letech trochu zadrhával.

Plánuje taky reformu eurozóny, která by se měla stát politickým jádrem celé unie. Vytvořit hodlá nový post ministra financí eurozóny.

V parlamentu poprvé zasedne Le Penová

Na rozdíl od Macronova hnutí Republika vpřed! ostatní strany spíše ztratily.

Například protiimigrační a euroskeptická Národní fronta doufala, že se jí podaří překonat magickou hranici 15 poslanců. To je počet, který je nutný k vytvoření vlastního poslaneckého klubu. Nakonec ale získala "jen" osm křesel.

Na druhou stranu, vůbec poprvé v Národním shromáždění po čtyřech neúspěšných pokusech zasedne šéfka Národní fronty Marine Le Penová. Po boku jí však neusedne její klíčový poradce Florian Philippot, který ve volbách neuspěl.

Poprvé v parlamentu zasedne taky lídr krajně levicového hnutí Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon.

Naopak socialisté se musí vyrovnat s drtivým propadem. Z aktuálních asi 300 křesel jejich síla v parlamentu klesne na asi 29. Jejich šéf Jean-Christophe Cambadélis, který se neprobojoval ani do druhého kola, krátce po oznámení volebních výsledků rezignoval.

Konzervativní Republikáni pak získali asi 113 poslanců, což je ale lepší výsledek, než čekali. Stanou se nejsilnější opoziční stranou v parlamentu.

Změna volebního systému na obzoru?

Macronův volební úspěch opět vyvolává debatu o změně volebního systému.

Parlamentní volby jsou ve Francii dvoukolové. Do druhého kola postupují všichni kandidáti, kteří dostanou více než 12,5 procenta hlasů. To ale často nahrává velkým a silným stranám.

Dlouhodobě si na to stěžuje například Marine Le Penová. Proti její Národní frontě se navíc často ostatní strany spojí.

Prezident Macron ještě v rámci své předvolební kampaně slíbil, že volební systém upraví. Chtěl by do něj zakomponovat "prvky" poměrného hlasování. Jak přesně, to ale nedodal.

Francouzi v restauracích nekouří už od roku 2007. Jak si na zákaz zvykli? | Video: Markéta Šrajbrová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 9 minutami

Varovné sirény poprvé zazněly také na severu Izraele, Tel Aviv odklání lety

V noci na čtvrtek zazněly poplašné sirény varující před dopadem raket poprvé také na severu Izraele. Dosud ostřelování z Pásma Gazy, ovládaného palestinskou skupinou Hamás, dosáhlo jen do jižní a střední části Izraele, informovala AFP. Podle reportéra agentury DPA byla slyšet nejméně jedna exploze také ve městě Tel Aviv. Izraelské letectvo celou noc pokračovalo v bombardování cílů v Pásmu Gazy, zničilo také místní velitelství Hamásu, píše list The Jerusalem Post (TJP).

Boje začaly po nepokojích v Jeruzalému v pondělí večer raketovou palbou z Pásma Gazy na Izrael, který pak zahájil masívní vojenskou operaci proti skupinám Hamás a Islámský džihád. O život přišlo podle zatím poslední bilance přes 70 lidí a stovky utrpěly zranění. Po celém Izraeli pokračují potyčky a násilnosti mezi místními Židy a Araby. Policie kvůli nim zadržela téměř 400 lidí. Většina obětí je na palestinské straně.

Zdroj: ČTK
před 16 minutami

Tesla přestane přijímat platby za svá auta v bitcoinech, napsal Musk

Výrobce elektromobilů Tesla přestane přijímat platby za auta v digitální měně bitcoin. Rozhodnutí na twitteru oznámil zakladatel Tesly Elon Musk. Důvodem jsou ohledy na životní prostředí. Bitcoin na rozhodnutí zareagoval propadem o přibližně pět procent, uvádí AP.

"Jsme znepokojeni stále častějším využíváním fosilních paliv pro těžbu bitcoinů a transakcí s nimi, zejména uhlí, které má nejvyšší emise ze všech paliv," uvedl Musk na twitteru. "Kryptoměna je dobrý nápad na mnoha úrovních a věříme, že má slibnou budoucnost. Ta však nemůže přijít, pokud je to na úkor životního prostředí," dodal Musk.

Zakladatel Tesly upřesnil, že společnost nemá v plánu žádné bitcoiny prodávat a začne je opět užívat, jakmile bude mít jejich těžba menší dopad na životní prostředí.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

Průzkum: Kdyby teď byly v Brazílii volby, krajně pravicový prezident Bolsonaro by přišel o moc

Pokud by se v Brazílii konaly prezidentské volby právě teď, bývalý levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva by v nich hladce porazil současného krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Vyplývá to z průzkumu voličských preferencí společnosti Datafolha, o kterém psala agentura Reuters. Prezidentské volby se v Brazílii budou konat příští rok, těch posledních se Lula nemohl zúčastnit, protože byl ve vězení.

Podle průzkumu by v rozhodujícím druhém kole Lula získal 55 procent hlasů, Bolsonara by volilo 32 procent lidí. V prvním kole by měl Lula 41 procent, Bolsonaro 23 procent a žádný z dalších kandidátů by nezískal více než sedm procent hlasů, ukázal průzkum.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Soud začne řešit nárok Rusa Nikulina na odškodnění za vydání do USA

Obvodní soud pro Prahu 2 ve čtvrtek začne projednávat žalobu Rusa Jevgenije Nikulina na český stát. Muž se domáhá 1,5 milionu korun jako odškodnění za to, že ho Česko vydalo do Spojených států ke stíhání za hackerské útoky. Ústavní soud už dříve konstatoval, že tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) při vydání porušil Nikulinova práva.

Česká policie Rusa zadržela v říjnu 2016 v Praze na základě amerického zatykače. Nezbytným předpokladem pro Nikulinovo vydání do USA byl souhlas ministra spravedlnosti. Pelikán extradici povolil v březnu 2018, přestože česká justice v té době ještě ve fázi kasační stížnosti řešila Nikulinův případný nárok na azyl. Ústavní soud se proto následně Rusa zastal, a to přesto, že muž nakonec azyl nezískal.

Zdroj: ČTK
Další zprávy