V Bělorusku dnes končí registrace skupin hodlajících jmenovat své kandidáty na prezidenta a začíná předvolební kampaň.
Opozice, sjednocená kolem kandidáta Alexandra Milinkeviče, ale nemá přístup do naprosté většiny médií a musí spoléhat na osobní agitaci a na pomoc ze zahraničí. Například z Polska má brzy začít vysílat rozhlasová stanice v běloruštině.
Vězení za diskreditaci republiky
Právě to se běloruským opozičníkům může vymstít. Trestní zákoník totiž nyní obsahuje nové paragrafy o trestní odpovědnosti za diskreditaci republiky. Pode nich každý občan, který cizí vládě nebo zahraniční organizaci vědomě poskytne lživé údaje o politické, ekonomické, vojenské nebo mezinárodní situaci v Bělorusku, může jít za mříže až na dva roky.
PŘEČTĚTE SI: Polské deníky začernily titulní strany
Trestně mohou být stíháni i občané Běloruska, kteří vyzývají k činnosti "proti své zemi", proti její svrchovanosti, územní celistvosti, národní bezpečnosti a obranyschopnosti. Vězení nebo velké pokuty hrozí i při účasti na práci politických stran nebo jiných organizací státem zakázaných nebo neregistrovaných. Stíháni mohou být i lidé, kteří připravují akce narušující veřejný pořádek nebo je financují.
Dosavadní postup běloruské policie a soudů proti opozici naznačuje, že pod nové paragrafy se vejde v podstatě jakákoliv opoziční organizace a její jakkoliv nevýrazná činnost.
Obavy z oranžového vývoje
Zpřísnění postupu proti už nyní potlačovaným opozičním hnutím souvisí zřejmě se snahou lukašenkovského systému nedopustit v Bělorusku "oranžový" vývoj podobný událostem z konce roku 2004 na Ukrajině. Opozice má podle ruských pozorovatelů přesto šanci dostat do ulic Minska desítky tisíc nespokojených lidí. "Setkali jsme se s celým průmyslem na výrobu teroristů-revolucionářů. Destruktivní síly chtějí zneužít volební kampaň, aby uchvátily moc v zemi," strašil nedávno občany šéf běloruské tajné policie KGB Stěpan Suchorenko.
Volby se v Bělorusku budou konat 19. března 2006, tedy o několik měsíců dříve, než bylo původně zamýšleno. Jejich přenesení má opozičníkům ztížit předvolební kampaň. Kromě Milinkeviče svůj zájem o kandidaturu vyjádřil například i někdejší šéf Běloruské lidové fronty "Obroda" Zenon Pozňak, žijící v USA, či bývalý běloruský ministr zahraničí Pjotr Kravčenko. Jiní kandidáti už se vzdali, někteří právě s odkazem na přísný trestní zákon, který jim prakticky znemožňuje předvolební agitaci.
