Zatímco pozornost Washingtonu se po 11. září zaměřila na Blízký východ a prezident Bush vyhlásil svoji válku proti terorismu, jeho spojenec číslo jedna, mexický prezident Fox, se postavil proti.
O pár měsíců později, v okamžiku, kdy američtí vojáci válčili v Afghánistánu a následně Iráku, se Latinská Amerika, tentokrát bez pomoci a zájmu Spojených států, vydala na cestu doleva.
To, že se zájem Bushovy vlády soustředil především na jih Ameriky, není žádným překvapením.
Již doktrína prezidenta Jamese Monroea z roku 1823 dala Evropě jasně na srozuměnou: "Ruce pryč od Latinské Ameriky!"
Politika tamních zemí tak byla v následujících desetiletích více či méně určována Washingtonem.
Jenom během 20. století se Spojeným státům podařilo svrhnout nebo alespoň podrýt 40 latinskoamerických vlád.
Nikaragua, noční můra prezidenta Bushe
Jednou z nich byla také levicová vláda sandinistů v Nikaragui. Právě osud této země jasně ukazuje na prohry Spojených států v Latinské Americe.
Nikaragujské prezidentské volby se mají konat v listopadu a počtvrté za sebou v nich bude kandidovat levicový Daniel Ortega.
Ten Daniel Ortega, kterého v roce 1990 s pomocí Washingtonem financovaných Contras porazila pravicová politička Violeta Chamorrová.
Do celé kauzy se zapojili dva z amerických prezidentů - Ronald Reagan a George Bush starší. Jeho syn by se tak jen nerad dočkal Ortegova návratu.
Situace v zemi a celé Latinské Americe se však mění a Ortegovy šance jsou větší než kdy jindy. Obyvatelstvo je nespokojené s dlouholetým vládnutím pravice a žádá si změnu.
Pravicový prezidentský kandidát a bývalý viceprezident Jose Rizo se přesto vzdát nehodlá.
"Zvítězíme a ještě jednou porazím levici. Ukážeme, že naši občané se nechtějí vracet zpět k sandistickému režimu."
Spojené státy se tak opět vměšují do předvolebního boje a doufají ve vítězství kandidáta levicového, ale Ortegova soupeře Lewitese.
Návrat Ortegy do křesla prezidenta by totiž jasně ukázal, nakolik politika Spojených států v Latinské Americe selhala.
Humala slibuje v Peru revoluci pro chudé
Podobná je také situace v Peru.
V sobotních prezidentských volbách má největší šance levicový a venkovem podporovaný nacionalista Ollanta Humala.
Vysloužilý voják slibuje "revoluci" pro peruánské chudé a stejně jako Hugo Chavez ve Venezuele nebo Evo Morales v Bolívii mluví o americké hrozbě a novém řádu.
Odmítá multinacionální společnosti, z jejichž existence prý občané Peru nic nemají, a globalizaci považuje za útok na národní suverenitu Peru. "Některé země globalizují, jiní jsou globalizovaní."
Navazuje tak na rétoriku venezuelského prezidenta Chaveze, podle kterého nemá "imperialistický a fašistický postoj prezidenta Spojených států hranic".
"Myslím, že Hitler by vedle Bushe připomínal kojence," prohlásil dokonce Chavez.
Před Vánoci se ke kubánskému vůdci Castrovi a venezuelskému Chávezovi přidal další levicový bojovník, bolivijský prezident Evo Morales.
"Bolívie se připojuje k boji Latinoameričanů proti liberalismu a imperialismu," prohlásil Evo Morales při své první návštěvě, která, jak jinak, vedla do Caracasu.
Latinská Amerika se tak dostala do víru levicových vášní a silného antiamerikanismu. Najít cestu zpět k politikům tohoto kontinentu bude pro amerického prezidenta tvrdým oříškem.
