Plynovodem Jamal, který protíná Bělorusko, prochází zhruba čtyřicet procent ruského zemního plynu, mířícího k zákazníkům do členských zemí Evropské unie. Pokud by Lukašenko splnil hrozbu, cena by vyletěla nahoru. "Doufáme, že krize nepovede k uzavření plynovodu. Je to myšlenka, která vzniká v Minsku bez konzultací s námi," prohlásil mluvčí prezidenta Vladimira Putina.
S plynovou výhrůžkou přišel Lukašenko poprvé už před třemi týdny a i tehdy reagovala Moskva velmi zdrženlivě a uvedla, že si zastavení dodávek plynu potrubím Jamal nepřeje.
Novou hrozbu vyslovil v rozhovoru s moderátorem ruské televize Rossija 1 Dmitrijem Kiseljovem, který proslul ve svých pořadech plamennými projevy na adresu Západu a kritiky Putina je označovaný za "vrchního propagandistu" ruského režimu.
Běloruský prezident kromě jiného také řekl, že požádá Moskvu o rozmístění jaderných zbraní ve své zemi, pokud NATO učiní totéž ve svých členských státech ve východní Evropě. "Jsme na to připraveni, sila pořád existují," uvedl s poukazem na vojenskou infrastrukturu z dob Sovětského svazu.
Věci, které se zdály nemyslitelné
Polský reportér a expert na východní Evropu Tomasz Grzywaczewski před několika dny řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že si dovede přerušení dodávek plynu představit, ale podle něj neudělá Lukašenko nic proti vůli nebo zájmům ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Lukašenko už v minulosti udělal věci, které se zdály být nemyslitelné. Například donutil přistát letadlo Ryanairu v Minsku, aby mohl zadržet jednoho ze svých běloruských kritiků, který byl na palubě. Přerušit plyn by ale mohl jen tehdy, kdyby to za výhodné považovalo i Rusko. Kreml by mohl říci, že jde o rozhodnutí Lukašenka jako vůdce nezávislé země a že Rusko se bude snažit dodávky nahradit," uvedl polský novinář.
Evropská unie obviňuje Lukašenka z umělého vyvolání migrační krize na hranicích s Polskem a Litvou. Dorazily tam tisíce migrantů, kterým běloruské úřady umožnily cestovat do Minsku bez víza s tím, že mohou dál pokračovat do zemí EU a požádat tam o azyl. Polsko a Litva ale odmítly pouštět tyto lidi dál a obvinily běloruský režim, že chce vydíráním přimět Brusel ke zrušení sankcí uvalených na Lukašenka po represích vůči opozici.
Napětí na hranici
Krize kulminovala 16. listopadu, kdy polští pohraničníci rozháněli pokus stovek migrantů o přechod hranice vodními děly. Poté běloruští vojáci migranty - většinou irácké Kurdy, v menší míře Afghánce a Syřany - přemístili dál od hranice do provizorních táborů. Irácká vláda následně zahájila repatriaci všech, kteří o to požádali. V posledních dvou týdnech tak speciálními letadly odletělo více než tisíc lidí z Minsku do Bagdádu nebo severoiráckého Irbílu.
Napětí na hranici ale trvá. Polské ministerstvo zahraničí si ve středu povolalo na pohovor běloruského vojenského atašé poté, co z běloruské strany v noci na středu někdo střílel na světlomety polské pohraniční stráže. Incident se odehrál poblíž města Ternopol, nikdo nebyl zraněn.
W okolicach Terespola ostrzelane zostały maszty oświetleniowe ustawione przez żołnierzy Wojska Polskiego na granicy z Białorusią. Reflektory zostały zniszczone w wyniku strzałów z broni pneumatycznej. Ostrzału dokonano z terenu Białorusi. pic.twitter.com/TKQziMdbMn
— Ministerstwo Obrony Narodowej 🇵🇱 (@MON_GOV_PL) December 1, 2021
Polské ministerstvo obrany ve středu uvedlo, že ve srovnání s polovinou listopadu se počet lidí, kteří se pokoušejí hranici přejít, snížil z pěti set zhruba na dvě stovky denně.
Poláci stavějí na hranici drátěný plot, vysoký přes pět metrů. Stejnou bariéru buduje také Litva. Ukrajina posílila hlídky na hranici s Běloruskem v očekávání, že migranty běloruští vojáci nasměrují tam. Zatím se ale tyto obavy nenaplnily.
