V Řeznické ulici v Praze pamětní deska připomínala rok 1912, kdy tam v bytě Lenin - vlastním jménem Vladimir Iljič Uljanov - bydlel v době konference Sociálně demokratické dělnické strany Ruska. Ta se konala v pražském Lidovém domě, dnešním sídle českých sociálních demokratů.
Lenin zemřel ve třiapadesáti letech v roce 1924, svérázným způsobem ale jeho jméno a příběh žily dál. Sovětský režim z něj udělal ikonu, uctívanou náboženským způsobem. Okusit to může ještě dnes každý, kdo do Moskvy přijede. Mauzoleum s Leninovým tělem a vojenskou stráží před vchodem pořád funguje. Údržba objektu a samotného těla podle zpráv, které před několika lety zveřejnil jeden z pracovníků mauzolea, ročně stojí v přepočtu zhruba pět milionů korun.
Není přesně známé, nakolik je tělo ještě původní. Specialisté ošetřující Leninovy ostatky přiznali, že kůži už dávno nahradili jiným materiálem. Po rozpadu Sovětského svazu tehdejší ruský prezident Boris Jelcin zvažoval, že stát mauzoleum zruší a Lenina pochová do hrobu jeho matky, jak si vůdce bolševiků přál. Ale nestalo se tak.
Historik Andrej Zubov o tom ve své knize Dějiny Ruska 20. století píše: "Jelcin mluvil o tom, že nastal čas vynést Leninovo tělo z mauzolea a pochovat ho lidským způsobem. Neměl však odvahu. Bál se nového rozštěpení společnosti."
Jednou už tělo Rudé náměstí opustilo. V roce 1941 po útoku Německa na Sovětský svaz nejprve dělníci nad mauzoleem postavili ochrannou konstrukci, aby jej nepoškodilo bombardování. Když hrozilo, že wehrmacht vstoupí do Moskvy, rozhodl Stalin o odvozu mumie. Speciální vlak převezl ostatky do západosibiřského města Ťumeň.
Stalin a Lenin v jednom mauzoleu
Specialisté tělo pak skoro čtyři roky konzervovali v místnosti, kde se oficiálně nacházela armádní laboratoř. Nikdo nepovolaný tam neměl přístup. Jen málo lidí vědělo, že Lenin není v Moskvě na svém místě. Mauzoleum bylo nejen uzavřené, ale stála u něj čestná stráž, jako kdyby uvnitř tělo leželo. Veřejnost se o utajeném převozu dozvěděla až na začátku devadesátých let.
Na přechodnou dobu vedle Lenina v mauzoleu spočinul nabalzamovaný Stalin po své smrti v roce 1953. Po kritice, kterou Stalina podrobil jeho nástupce Nikita Chruščov, však po osmi letech rozhodli komunisté o tom, že Lenin bude zase sám, a Stalinovy ostatky skončily o několik metrů dál v hrobě u kremelské zdi. Tam jsou pohřbeni i další bývalí straničtí a státní vůdci SSSR, například Chruščovův nástupce Leonid Brežněv. Nikoliv však sám Chruščov, ten má hrob na moskevském Novoděvičím hřbitově.
Vladimir Putin po svém nástupu k moci o odstranění mauzolea nemluví.
Od roku 1989 se pravidelně objevují návrhy, aby bylo Leninovo tělo z mauzolea vyzvednuto a pochováno, přičemž stavba sama by mohla na svém místě zůstat. Mauzoleum i sousední pohřebiště vrcholných sovětských představitelů u kremelské zdi je dnes součástí světového dědictví UNESCO.
"Ač Putin otevřeně odmítl, že by před současným Ruskem byla komunistická budoucnost, podle svých slov si uvědomuje, že část Rusů pokládá Lenina za symbol svého životního úsilí, jehož odstranění by vnímala úkorně, a proto přes zjevný tlak pravoslavné církve na něj nespěchá," řekla deníku Aktuálně.cz Daniela Kolenovská, odbornice na sovětské dějiny z Ústavu soudobých dějin Akademie věd.
Stalin dostal přednost
Ruský prezident Putin a jeho vláda však podporují kult Velké vlastenecké války a vítězství nad nacistickým Německem pod vedením Stalina.
Podle Kolenovské je Lenin symbolem revoluce, jehož ideový odkaz dál zůstává platný pro ruskou extrémní levici. V obecném povědomí ovšem ustoupil Stalinovi, který lépe vyhovuje současnému postsovětskému sentimentu a glorifikaci druhé světové války jako klíčového momentu ruských dějin.
"Zatímco Lenin je symbolem revolučního lidového vzepětí proti konzervativismu a také symbolem ochoty poskytnout národům volnost k odtržení od ruského jádra, je to právě Stalin, kdo je dnes pokládán za sjednotitele a pravý zdroj ruské modernity. I ruští komunisté dnes dávají před Leninem přednost Stalinovi," vysvětluje Daniela Kolenovská.
Podle průzkumu, který v roce 2017 provedlo nezávislé sociologické centrum Levada, má na Lenina pozitivní či spíše pozitivní názor 56 procent Rusů. Opakovaně se v průzkumech většina Rusů vyjadřovala proti rušení mauzolea.
V Rusku nadále stojí Leninovy sochy, jsou prakticky v každém městě a každé vesnici. To je kontrast oproti Ukrajině, kde začali od konce roku 2013 sochy bolševického vůdce odstraňovat, protože představoval symbol sovětské moci a nadvlády Moskvy nad Ukrajinou. Z ukrajinských veřejných prostranství zmizelo přes 1300 Leninových soch a pomníků. Stojí jen ty, které jsou na pozemcích firem nebo továren. Ruská vláda označila tento postup za barbarství.
