Le Penová loví nové voliče mezi "ztracenými". Sbírá hlasy mladých, dělníků i úředníků

Simone Radačičová
20. 4. 2017 15:40
Pro Marine Le Penovou hlasuje Francie, která se tak trochu považuje za "ztracenou" a viní z toho globalizaci. Národní frontu tak volí dělníci nebo také mladí lidé bez diplomů. Vedle své voličské “dělnické” základny se Národní fronta pokouší získat i další Francouze. A těm přizpůsobuje svůj hospodářský program. Le Penové se vedle toho daří také získávat stále silnější podporu u úředníků, a to hlavně těch níže postavených. Ještě tak před deseti lety by to bylo přitom nemyslitelné.
Šéfka Národní fronty Marine Le Penová
Šéfka Národní fronty Marine Le Penová | Foto: Reuters

Paříž - Na přelomu února a března se do Paříže každoročně sjíždějí francouzští farmáři na tradiční zemědělskou výstavu Salon de l’Agriculture. Mezi Francouzi je velmi populární, obvykle ji navštíví přes 600 tisíc lidí.

Toho k šíření vlastní popularity využívají i přední politici: v minulosti se tu ukázali například prezidenti Jacques Chirac nebo Nicolas Sarkozy.

Letos se na farmáře, kteří dávají Francii její pověstné víno a sýry, přišla podívat i šéfka protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penová.

"Na Salon de l’Agriculture se jí dostalo triumfálního přijetí," popisuje Dominique Reynié, ředitel pařížského think-tanku Fondapol. "Když tam před lety přišel její otec a tehdejší šéf Národní fronty Jean-Marie Le Pen, tak se přitom k němu zemědělci otáčeli zády a vypískali ho," dodává.

Le Penová francouzským farmářům slibuje, že pokud se jí podaří dostat k moci, tak nahradí evropské dotace těmi francouzskými, zavede ochranářskou politiku, která zabrání levnějšímu dovozu zemědělských produktů ze zahraničí, a zbaví je přílišné regulace.

A  zemědělci na její slova slyší. Aktuálně patří mezi skupiny, u které Národní fronta v posledních letech zaznamenala rychlý nárůst preferencí. Kdo další dá svůj hlas právě Le Penové?

Pro dělníky i pro podnikatele

"Pro Marine Le Penovou hlasuje Francie, která se tak trochu považuje za ‘ztracenou’ a viní z toho globalizaci. Národní frontu tak volí dělníci nebo také mladí lidé bez diplomů," upozorňuje Reynié ze think-tanku Fondapol.

"Pro tyto dvě kategorie je to partaj číslo jedna," dodává s tím, že strana může počítat s hlasy až poloviny všech dělníků.

Strana má silnou podporu například na průmyslovém severu Francie. Tamní oblast postihlo zavírání továren a odsun podniků na východ. Dříve tyto regiony tradičně volily levici, jenže ta je v posledních letech zklamala.

Socialista a nynější končící prezident Francois Hollande vyhrál volby se slibem, že srazí nezaměstnanost a podpoří tvorbu pracovních míst. Jenže místo toho Francii naordinoval reformy a zřekl se svého levicového programu, čímž řadu levicových voličů zklamal. Reforma pracovního trhu například ulehčila pravidla pro propouštění zaměstnanců.

Smíšený hospodářský program

Vedle své voličské "dělnické" základny se Národní fronta pokouší získat i další Francouze. Přizpůsobuje tomu i hospodářský program. Experti ho považují za směsici různých receptů, ke kterým se mohou hlásit obě části politického spektra.

"Hospodářský program mísí levicové postoje - jako třeba zachování 35hodinového pracovního týdne nebo snížení věku na odchod do důchodu - s pravicovými návrhy, jako je snížení sociálních odvodů nebo firemních daní," říká analytik Yann-Sven Rittelmeyer z bruselského think tanku European Policy Centre.

"Tímto programem chce jak potěšit své skalní voliče, tedy dělníky, tak současně i získat nové, a to třeba podnikatele nebo zástupce malých firem. Ve zkratce se tak pokouší získat jak levicové, tak i pravicové voliče, tedy jak podnikatele, tak i dělníky," doplňuje.

Mladí a neklidní

Národní fronta je stále populárnější také u mladých lidí. Ještě v roce 2002, kdy v prezidentských volbách nečekaně uspěl Jean-Marie Le Pen, pro Národní frontu hlasovalo 18 procent Francouzů pod 24 let. Nyní by jí ve stejné věkové kategorii dalo svůj hlas na 39 procent, vyplývá z jednoho z posledních výzkumů společnosti Ifop.

Mladí lidé půjdou k volbám v době, kdy se francouzské ekonomice příliš nedaří. Zasekla se ve stagnaci, zatímco v tamní společnosti se rozlévá pesimismus. Trápí je nedostatek možností, obavy z budoucnosti i vysoká nezaměstnanost.

Míra nezaměstnanosti ve Francii aktuálně dosahuje na zhruba deset procent, jenže u mladých pod 25 let je mnohem vyšší a činí zhruba 25 procent, uvádí ve své statistice Eurostat.

Tradiční strany nechceme

Francouzi si stále častěji uvědomují, že nebudou mít takové jistoty ani zajištěný příjem, jako měli jejich rodiče. Zklamaly je tradiční strany - socialisté a republikáni, kteří se léta střídali u moci.

Ke zklamání a odlivu voličů k populistickým stranám vedou i skandály, které politiky provázejí. Například republikán Francois Fillon, který se prezentoval jako "pan Čistý", se zapletl do kauzy ohledně fiktivního zaměstnávání své ženy.

Populistické strany přitom slibují razantní rozchod se současným systémem.

"Le Penové se vedle toho daří také získávat stále silnější podporu u úředníků, a to hlavně těch níže postavených. Ještě tak před deseti lety by přitom bylo nemyslitelné, aby hlasovali právě pro Národní frontu. A právě proto může Le Penová v prvním kole získat 26, 27 a možná i víc hlasů. A dokonce i vyhrát v druhém kole," upozorňuje pak francouzský expert Reynie.

A nejen to. Roste také podpora Národní fronty u žen. Od roku 2011, kdy Le Penová převzala vedení strany po svém otci Jean-Marie Le Penovi, se počet žen - voliček partaje ztrojnásobil, upozornila nedávno v jednom ze svých průzkumů společnost Opinion Way.

Poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že první kolo prezidentských voleb by měl ovládnout centrista a bývalý ministr hospodářství Emmanuel Macron se ziskem 23,5 procenta. Společně s ním by se do druhého kola měla probojovat Marine Le Penová s 22,5 procenta. Třetí by pak skončil republikán Francois Fillon (19,5 procenta) a konečně čtvrtý radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon (19 procent). V druhém kole prezidentských voleb, které se koná 7. května, by měl s přehledem zvítězit Macron, kterému by dalo hlas 60,5 procenta voličů. Le Penovou by volilo 39,5 procenta, uvádí společnost Ifop.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy