USA mění zákon na ochranu ohrožených druhů. Místo vědců budou rozhodovat politici

Jana Václavíková Jana Václavíková
18. 8. 2019 7:47
Kdyby před více než 40 lety americký prezident Richard Nixon nepodepsal zákon na ochranu ohrožených druhů, mohla si současná generace školáků prohlížet zvířata, jako jsou medvěd grizzly, kondor kalifornský nebo třeba americký státní symbol orel bělohlavý, pouze na obrázcích v přírodopisných knihách. Budoucí generace možná takové štěstí mít nebudou. Trumpova administrativa totiž v pondělí představila řadu změn. Ty mimo jiné do rozhodování, který druh například při plánované těžbě ochránit, zahrnují i ekonomické dopady. O ohroženosti druhů budou místo vědců rozhodovat politici.
Orel bělohlavý.
Orel bělohlavý. | Foto: A Banded Adult Bald Eagle / Wikimedia Commons

Změny zákona, které v pondělí představila Trumpova administrativa, jsou výsledkem dlouhodobé snahy republikánů o zkrácení seznamu druhů náchylných k vyhynutí. V účinnost by měly vejít 30 dní po uveřejnění, tedy v polovině září.

Ochraně, která bránila jejich území a životy před těžaři, stavbami nebo rozvojem průmyslu, se od roku 1973 ve Spojených státech těšilo až 1200 druhů zvířat a 700 druhů rostlin. Jeden z nejpřísnějších zákonů na ochranu života ve volné přírodě pomohl v rozvoji populací ohrožených druhů a podle amerického Centra pro biologickou diverzitu pomohl zachránit nejméně 227 druhů od vyhynutí.

V úpravě vláda navrhuje přehodnocení území označeného jako chráněné, vyškrtnutí některých zvířat ze seznamu ohrožených druhů nebo definuje složitější podmínky k ochraně nových. Při hodnocení, jak moc jsou jednotlivé druhy náchylné k vyhynutí, by se nově měla brát v úvahu pouze předpověď pro blízkou budoucnost namísto několika desítek let, jako tomu bylo doposud.

"Musíme modernizovat zákon o ochraně ohrožených druhů tak, aby státy měly více pravomocí, aby propagoval obnovu druhů a dovolil místním ekonomikám stoupat," uvedl podle vědeckého serveru Science Alert republikánský senátor John Barraso. Ten zároveň doufá, že tento návrh je pouze začátek a další kroky na "zjemnění" zákona budou následovat.

Revize podle ministra obchodu Wilbura Rosse "přesně zapadá do prezidentova mandátu, kterým se snaží ulehčit americkému lidu od zátěže různých regulací, aniž by obětoval ochranu druhů a snahu o obnovu jejich populací," cituje ho agentura AP.

Začátek konce pro mnoho ohrožených druhů

Proti představené změně vystoupila řada Trumpových oponentů i organizací usilujících o ochranu životního prostředí. Ti vidí problém například v tom, že nově o zařazení zvířat na seznam ohrožených druhů budou místo vědců rozhodovat politici, kteří na rozdíl od odborníků budou přihlížet k jiným kritériím. Například k částce potřebné na ochranu jednotlivých druhů. Cenu se nově dozví i veřejnost.

"Není žádný důvod, proč to dělat, kromě úmyslného rozlícení veřejného odporu k ochraně druhů a celému zákonu," řekl vědeckému serveru Bob Drehen z ochranářské skupiny Defenders of Wildlife. Také Brett Hartl z Centra biologické diverzity se domnívá, že otázka kritérií by měla zůstat v pravomoci vědců. "To je otázka na vědu: vyhyne tento druh: ano, nebo ne?" cituje ho agentura AP.

Stejně negativně odpůrci změny zákona hodnotí i nové zakreslování chráněného území. Dosud bylo chráněno nejen území, které ohrožené druhy obývaly, ale také to, kam by mohly v případě potřeby migrovat. Revize by toto neobydlené území otevřela těžařům. 

"Se stoupající hladinou moří se stanoviště zvířat budou muset posunout víc do vnitrozemí," vysvětluje věděckému serveru Rebecca Rileyová z neziskové organizace sdružující právníky zabývající se ochranou životního prostředí. "Pokud nebudeme schopni tato území, která jsou v dnešní době neobydlená, ochránit, mohou nám chybět, až je zvířata boudou potřebovat," vysvětluje.

"Pro zvířata, jako jsou rosomák nebo motýl monarcha stěhovavý, to může znamenat začátek konce," řekl britskému deníku The Independent Noah Greenwald z Centra biologické diverzity.

Málo ohrožení lední medvědi

Odpůrci zákona si také všímají změny v definici budoucnosti, podle které doteď vědci určovali, jestli bude druh ohrožen vyhynutím, či ne. Pokud hrozilo, že přežití druhu bude v následujících 70 až 80 letech nepříznivě ovlivněno například klimatickou změnou, byl zařazen na seznam ohrožených druhů. Nová definice se však místo desetiletí dopředu dívá na blíže nedefinovanou "blízkou budoucnost".

Podle této definice by podle Science Alert například lední medvědi, jeden z nejvíce ohrožených druhů klimatickou změnou, na seznam vůbec nedostali. Jeho populace přitom činí pouhých 31 tisíc zvířat a Světový fond na ochranu přírody uvádí, že s ustupujícími zaledněnými oblastmi lze očekávat, že jejich počet do roku 2050 klesne o další třetinu.

Změny ochranářského zákona vzbudily nevoli mezi environmentálními společnostmi a také mezi zástupci amerických států Kalifornie a Massachusetts, kteří novou verzi vnímají jako nezákonnou. "Způsob, jakým byla změna provedena, je podle federálních zákonů nelegální a tato administrativa za ni musí být zodpovědná," řekla vědeckému časopisu generální prokurátorka Massachusetts Maura Healeyová.

Státy spolu s organizacemi proto připravují na revizi zákona a Trumpovu administrativu žalobu. Doufají, že tím bude změna zrušena, nebo alespoň odložena.

"Vezmou demoliční kouli na jeden z nejstarších a nejúčinnějších zákonů na ochranu životního prostředí," komentoval pro AP pondělní změny zákona demokratický senátor Tom Udall. "Jak jsme znovu a znovu utvrzováni v přesvědčení, tak žádná environmentální ochrana, nehledě na to, jak účinná nebo populární je, není před touto administrativou v bezpečí," dodává.

Video: Vymírání hmyzu je varující, je to jeden z největší problému, tvrdí biolog

Žijeme v době prudkých změn přírody, ubývání hmyzu je varující, říká k jeho vymírání biolog David Storch. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ski Tour skončila absolutním triumfem Norů, Bolšunov vyhořel

Premiérová severská Ski Tour skončila absolutním triumfem norských běžců na lyžích. Vítězství v miniseriálu vybojovali Paal Golberg a suverénní Therese Johaugová, jejich krajané obsadili v Trondheimu i zbylá místa na stupních vítězů. Mužům dokonce patřilo prvních šest příček. Seveřané odsunuli v závěrečném stíhacím závodě na 30 km klasicky na sedmé místo průběžného lídra a vedoucího muže Světového poháru Alexandra Bolšunova z Ruska. Michal Novák, který figuroval na 39. pozici, do poslední etapy nenastoupil.

Johaugová průběžné vedení hravě udržela a stíhačku vyhrála s naprostou převahou. Vedoucí závodnice SP dorazila do cíle s náskokem tří minut a 40 sekund před Heidi Wengovou, třetí skončila Ingvild Flugstad Östbergová.

Jednatřicetiletá Johaugová byla ve finále Ski Tour i při výrazném vstupním náskoku podle očekávání nejrychlejší ženou na trati. Nejvíce se k ní časem přiblížila další Norka Astrid Uhrenholdt Jacobsenová, jež byla o 44,8 sekundy pomalejší a cílem proběhla jako pátá za Švédkou Ebbou Anderssonovou. Jediná česká účastnice v ženské kategorii Kateřina Janatová Ski Tour plánovaně ukončila po 21. místě v úterním sprintu v Aare.

Bolšunov měl na startu stíhačky náskok 34 sekund na Golberga, ale už po čtyřech kilometrech bylo pořadí opačné. Ruský favorit evidentně promazal a v cíli měl ztrátu téměř minutu a tři čtvrtě. Před Bolšunova se postupně dostali i další medailisté Simen Hegstad Krüger a Hans Christer Holund a také Emil Iversen, Martin Löwström Nyenget a Johannes Hösflot Klaebo.

Iversen, který měl na startu stíhačky na Bolšunova bez dvou sekund tříminutovou ztrátu, dosáhl nejrychlejšího času. Golberg se díky třísetbodové porci za vítězství v seriálu posunul v hodnocení SP ze šestého místa na třetí za Klaeba. Bolšunov dál vede s komfortním náskokem přes 400 bodů.

SP v běhu na lyžích v Trondheimu (Norsko):

Muži - stíhací závod 30 km klasicky a konečné pořadí Ski Tour:

1. Golberg 1:23:51,6, 2. Krüger -28,9, 3. Holund -30,1, 4. Iversen -32,3, 5. Nyenget -32,9, 6. Klaebo (všichni Nor.) -34,2, 7. Bolšunov (Rus.) -1:41,0, 8. Niskanen (Fin.) -1:48,2, 9. Röthe (Nor.) -25,8, 10. Cologna (Švýc.) -3:00,8.

Průběžné pořadí SP (po 29 z 40 závodů): 1. Bolšunov 1948 b., 2. Klaebo 1531, 3. Golberg 1202, 4. Röthe 1124, 5. Krüger 1123, 6. Niskanen 1047, …60. Novák 71, 100. Pechoušek 21, 128. Černý 5, 131. Knop 5, 134. Fellner (všichni ČR) 5.

Ženy - stíhací závod 15 km klasicky a konečné pořadí Ski Tour:

1. Johaugová 41:13,8, 2. H. Wengová -3:40,8, 3. Östbergová (všechny Nor.) -3:41,5, 4. Anderssenová (Švéd.) -5:54,3, 5. Jacobsenová (Nor.) -6:14,8, 6. Digginsová (USA) -8:40,1, 7. Pärmäkoskiová (Fin.) -9:12,4, 8. T. Wengová (Nor.) -9:14,5, 9. Ribomová (Švéd.) -9:32,1, 10. Maubetová Bjornsenová (USA) -9:43,8.

Průběžné pořadí SP (po 29 z 40 závodů): 1. Johaugová 2268 b., 2. H. Wengová 1611, 3. Něprjajevová (Rus.) 1260, 4. Jacobsenová 1202, 5. Digginsová 1074, 6. Östbergová 1065, …27. Razýmová 255, 39. Janatová 119, 55. Nováková 67, 81. Beranová (všechny ČR) 15.

před 1 hodinou

Na Karlovarsku spadl strom na autobus, lehce zraněni byli dva lidé

V Krásném Jezu na Karlovarsku spadl vinou silného větru strom na autobus v zastávce u železniční stanice. Lehce zraněni byli dva lidé, řekl krajský policejní mluvčí Jakub Kopřiva. Záchranáři je ošetřili na místě.

Muž údajně upadl ve vozidle a na ženu spadla větev při vystupování z vozidla. "Autobus stál v zastávce. Místo na silnici I/20 (hlavní tah z Plzně na Karlovy Vary) je průjezdné," dodal.

Další zprávy