"Toto rozhodnutí je humánním gestem vůči těmto lidem. Dostali šanci vrátit se do normálního života, ke svým rodinám a práci," uvedla agentura Belta.
Lidskoprávní organizace Vjasna uvádí, že v zemi je téměř čtrnáct set lidí vězněných proto, že se postavili proti sedmdesátiletému Lukašenkovi, který zemi vede od roku 1994. Jakkoli je podle představitelů opozice propuštění vězněných vítané, není signálem toho, že by Lukašenko měnil svou politiku vůči oponentům režimu.
Podle Vjasny počet trestních stíhání v Bělorusku ve skutečnosti stoupá, nikoli klesá, a v červenci bylo odsouzeno nejméně sto sedmdesát lidí za trestné činy související s politikou.
Minulý měsíc Lukašenko omilostnil také 30 lidí, 14 žen a 16 mužů, z nichž někteří byli vážně nemocní nebo v důchodovém věku. Ve vězení ale zůstali například zakladatel Vjasny a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki nebo opoziční představitelka Maryja Kalesnikavová.
Exilová opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská už dříve upozorňovala, že mnoho běloruských politických vězňů nemůže komunikovat s vnějším světem a není ani známo, zda jsou živí, nebo mrtví. Podle Vjasny za mřížemi zemřelo v posledních letech šest politických vězňů.
Lukašenko východoevropské zemi vládne už tři desetiletí. Po prezidentských volbách v létě 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily jeho, což opozice i Západ odmítly uznat, se v Bělorusku zdvihla obrovská vlna protestů. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale režim protesty tvrdě potlačil. Asi pětatřicet tisíc lidí pořádkové síly zadržely a tisíce z nich policisté zbili v celách. Desítky nezávislých médií a nevládních organizací úřady zakázaly. Řadu lidí soudy poslaly za mříže.
