Biškek - Kyrgyzská opozice, která ve středu svrhla prezidenta země Kurmanbeka Bakijeva, ustavila prozatímní vládu. Do jejího čela se postavila bývalá ministryně zahraničí Roza Otumbajevová.
Během středečních nepokojů v hlavním městě země zahynulo nejméně 40 osob, některé zprávy hovoří ale až o stovce mrtvých. Bakijev uprchl do jihokyrgyzského Oše a následně odjel do Džalalábádu, odkud pochází.
"Máme dočasnou vládu a já stojím v jejím čele," citovala agentura Reuters Otumbajevovou. "Kabinet zůstane v úřadu půl roku, sestaví novou ústavu a vytvoří podmínky pro svobodné a demokratické volby."
Sociálně demokratická politička zároveň oznámila, že převezme Bakijevovy pravomoci a vydá dekret, na jehož základě bude vrácen do rukou "lidu" protiprávně privatizovaný majetek. Jedná se mimo jiné o dvě elektrárenské společnosti, za které údajně nepřiplynuly do státní pokladny žádné peníze.
Bakijev odstoupit nehodlá
Armáda vyslovila nové vládě věrnost, situace v zemi zůstává ale mimořádně napjatá. Bakijev dnes v telefonickém rozhovoru s rozhlasovou stanicí Echo Moskvy prohlásil, že odmítá odstoupit a naznačil, že povstání mohlo být podporováno ze zahraničí.
"Jsem zvolená hlava státu a porážku neuznávám," řekl Bakijev. "Nemám v úmyslu vzdát se své prezidentské odpovědnosti."
V hlavním městě dnes panoval klid, v noci byly zato zaznamenány četné případy rabování.
"Dramatické situace v Biškeku využily bandy kriminálních živlů, které začaly loupit," řekl aktuálně.cz Sergej Jerochin, který na biškekské univerzitě pracuje jako geolog. "Policie je ve městě nepřítomná a lidé chrání svůj majetek sami. S obavami teď očekávají další noc."
Obyvatelstvo metropole se podle Jerochina obává, že by v zemi mohla vypuknou "občanská válka Jihu proti Severu".
Tvrdí, že největší rozhořčení mezi lidmi vyvolaly informace, podle nichž se neznámo kam ztratilo 400 milionů dolarů z půjčky, kterou Kyrgyzstánu poskytlo Rusko. Peníze údajně zmizely v kapsách Bakijevových příbuzných.
"Silně nás postihla loňská hospodářská krize," zdůraznil Jerochin. "V Rusku pracovalo hodně Kyrgyzů, kteří mohli posílat domů peníze. Teď se museli vrátit zpět, práci zde ale nenašli. Vláda si s obrovskou nezaměstnaností nevěděla rady."
Odzbrojená policie
V Biškeku nabraly události rychlý spád poté, co demonstranti začali ve středu po poledni odzbrojovat policisty a zmocnili se jejich samopalů a raketometů. Proti sídlu vlády pak vyjeli s ukořistěným obrněným transportérem vyzdobeným rudožlutými kyrgyzskými vlajkami.
Ve městě se po celý den ozývala střelba a nad jeho centrem se vznášely sloupy dýmu z hořících aut.
Opozice obsadila budovy televize a rozhlasu a vyplenila sídlo generální prokuratury. Původní zpráva agentury AP, podle níž ve městě Talasu dav ubil ministra vnitra Moldomusu Kongantijeva, byla později dementována. Člen Bakijevova kabinetu byl ale vážně zraněn.
Nepokoje zmítají pětimilionovou středoasijskou republiku již od března, kdy vláda zdražila elektřinu a plyn.
Ke střetům s policií došlo také v Narynu na jihu země, kde demonstranti obsadili tamní parlament.
Obvinění z korupce
Podobně jako kdysi Akajevovu vládu, obviňovala opozice po řadu měsíců rovněž Bakijeva z rozsáhlé korupce vládních činitelů a obsazování důležitých postů ve státní správě svými příbuznými.
Akajevovi předhazoval kdysi Bakijev a jeho stoupenci korupci mimo jiné v souvislosti se zlatým dolem Kumtor, současným šestým největším na světě.
Právo na těžbu v povrchovém dole nacházejícím se ve výšce čtyř tisíc metrů za jeho vlády získala za podezřelých okolností kanadská těžařská společnost Centera Gold. Ta zde jen v letech 1997-2006 vytěžila na 180 tun zlata.
Na seznamu organizace Transparency International posuzujícím míru korupce stojí Kyrgyzstán na 162. místě ze 180 zemí.
Letecké základny USA a Ruska
Mezi středoasijskými autoritativními vládci Akajev dlouho platil za liberála a stoupence demokratických reforem. V roce 2005 ale opozice vzala prezidentský palác útokem a on musel na palubě helikoptéry uprchnout do Ruska.
Totéž teď čekalo jeho nástupce Bakijeva. Ten ale odletěl na jih země, protože o Moskvu se nemohl opřít.
Kreml si Bakijev nedávno znepřátelil tím, když nejdříve oznámil, že ruší nájem americké letecké základny v Manasu, pak jej ale zase obnovil - byť za vyšší částku.
Ruský premiér Vladimir Putin dnes odmítl, že by Moskva při převratu v Biškeku hrála nějakou roli a označil jej za "vnitřní záležitost" země.
Manasu, který je Rusku trnem v oku již řadu let, používají Američané k zásobování svých jednotek v Afghánistánu.
Otumbajevová již oznámila, že tak jako zůstane v platnosti nájem americké letecké základny, bude moci i Rusko nadále využívat letiště u Kantu.
