Stopy prý vedou mimo jiné ke skupině APT28, kterou podle amerických či německých zpravodajských služeb řídí ruská špionáž.
Výsledkem hackerského útoku byl únik tisíců dokumentů Macronova volebního štábu na veřejnost pouhé dva dny před druhým kolem poslední prezidentské volby. V něm nakonec Macron 7. května 2017 porazil Marine Le Penovou, přičemž publikaci e-mailů svého týmu odsoudil jakožto "destabilizační operaci" s cílem "zasít pochybnosti a dezinformace".
Le Monde nyní uvádí, že pachatelé rozhodně nebyli amatéři. "Dvě úzce specializované jednotky napojené na ruskou vojenskou rozvědku GRU postupně cílily na e-mailové účty osob blízkých budoucímu prezidentovi," napsal deník.
Operace prý sestávala ze dvou vln takzvaného phishingu, což je poměrně běžná metoda kybernetických zločinců spočívající v rozesílání odkazů na podvodné webové stránky ve snaze získat přístupové údaje uživatele k jisté službě. První fáze útoku podle Le Monde proběhla v březnu 2017 a měla ji na svědomí APT28. O měsíc později se scénář opakoval, ovšem tentokrát podle expertů z Googlu útočila skupina známá jako Sandworm.
O operacích GRU týkajících se Francie píše Le Monde tento týden už podruhé. Ve středu zveřejnil reportáž o tom, jak ruští agenti mezi lety 2014 a 2018 využívali alpský department Horní Savojsko jako svůj "základní tábor" pro mise v jiných evropských zemích.
Prezidenta Macrona přitom v pondělí čeká čtyřstranný summit o konfliktu na východě Ukrajiny, na který do Paříže přijede i ruský prezident Vladimir Putin. Šéf Elysejského paláce dlouhodobě prosazuje, aby Evropa přehodnotila svůj přístup k Rusku a usilovala o zlepšení vztahů s touto velmocí. Na závěr summitu NATO tento týden prohlásil, že "Rusko už není nepřítel".
