Atény - Začněte už konečně platit daně! S touto výzvou se koncem května obrátila na Řeky ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová.
V Řecku tím vyvolala bouři nevole a po několika dnech se za svá slova omluvila. Také v ohledu na skutečnost, že sama žádné daně platit nemusí, protože se na ni vztahuje Vídeňská úmluva z roku 1961, na jejímž základě plat vysokých činitelů mezinárodních institucí nepodléhá zdanění.
Lagardeové dal v pátek za pravdu předseda řeckého Úřadu pro boj s finanční a hospodářskou kriminalitou (SDOE) Nikos Lekkas, podle kterého činí daňové úniky 12-15 procent řeckého HDP.
"Pokud bychom každým rokem vybrali alespoň patnáct miliard eur navíc, problémy Řecka by byly vyřešeny," potvrdil Aktuálně.cz šéf řeckých daňových kontrolorů. Celková výše daňových úniků může podle profesora Joannise Katsulokose z aténské Univerzity pro ekonomiku a byznys dosahovat až 45 miliard ročně.
To je v ohledu na skutečnost, že dle údajů řeckého ministerstva financí činily loňské daňové příjmy pouhých 58 miliard eur, obrovská částka. V rozpočtu pak chybí peníze na výplaty státních zaměstnanců, které předchozí vlády musely drasticky zkrátit až na současných průměrných 1200 eur.
Stávající řecký dluh představuje přibližně 260 miliard eur a kumuloval se od konce 80. let.
Řadoví zaměstnanci daně platí
Lagardeová ale zapomněla na jeden fakt. Řadoví zaměstnanci státních i soukromých podniků daně platí, protože jim je každý měsíc stát vezme hned při výplatě.
Ti, kdo se dopouštějí daňových úniků, jsou především osoby samostatně výdělečně činné, firmy a jejich management.
"Teprve v roce 2010 začala vláda v Aténách pohlížet na daňové podvody ne jako na národní sport, nýbrž jako na zločin," citoval Lekkase deník Die Welt. "Pokud neustane systematická korupce, kterou je prostoupena celá společnost, a pokud zůstanou společenské elity nepotrestány a obyčejní lidé budou i nadále odíráni, vyvolá to sociální explozi."
Lekkas tvrdí, že se jeho úředníkům podařilo za poslední tři roky přijít na stopu daňových úniků ve výši jedenácti miliard eur. Zpětně ale právnické osoby splatily pouze 65 procent této částky.
S jeho úřadem totiž náležitě nespolupracují řecké banky, které často neúměrně prodlužují předání informací o obsahu kont osob podezřelých z daňových úniků. A než tyto údaje SDOE poskytnou, stačí řečtí zbohatlíci své peníze přesunout do zahraničí. Jen za poslední tři roky tak zmizelo na tajných kontech ve Švýcarsku i jinde na 70 miliard eur.
"Je zapotřebí, abychom konta osob, u nichž jsou deklarované příjmy a hodnota majetku v rozporu, mohli sledovat online," zdůrazňuje Lekkas. Ten zároveň přiznává, že největším problémem je zkorumpovanost jeho vlastních úředníků. Ti od neplatičů daní vymáhají úplatky a po provedení kontroly tvrdí, že je na daňovém přiznání dotyčného vše v pořádku.
Šéf SDOE chce proto aktivity daňových kontrolorů nechat sledovat pomocí softwarového programu Elenxis. Již v září jím budou vybaveni všichni zaměstnanci jeho úřadu. Podle Lekkase je navíc jen velmi obtížné usvědčit z daňových podvodů poslance, a to bez ohledu na politickou příslušnost.
Podle čtvrteční zprávy společnosti Transparency International pokládá 88 procent Řeků své politiky a státní správu za totálně zkorumpované. Platí to v prvé řadě pro socialistický PASOK a konzervativní Novou demokracii, které schvalovaly memorandum s Evropskou unií, na jehož základě má být zadlužení země do roku 2020 redukováno ze současných přibližně 160 procent o jednu čtvrtinu.
Řekové chtějí proto v opakovaných parlamentních volbách příští neděli dát v řadě případů svůj hlas opoziční Koalici radikální levice (SYRIZA), která dosud neměla příležitost do korupce náležitě zabřednout.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Jak na daně?
