Řecko a Turecko rozděluje spor ohledně mešit. Na Lesbu navzdory slibům dál chátrají

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
před 1 hodinou
Jeden z největších řeckých ostrovů Lesbos leží jen co by kamenem dohodil od tureckého pobřeží. Ačkoliv nyní je vstupní branou do Evropské unie, dlouhé roky patřil k Osmanské říši a její pozůstatky se tu mísí s památkami starověkého Řecka. Na rozdíl od těch antických jsou ale islámské pamětihodnosti ve zbídačeném stavu a jejich opravu komplikují politické neshody Řecka s Tureckem.

Lesbos (od naší zvláštní zpravodajky) - V letním slunečním žáru je na Lesbu ještě větší horko než obvykle. Od moře obtékající hlavní město Mytiléna vane jen mírný větřík, který nijak nesnižuje pocit dusna. Krátce po poledni je ve městě klid, místní se schovávají doma, ulice jsou téměř prázdné, jen občas kolem projede staré auto nebo motorka.

O to opuštěněji a zchátraleji působí mešita, skrytá v úzké uličce staré turecké čtvrti Epano Skala. Stavba, které se přezdívá Valide Džami, pochází nejpozději z počátku 17. století a patří tak k nejstarším mešitám na ostrově. Nyní zdi i minarety obklopuje lešení.

"Teď sem nemůžete, je tu hotové staveniště," vysvětluje stavební inženýrka, která tu pracuje. Skrze pootevřené dveře plotu, který místo obíhá, je možné vidět stroje i hromady kamení. Stavba ale zdaleka není dokončená.

Stavba, které se přezdívá Valide Džami, pochází nejpozději z počátku 17. století a patří tak k nejstarším mešitám na ostrově.
Stavba, které se přezdívá Valide Džami, pochází nejpozději z počátku 17. století a patří tak k nejstarším mešitám na ostrově. | Foto: Jakub Plíhal

Ačkoliv typicky složité vztahy obou spojenců NATO nebývají nejlepší, v posledních letech se zdály být na dobré cestě. Stav mešit, které jsou osmanským dědictvím dnes již řeckého ostrova, ale zůstává trnem v oku.

Neustálé průtahy

Řecko už v roce 2010 uzavřelo dohodu s Tureckem, že opraví chátrající mešity na ostrově, když Turci zrenovují staré pravoslavné kostely na pobřeží naproti Lesbu. "Určitě ji budeme opravovat ještě alespoň rok a půl. To jsou archeologové, všechno musí vždycky důkladně prozkoumat," směje se žena ve středních letech s dlouhými tmavými vlasy.

Práci však nezpomalují jen archeologové, ale podle kritiků hlavně úřady. S opravou této mešity se začalo až v roce 2019, když na ni řecké úřady získaly evropský grant pro rozvoj regionů v Egejském moři. Opravy ale výrazně zpomalily poté, co v roce 2020 proměnil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ikonickou istanbulskou Hagia Sofia z muzea zpět na mešitu, což se nelíbilo Řecku.

Tehdy regionální guvernér severního Egejského moře Kostas Moutzouris v otevřeném dopise vyzval k zastavení veškerých oprav. "Za současných okolností se musí zastavit financování a realizace projektu," uvedl v dopise. Guvernér dodal, že k tomuto rozhodnutí přistoupil, protože ho nemůže nechat lhostejným "to, co se děje v Istanbulu, a zejména přeměna Hagia Sofia na mešitu Erdoganovou vládou".

Místní turecké úřady ale připomínají vzájemnou dohodu, která se týká pouze sousedících regionů v Egejském moři. "Zatímco Ayvalik (turecký region kousek od Lesbu) dohodu splnil a budovy zrenovoval, Řecko ani po 14 letech dohodu nedodržuje," řekl v květnu agentuře Anadolu Neval Konuk, docent dějin architektury z Marmarské univerzity.

Valide Džami, nejstarší mešita na ostrově, se promění v muzeum a byť se její rekonstrukce protahuje, děje se s ní aspoň něco. Stavbu v červnu navštívila řecká ministryně kultury Lina Mendoniová. Pochvalovala si, že na Lesbu dochází k opravě více starých pamětihodností, včetně hradu nebo antických památek, a že rozvoj Mytilény by měl v dalších letech pokračovat. K turecké kritice se nijak nevyjádřila.

Trosky v centru města

Další mešity jsou na tom ještě mnohem hůře. Mešita Yalı, postavená v roce 1805, byla až do roku 2000 využívána jako řeznictví a dnes slouží jako kancelář pro zemědělské nářadí. V nejbližší době nehrozí, že by se opět začala používat jako svatostánek.

Yeni patří mezi největší mešity na ostrově, s kdysi vysokým stropem, který ji už dnes chybí, a zahradou, jež stavbu obíhá.
Yeni patří mezi největší mešity na ostrově, s kdysi vysokým stropem, který ji už dnes chybí, a zahradou, jež stavbu obíhá. | Foto: Jakub Plíhal

Přímo v srdci hlavního města pak stojí mešita Yeni z roku 1815. Bez vnějšího nátěru a omítky je více než 15 let vystavena vnějším vlivům a rychle chátrá. Patří přitom mezi největší mešity na ostrově, s kdysi vysokým stropem, který jí už dnes chybí, a zahradou, jež stavbu obíhá.

Po skončení osmanské nadvlády a výměně obyvatel mezi Řeckem a Tureckem ve 20. letech minulého století muslimská komunita odešla a mešita začala chátrat.

"Zničené mešity v centru města jsou pro nás připomínkou naší historie i současných problémů," doplňuje místní průvodce Christoph, který historii ostrova studuje.

Jedna historie

Místním na tom, že z mešity Valide Džami bude muzeum, nepřijde nic špatného. Naopak. "Každý rok sem přijíždí hodně tureckých turistů a tady si budou moci prohlédnout, jak poklidné tu během Osmanské říše bylo soužití obou národů," chlubí se inženýrka, která si ale nepřeje být jmenována. O opravách se tu s novináři nemá mluvit.

Lesbos v dubnu zahájil vydávání zrychlených víz pro turecké turisty na základě dohody mezi Aténami a Ankarou, kterou schválila EU a jež obnovila předchozí program zvláštních schengenských expresních víz pro turecké občany, kteří chtějí navštívit některé ostrovy ve východní části Egejského moře.

"Támhle je Turecko, leží mnohem blíž než pevninské Řecko, je samozřejmé, že toho máme hodně společného," dodává Christoph a prstem ukazuje přes moře na viditelné turecké pobřeží zamlžené mírným oparem. "Máme jednu společnou historii, musíme se o ni starat," domnívá se. Politické spory obou zemí označuje za dětinské.

 

Právě se děje

Další zprávy