V březnu kubánští lékaři dorazili do italské Lombardie, tehdejšího epicentra koronavirové nákazy. Lombardský ministr zdravotnictví řešil v době vrcholící epidemie krizi: počet pacientů exponenciálně stoupal a 50 kilometrů od Milána vyrostla polní nemocnice, ve které ale neměl kdo sloužit. "Někdo mi řekl, ať napíšu kubánskému ministerstvu zdravotnictví," vzpomínal ministr Giulio Gallera. O týden později s velkou slávou přijelo 52 lékařů a zdravotních sester z tohoto komunistického státu.

Kubánští zdravotníci pomáhají už ve dvaceti zemích světa. Objevili se i v čínském Wu-chanu, přes 250 zdravotníků poslala Kuba do Angoly, kde od poloviny 70. let režim Fidela Castra v občanské válce podporoval tamní socialistické hnutí. Kuba, jedna z nejchudších zemí, teď ale pomáhá i bohatému Západu, třeba Andoře nebo Španělsku.

S pandemií koronaviru získala Kuba novou příležitost potvrdit svou reputaci lékařské velmoci a propagovat se jako solidární socialistický stát. Do celého světa vysílá epidemiology, specialisty na lékařskou techniku nebo odborníky na veřejné zdravotnictví.

Není to nic nového, kubánští lékaři pracují v zahraničí od 60. let minulého století. Během studené války se Fidel Castro v rámci propagandy pyšnil tím, že Kuba nevyváží zbraně hromadného ničení, ale lékaře, kteří pomáhají zachraňovat životy. V roce 2005 založil Pohotovostní lékařský kontingent Henry Reeve, pojmenovaný po kubánském generálovi z války o nezávislost.

Od té doby nasbírali kubánští zdravotníci zkušenosti třeba v západní Africe v boji proti epidemii eboly, v jihoamerických zemích během epidemie horečky dengue nebo na Haiti po zemětřesení v roce 2010. V roce 2005 dokonce nabízela Kuba pomoc Spojeným státům po hurikánu Katrina, Washington to ale odmítl.

"Lékařská diplomacie"

Spojené státy i leckteré evropské země vyzývají ostatní, aby pomoc z Kuby nepřijímaly. Podle USA je kubánský program na vysílání zdravotníků do světa v podstatě obchodováním s lidmi. Lékaři jsou podle Washingtonu vykořisťovaní a slouží jen jako nástroj šíření komunistické propagandy.

Některé země na popud USA kubánským lékařům sebraly licence a vykázaly je ze země. Tisíce kubánských doktorů v posledních letech musely opustit Brazílii, Ekvádor nebo Bolívii. Teď tam ale lékařská pomoc palčivě chybí.

Brazílie vykázala kubánské doktory ze země v roce 2018 po nástupu pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Podle agentury AP tehdy vyplulo na povrch, že za jednoho kubánského lékaře platila brazilská vláda Havaně 3100 dolarů měsíčně (přes 77 tisíc korun). Z toho 70 procent šlo přímo do státní kasy. Kubánští zdravotníci poskytovali lékařskou pomoc v odlehlých amazonských oblastech, dnes chybí ale nejen tam. 

Brazilci, stejně jako Ekvádor a Bolívie bojují s epidemií onemocnění covid-19 a nedostatkem personálu. "Když (kubánští lékaři, pozn. red.) odešli, chyběli specialisté, kteří by je nahradili. Je to důležitý faktor, proč teď nemůžeme adekvátně odpovědět na šířící se virus," nechal se pro americký list Washington Post slyšet ekvádorský lékař Ricardo Ramírez z Guayaquilu, jednoho z vůbec nejhůře postižených míst v Ekvádoru.

"Kdyby kubánští lékaři v Bolívii zůstali, koronavirus bychom lépe zvládali. Víte proč? Protože kubánští doktoři vždycky šli tam, kam nikdo jiný nešel," vysvětlila María Bolivia Rotheová, která za bývalého socialistického prezidenta Moralese pracovala na ministerstvu zdravotnictví.

Související

Podsvětí vyplouvá na povrch. V Jižní Americe hlídají dodržování karantény gangsteři

Vykořisťovaní hrdinové

Lékaři, které Havana vyšle na misi do zahraničí, jsou vládními zaměstnanci. Vydělají mnohem více, než by za svou práci dostali doma na Kubě. Ale většinu peněz, které vydělají, získá stát. Proto je také mezi kubánskými lékaři mnoho zběhů. Jsou i případy, kdy lékařům na misích seberou pas, aby nemohli odcestovat a emigrovat.

"To, co tito lékaři dělají, je hrdinské," citoval deník Washington Post Josého Miguela Vivanca, ředitele americké kanceláře mezinárodní neziskové organizace Human Rights Watch. "Ale to, jak s nimi kubánská vláda zachází, je hanebné. Těží z jejich dobrých skutků, zatímco většinu výdělku jim odepře, obírá je o základní svobody projevu a pohybu a jejich rodiny drží na Kubě v napětí," dodal.

Kromě vylepšování obrazu Kuby ve světě i mezi samotnými obyvateli ostrova kubánští zdravotníci znamenají životně důležitý příjem pro státní ekonomiku. Minulý rok kubánská vláda zveřejnila poprvé hospodářské výsledky, ze kterých vyplynulo, že lékařské služby tvořily 46 procent exportu. Kuba si tím vydělala podle britského deníku Financial Times kolem 6,3 miliardy amerických dolarů (skoro 160 miliard korun).

Zaostalé zdravotnictví

Vedle současných programů na pomoc v boji proti koronaviru má Kuba asi 37 000 zdravotníků na dlouhodobých misích v 67 zemích světa. Některé z nich fungují jako pomoc zdarma, za jiné mise státy Kubě platí. Pro chudý ostrovní stát je to stěžejní. Pod znovu obnovenými americkými sankcemi stát chudne, vládě ubývají i političtí spojenci. Například Venezuela kubánské lékaře přijímala výměnou za levnou ropu.

Dál Kuba vydělává na turismu, ten ale kvůli pandemii momentálně prakticky neexistuje.

Koronavirus přitom může pro kubánský režim znamenat katastrofu. Země pod tíhou ekonomických sankcí má jednu z nejstarších populací na americkém kontinentě. Dvaceti procentům Kubánců je přes šedesát let - právě nemocné a staré lidi koronavirus ohrožuje nejvíce. Zaostalé zdravotnictví by propuknutí epidemie na ostrově nemuselo zvládnout.

Zatím je na Kubě asi 1300 případů nákazy novým typem koronaviru, přes padesát lidí zemřelo. Vláda už v březnu uzavřela hranice, protože většina nakažených byli cizinci. Zastavila veřejnou dopravu a uzavřela například nákupní centra, školy a omezila provoz restaurací a barů.

Krize ve zdravotnictví by také výrazně poškodila obraz kubánské vlády, podle níž jsou lékaři nejcennějším, co kubánská revoluce vytvořila.