Macron u Trumpa ničeho nedosáhl, je to na Merkelové. Mezi USA a EU hrozí rozkol kvůli Íránu a clům

Daniel Anýž Daniel Anýž
27. 4. 2018 13:17
Německá kancléřka Angela Merkelová se v Bílém domě setká s Donaldem Trumpem. Amerického prezidenta se bude snažit přesvědčit, aby nevypověděl jadernou dohodu s Íránem a ustoupil od hrozby cel pro EU.
Emmanuel Macron, Donald Trump a Angela Merkelová.
Emmanuel Macron, Donald Trump a Angela Merkelová. | Foto: Reuters

Washington - Německá kancléřka Angela Merkelová si s americkými prezidenty už zažila své. George W. Bush jí masíroval záda, Barack Obama jí napíchl mobilní telefon.

A Donald Trump se právě na účet této aféry loni v březnu, když kancléřku poprvé přijal v Bílém domě, pokusil o vtip. "Alespoň něco máme společného," prohlásil Trump, který tvrdil, že Obama nechal během předvolební kampaně v roce 2016 odposlouchávat jeho štáb v Trump Tower.

Odpovědí mu byl strnulý výraz Merkelové. Což prý Trumpa jen utvrdilo v tom, že si s německou kancléřkou moc rozumět nebudou. "Vůbec neodpověděla. Mohla se alespoň usmát. To byla nejlepší věta za celý den," řekl tehdy jeden z Trumpových poradců pro zpravodajský web Axios.

Je to výmluvná historka. Mezi Trumpem a Merkelovou je od počátku jejich vztahu odstup. V pátek si oba vyzkoušejí, zda se něco nezměnilo. Německá kancléřka se totiž vrací na místo činu. Na jednodenní pracovní návštěvě se v Bílém domě setká s Trumpem.

Merkelová přijíždí poté, co Washington ve středu, na konci třídenní státní návštěvy, opustil francouzský prezident Emmanuel Macron. A kontrast nemůže být větší.

Trump si s Macronem vyměňovali komplimenty, došlo na objetí i polibky. "Musí být dokonalý… Je dokonalý," žertoval Trump, když před novináři z klopy Macronova saka odstraňoval smítko.

Potvrdilo se, Trump má k francouzskému prezidentovi osobně blíže než ke kterémukoli jinému státníkovi členské země Evropské unie.

Macron odjel s prázdnou

Jenže ani to Macronovi patrně nepomohlo k dosažení zásadního politického cíle, se kterým za Trumpem přijel. Než ve středu odletěl z Washingtonu, řekl novinářům, že americký prezident nezměnil svůj odmítavý postoj k jaderné dohodě s Íránem.

"Nevím, jaké bude jeho rozhodnutí. Ale z racionálního pohledu, z jeho komentářů mi vyplývá, že se nebude snažit dohodu zachovat," popsal Macron svůj výsledný dojem.

Pokud by Trump dohodu vypověděl, šlo by o nejhorší roztržku mezi Washingtonem a jeho evropskými spojenci od války v Iráku v roce 2003. Smlouvu o kontrole íránského jaderného programu před třemi lety podepsalo s Teheránem kromě USA dalších pět zemí - Francie, Německo, Velká Británie, Čína a Rusko.

Americký prezident se má rozhodnout do 12. května, jenže další transatlantický karambol může přijít ještě dříve. Už příští týden v úterý má Bílý dům oznámit, zda nová cla na dovoz oceli a hliníku do USA budou platit i pro země EU.

V tuto chvíli mají evropské země výjimku. A evropský požadavek, aby USA hrozbu cel stáhly permanentně, byl druhý velký úkol, který během své návštěvy řešil Macron.

Ale ani v tomto případě zřejmě nepochodil a Merkelová nebude mít v pátek na co navazovat. Podle amerického deníku Wall Street Journal se mezi oběma stranami, tedy mezi USA a EU, "neobjevily žádné známky výraznějšího pokroku".

Tržní válka na obzoru

"Nevíme, jak se Trump rozhodne, ale nemáme žádný důvod k velkému optimismu," citoval list zástupce německé vlády. Za americkou stranu pak ministr obchodu Wilbur Ross před pátečním setkáním Trumpa s Merkelovou uvedl: "Blíží se 1. květen. Pokud nedosáhneme dohody, prezident se rozhodne o svém postupu."

Evropská unie má už připraven seznam amerického zboží, které by na oplátku zatížila novými cly. Trump ovšem pohrozil, že USA by v následném kroku mohly nově zdanit dovoz evropských aut.

"Sledujeme předehru k možné vážné eskalaci tržní roztržky," popisuje Jeffrey Rathke z washingtonského Centra pro strategická a bezpečnostní studia atmosféru, za které Merkelová přijela za Trumpem.

"Tržní válka ještě nezačala, ale směřujeme ke střetnutí," dodává Rathke.

Merkelová bude s Trumpem jednat jako zástupkyně ekonomicky nejsilnější země Evropské unie. A zároveň země, se kterou mají Spojené státy velký tržní deficit - 64 miliard dolarů (v přepočtu 1,3 bilionu korun).

Více peněz na Bundeswehr

Trumpovi to vadí. Na Německo se navíc zaměřil i v kritice evropských spojenců v NATO, že neplatí své finanční závazky.

"S Německem máme MASIVNÍ tržní deficit, a navíc platí ZDALEKA MÉNĚ, než by mělo, na NATO a armádu," napsal Trump loni v květnu na Twitter po své cestě po Evropě.

Kancléřka Merkelová zase tehdy svůj dojem z amerického prezidenta shrnula výrokem, že Evropané se "budou muset více spoléhat sami na sebe a budou muset vzít svůj osud do vlastních rukou".

Podle listu Wall Street Journal Trump plánuje během pátečních jednání s Merkelovou znovu zopakovat svůj požadavek, aby Německo zvýšilo výdaje na armádu.

Spolková republika dává nyní na obranu 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což je hluboce pod dvouprocentním závazkem NATO. Nicméně tento týden oznámila německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová nové investice do výzbroje ve výši 450 milionů eur (zhruba 11,5 miliardy korun).

"Je to o udržitelnosti našeho vojska a o spolehlivosti Německa tváří v tvář našim partnerům," uvedla ministryně.

Podle německých médií šlo o jasný vzkaz Trumpovi. Ten nová cla na ocel a hliník bere jako otázku národní bezpečnosti USA, a dokonce naznačil, že země, které si plní své závazky v NATO, by mohly být z cel vyňaty.

Když schází osobní chemie

Páteční jednání Merkelové v Bílém domě je v amerických i německých médiích v každém případě očekáváno se skepsí. 

Macron to s Trumpem osobně umí, ale ničeho nedosáhl. Co se pak může podařit kancléřce, mezi níž a Trumpem žádná osobní "chemie" není?

"Nikdy nepodceňujte Merkelovou," uvedl německý politolog Josef Braml pro deník New York Times. Macron si z Washingtonu možná odvezl krásné fotky, ale je to Německo, bez kterého nelze s Washingtonem ve výsledku nic dohodnout.

Právě v této souvislosti je ale například analytik Christian Tuschoff z Free University v Berlíně pesimistický. "Po invazi do Iráku v roce 2003 se zdálo, že vztahy mezi USA a Německem už nemohly být horší. Ale teď jsou."

Video: Trump děkoval za skvělou spolupráci. Macron chce další boj proti agresivnímu nacionalismu

Trump děkoval za skvělou spolupráci. Macron chce další boj proti agresivnímu nacionalismu | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy