Berlín - Lidské tělo je nevyužitým zdrojem nových léčiv.
Tvrdí to alespoň němečtí lékaři, kteří objevili nový druh antibiotik. Látku produkuje bakterie, která žije v lidském nose.
Většina antibiotik byla doposud nalezena v půdních bakteriích, ale tento zdroj se pomalu vyčerpává. Identifikovat nové sloučeniny v tomto prostředí je už dnes tak složité, že k žádnému novému objevu nedošlo už desítky let.
Naposledy byl nový druh antibiotik, který se následně dostal k pacientům, zaznamenán v 80. letech. Po nových lécích je přitom stále větší poptávka.
Zbraň proti zlatému stafylokokovi
Problém s antibiotiky spočívá v tom, že se příliš nadužívají, a tím roste zástup rezistentních bakterií. Medikamenty tak přestávají účinkovat na donedávna léčitelné nemoci.
Ročně v důsledku jejich neúčinnosti zemře na světě 700 000 lidí. Odborníci dokonce varují, že do roku 2050 může počet obětí celosvětově dosáhnout až 10 milionů.
Zjištění loni na podzim vedlo Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) k vyhlášení zdravotnické krize. Také v Česku vzrostla spotřeba antibiotik od roku 1989 do roku 2014 téměř o čtvrtinu.
Zlatý stafylokok
Bakterie patřící do řádu stafylokoků, kteří se běžně vyskytují na lidské kůži nebo v nose. Většina druhů je neškodná, v případě přemnožení však mohou způsobit drobné infekce. Zlatý stafylokok ale může být i životu nebezpečný. Pokud se dostane z povrchu těla dovnitř tkání, dokáže způsobit otravu krve, toxický šok nebo pneumonii a vést až k selhání orgánů. Přibližně 90 % stafylokoků je rezistentních na běžný penicilin. Zlatý stafylokok MRSA je odolný vůči většině antibiotik, některá ho dokáží pouze zbrzdit.
Objev lékařů z univerzity v německém Tübingenu, kteří zjistili, že se dají účinné látky hledat i přímo v lidském těle, proto skýtá naději. Lidské tělo představuje jakési bitevní pole, kde mezi sebou nejrůznější bakterie bojují o přežití. A jednou takovou zbraní je právě i dosud neznámý druh antibiotik.
Síla bakterie produkující látku lugduninu je neobvyklá.
Dokáže dokonce bojovat proti nebezpečnému zlatému stafylokokovi (Staphylococcus aureus), jehož má v těle zhruba třetina všech lidí. Proč tak málo? Je to právě díky bakterii lugdunin, která ho dokáže zlikvidovat. Lékaři provedli nosní výtěr 187 hospitalizovaných pacientů a zjistili, že tam, kde je lugdunin, většinou není zlatý stafylokokus. Toho nalezli jen u 30 procent z 187 pacientů.
Ani tuto zázračnou bakterii však nenosí v nosních dírkách každý, ale jen zhruba 10 procent lidí. Je proto pravděpodobné, že lidské tělo skrývá ještě další bakterie, které dokážou produkovat léčivé látky.
Další dobrou zprávou je fakt, že lugdunin podle svých objevitelů nepodněcuje u zlatého stafylokoka budování odolnosti.
Využití lugduninu pro léčbu lidí budou ale ještě předcházet roky testování na laboratorních zvířatech. Autoři studie publikované v časopisu Nature ale už teď věří, že by lidé mohli být jednou očkováni geneticky modifikovanými bakteriemi, které by samy dokázaly bojovat proti infekcím v těle.
"Doufáme, že zavedením genů lugduninu do zcela neškodné bakterie se vyvine nový preventivní koncept antibiotik, který pomůže vymýtit patogeny," vysvětlil BBC spoluautor Andreas Peschel.
