Macronmanie? Prezidentovo hnutí míří k rekordnímu vítězství, celá Francie mu však netleská

Simone Radačičová Simone Radačičová
17. 6. 2017 19:55
V neděli se ve Francii koná druhé kolo voleb do Národního shromáždění. Hnutí nového prezidenta Emmanuela Macrona má šanci získat nejsilnější většinu za posledních 50 let. Macron vsadil ve volbách na nové tváře. Polovinu kandidátů jeho hnutí tak tvoří lidé, kteří nemají zkušenosti s politikou. "Dá se hovořit o určité macronmanii. Optimismus se ale netýká celé francouzské společnosti," říká pro Aktuálně.cz profesor Christian Lequesne.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na konferenci Viva Technology.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na konferenci Viva Technology. | Foto: Reuters

Paříž - Nový francouzský prezident Emmanuel Macron očekává, že získá nejsilnější většinu v tamním parlamentu za posledních 50 let.

V neděli se v zemi koná druhé kolo voleb do Národního shromáždění, ve kterém by mělo triumfovat právě Macronovo hnutí Republika vpřed! Přitom ho založil teprve loni v dubnu.

První kolo voleb do dolní komory francouzského parlamentu se konalo minulou neděli. Republika vpřed! získala přes 32 procent hlasů.

Ještě krátce po květnových prezidentských volbách se zdálo, že Macron se svým hnutím nedokáže získat většinu. Jenže situace se rychle obrátila. Teď má šanci dostat do 577členného Národního shromáždění až 440 svých poslanců.

Většinu v parlamentu Macron nutně potřebuje. Bez ní by měl v domácí politice svázané ruce a hrozilo by, že nedokáže prosadit své plánované reformy na modernizaci ekonomiky.

Má talent na politický marketing

Prezidentovo hnutí Republika vpřed! je v nedělních volbách favoritem.

"Macron má nesporný talent na politiku, současně je dobrý i v politickém marketingu," řekl pro Aktuálně.cz Christian Lequesne, profesor pařížské vysoké školy Sciences Po.

"Podařilo se mu také využít krizi legitimity, kterou prochází tradiční strany, jako jsou socialisté a Republikáni. Jejich bývalí voliči si řekli − zvolili jsme si nového prezidenta, tak mu teď dáme šanci," vysvětluje.

Macron vsadil ve volbách do Národního shromáždění na nové tváře. Polovinu kandidátů jeho hnutí tvoří lidé, kteří nemají zkušenosti s politikou. A díky tomu zabodoval u voličů už v prvním kole.

"Francie byla zemí, kde můžete být politikem klidně i 40 let. Jenže Francouzi už tohle tolik neberou," dodává profesor Lequesne.

Podle předvolebních průzkumů by se nejsilnější opoziční stranou měli stát Republikáni s 60 až 80 poslanci. S debaklem se pak musí vyrovnat socialisté, kteří zřejmě přijdou o drtivou většinu křesel a zůstane jim jen 22 až 35 zástupců v Národním shromáždění.

Krajně levicové hnutí Nepoddajná Francie v čele s Jeanem-Lucem Mélenchonem, neúspěšným kandidátem na prezidenta, by si mělo zajistit 14 až 25 poslanců.

A euroskeptická a protiimigrační Národní fronta vedená Marine Le Penovou asi získá jednoho až šest poslanců. Sama Le Penová je favoritkou v obvodě na severu Francie Hénin-Beaumont a zřejmě poprvé v životě usedne v dolní komoře francouzského parlamentu.

Macron musí rozhýbat ekonomiku

Voliči do Macronova hnutí vkládají značná očekávání. "Dá se hovořit o určité macronmanii. Optimismus se ale netýká celé francouzské společnosti," upozorňuje profesor Lequesne.

Připomíná, že v prvním kole voleb do Národního shromáždění zhruba 50 procent voličů nehlasovalo: "Polovina společnosti tak ukázala, že nevěří politikům, politickému systému nebo změně, kterou Macron slibuje."

Francouzský prezident Emmanuel Macron na konferenci Viva Technology.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na konferenci Viva Technology. | Foto: Reuters

Pro Macrona hlasovali hlavně obyvatelé velkých měst a vzdělaní Francouzi.

Pokud jeho hnutí ve volbách opravdu získá výraznou většinu, mělo by se soustředit na hospodářství, snížení nezaměstnanosti a reformy, domnívá se profesor. Jinak nezíská ty Francouze, kteří hlasovali pro populisty nebo k volbám ani nepřišli.

V případě, že se Macronovi ekonomiku rozhýbat nepodaří, hrozí, že podpora populistů poroste.

Jedním z prvních reformních kroků, které Macron plánuje, je uvolnění sešněrovaného pracovního trhu. To je ale ve Francii výbušné téma, které může vyvolat až vlnu demonstrací.

"Je potřeba, aby se Macron pokusil dohodnout s odbory. Ty mají sice málo členů při srovnání s dalšími zeměmi Evropy, dokážou ale velmi dobře mobilizovat lidi a dostat je do ulic," doplňuje profesor Lequesne.

Macron chce německo-francouzský motor EU

Vedle domácích záležitostí se Macron, který se nijak netají proevropskými postoji, hodlá věnovat i Evropské unii.

Nový francouzský prezident usiluje o obnovení silného německo-francouzského motoru, který by měl udávat krok celé unii - tak, jako tomu bylo několikrát v minulosti.

EU nyní čekají náročné rozhovory o brexitu, tedy odchodu Velké Británie.

"Nemyslím si, že Macron považuje za svoji největší výzvu brexit. Je to spíše reforma eurozóny a dohoda s Německem ohledně tohoto tématu," upozorňuje Lequesne.

"Macron a jeho okolí jsou přesvědčeni, že eurozóna se musí stát politickým centrem budoucí Evropy. Podle něj tu budou státy, které budou v eurozóně, a pak ty ostatní. To automaticky otevírá otázku, co bude dělat v takovém případě Česká republika. Podle mě budou Francie a Německo prosazovat, aby Česko vstoupilo do eurozóny," dodává profesor.

Marine Le Pen přesně ví, jak mluvit se svými voliči a hrát na strunu jejich obav, nejistot a předsudků, říká poradce Macrona Lex Paulson. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Schůzka ruského prezidenta Putina a jeho amerického protějška Bidena, chystaná na červen, se může uskutečnit ve Švýcarsku, uvedl ruský list Kommersant

Moskva dosud oficiálně nepotvrdila, že se schůzka uskuteční. Ještě hodně záleží na tom, jak dopadnou jednání šéfů diplomacií obou zemí Sergeje Lavrova a Antonyho Blinkena, naplánovaná na 19. a 20. května na Islandu, připomněl Kommersant.

Biden navrhl Putinovi schůzku během telefonického rozhovoru v polovině dubna. Přesný termín nebyl uveden. Bílý dům jako místo setkání navrhl třetí zemi. Kreml uvedl, že nedal oficiální odpověď ohledně schůzky a Moskva návrh studuje. Podle zdrojů Kommersantu Biden navrhl, že by se mohl s Putinem sejít v jedné z evropských zemí 15.-16. června.

před 1 hodinou

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

"Musím se smutkem říct, že i po této malé genocidě pokračovaly beztrestný útlak a vraždění členů čínské komunity, ať už kvůli rasismu nebo z úmyslu je okrást," uvedl López Obrador. Podle něj diskriminace byla založena na rozšířených stereotypech, kterým Číňané v té době čelili.

Mexický prezident také řekl, že jeho země je vděčná za bratrství, které Čína prokázala během epidemie covidu-19. Mexiko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19, si v Pekingu objednalo zhruba 29 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, z nichž zatím dostalo deset milionů.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Do španělského autonomního města Ceuty, jež leží na africkém kontinentě, v pondělí nelegálně vstoupilo nejméně 2700 lidí a mezi nimi stovky nezletilců

Španělské úřady uvedly, že se jedná o druhý početnější příchod migrantů za poslední měsíc. Na konci dubna do Ceuty doplavalo z Maroka přes 150 lidí. Občas se migranti, hlavně ve větších skupinách, snaží překonat pevninskou přísně hlídanou hranici. Na její zhruba osmikilometrové délce stojí také deset metrů vysoký plot. Dnešní hojnější přeplavání hranice, které začalo od ranních hodin, podle policie usnadnil také nízký příliv. Kapacity pro přijetí migrantů ve městě jsou v současnosti přeplněné, uvedla stanice RTVE.

Zdroj: ČTK
Další zprávy