Lední medvědi v ohrožení. Trumpův úřad chce povolit těžbu v aljašské rezervaci

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
17. 9. 2019 20:37
V severovýchodním výběžku Aljašky leží Arktická národní přírodní rezervace, která poskytuje útočiště řadě volně žijícím živočichům. Mimo to ale ukrývá také bohatá naleziště ropy a zemního plynu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa chce v jednom z nejméně dotčených ekosystémů v Americe povolit těžbu.
Chránění lední medvědi v Arktické národní přírodní rezervaci
Chránění lední medvědi v Arktické národní přírodní rezervaci | Foto: Reuters

O jejím zahájení se mluví už od roku 2017. Tehdy se v návrhu amerického rozpočtu objevila položka, podle které má ropa a zemní plyn z aljašské rezervace vydělat během příští dekády skoro dvě miliardy dolarů (asi 47 miliard korun). 

Někteří republikánští kongresmani pak o využití zásob nerostných surovin v rezervaci diskutují už řadu let, například aljašská senátorka Lisa Murkovskiová. Ne u všech prezidentů ale našli podporu, u Trumpa však ano. 

Věc se dala znovu do pohybu minulý týden, když vládní agentura pro správu půdního fondu (BLM) představila konečnou analýzu. V dokumentu rozebírá možné dopady těžby na životní prostředí a především v něm deklaruje, že v rezervaci začne už koncem tohoto roku pronajímat ložiska ropy a zemního plynu.

Těžařským firmám bude k dispozici oblast o rozloze 0,63 milionu hektarů, celá rezervace se rozprostírá na 7,8 milionu hektarů, informoval britský deník The Guardian

Oživíme hospodářství, tvrdí zastánci těžby

Území, kde chce úřad těžbu povolit, je důležité například pro lední medvědy, kteří si zde budují svá doupata, nebo samice sobů polárních, jež v této oblasti rodí. Po celé rezervaci pak žijí vlci, rysi nebo pižmoni severní. Některá zvířata, například lední medvědi, navíc patří k ohroženým druhům. Území využívají také jako zastávku tažní ptáci.

A jak uvedla agentura Reuters, nachází se tu také přibližně šestnáct milionů barelů zpětně získatelné ropy. Společnostem v těžbě nerostného bohatství zřejmě nezabraní už ani Sněmovna reprezentantů, která ve čtvrtek schválila (poměrem hlasů 225 ku 193) legislativu o ochraně této rezervace, informovala o tom televize Fox News.

Političtí zastánci těžby argumentují především tím, že využití ropných ložisek pomůže k rozvoji ekonomiky Aljašky. Vyzdvihují také vznik nových pracovních míst a fakt, že by USA nebyly tolik závislé na dovozu ropy. Moderní technologie pak podle nich zaručí šetrnost k přírodě.

Těžbu chtěl prosadit i Bush

Odpůrci namísto toho hovoří o nezvratných změnách, které těžba na ekosystému rezervace zanechá. Zdůrazňují, že už tak se oblast musí vyrovnávat s negativními dopady klimatických změn.

Správa Spojených států pro ryby, planě rostoucí rostliny a volně žijící živočichy pak tvrdí, že úřad BLM ve své analýze podceňuje dopady těžby ropy a zemního plynu. 

Podle některých ochránců přírody také není divu, že se těžbu podařilo prosadit zrovna v době vládnutí Trumpa. Poukazují, že nynější americký prezident už ve své funkci udělal řadu kroků, kterými dal najevo, že ochrana životního prostředí není jeho prioritou.

V roce 2017 například podepsal dekret, kterým zrušil nebo omezil regulaci k ochraně životního prostředí přijatou jeho předchůdcem Barackem Obamou. Trump uvedl, že přísná omezení brání v činnosti třeba těžařům ropy či uhelným společnostem a připravují tisíce Američanů o práci. 

Podle Adama Koltona, který je výkonným ředitelem neziskové organizace Ligy pro aljašskou divočinu, jež usiluje o ochranu tamní krajiny, Trumpův úřad nebere ohledy na vědecká tvrzení ani na domorodé obyvatelstvo.

Trump nicméně není prvním prezidentem Spojených států, který volá po maximálním využití ložisek nerostných surovin. Usiloval o to i George Bush mladší. Také on argumentoval nabídkou nových pracovních míst a tím, že by se USA staly méně závislými na ropě ze zahraničí.

Video: Islanďané se loučili s ledovcem, který zanikl kvůli klimatu

Islanďané se loučili s ledovcem, který zanikl kvůli klimatu | Video: Associated Press
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 4 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 6 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy