Miliardáři z Východu našli nové dveře do Evropy. Kypr prodává pasy EU, značka: Rychle a levně

Hana Vařáková Hana Vařáková
18. 9. 2017 20:05
Ruští a ukrajinští podnikatelé nebo lidé s kontakty na politiky si kupují ve velkém kyperské občanství. Stačí v zemi investovat dva miliony eur nebo si koupit luxusní nemovitost a hned dotyčný spolu s občanstvím získá i evropský pas. S tím je spojený bezvízový přístup do 159 států světa a také nižší daně. Kyperská vláda začala prodávat občanství v dobách ekonomické recese před několika lety. Od roku 2013 úřady cizincům vydaly dva tisíce pasů, z toho polovinu Rusům.
Ruský obchod v Limassolu na Kypru.
Ruský obchod v Limassolu na Kypru. | Foto: Reuters

Nikósie - Bohatí Rusové a Ukrajici našli způsob, jak snadněji podnikat na území Evropské unie. Kupují si občanství řecké části Kypru, který je součástí osmadvacítky od roku 2004.

Stačí si na ostrově pořídit například dvě luxusní vily. Podobně to udělal i ruský podnikatel s telekomunikacemi, kterého výměnou za slib anonymity citovala agentura Bloomberg.

Za dvojici domů stojících v kyperském městě Limassol zaplatil celkem pět milionů eur (v přepočtu 130 milionů korun). O pět měsíců později měl v kapse kyperský pas.

Nyní unikl na veřejnost seznam několika stovek lidí, kteří podobným způsobem získali kyperské občanství. Podle britského listu The Guardian jsou mezi nimi známá jména z byznysu i politiky.

Kyperské občanství má například bývalý poslanec ruské Státní dumy Leonid Lebeděv, který vlastní energetickou společnost Sintez Group. Časopis Forbes odhaduje jeho jmění na 1,2 miliardy dolarů (zhruba 26 miliard korun).

Dalším vlivným Rusem na seznamu je Alexandr Ponomarenko, průmyslník s majetkem zhruba tři miliardy dolarů (66 miliard korun). Ten v roce 2011 údajně investoval 350 milionů dolarů do paláce, který slouží jako soukromé útočiště pro ruského prezidenta Vladimira Putina.

"V roce 2016 jsem získal kyperské občanství díky tamnímu investičnímu plánu a v současnosti jsem občanem dvou zemí - Ruska a Kypru," uvedl pro list Ponomarenko.

Kontakty na Porošenka

Rusové ale nejsou jediní, výměnného obchodu "investice za občanství" hojně využívají i Ukrajinci. 

Na zveřejněném seznamu jsou například jména Gennadije Bogoljubova a Ihora Kolomojského. Ti v 90. letech založili PrivatBank a byli jejími největšími akcionáři, než ji loni zprivatizovala ukrajinská vláda.

Ukrajinská centrální banka nyní tvrdí, že Bogoljubov a Kolomojskij ze své banky nezákonně vyvedli v přepočtu 124 miliard korun. Oba muži proto čelí na Ukrajině žalobě.

Dalším Kypřanem je Konstantin Grigorišin, většinový majitel ukrajinského energetického gigantu Energy Standard Group.

Tento sběratel umění, jehož kolekce má podle časopisu Forbes hodnotu 300 milionů dolarů (6,6 miliardy korun), je považován za oligarchu s úzkými kontakty na ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.

Sám Grigorišin to ale odmítá.

Ceny musely jít dolů

Kypr začal obchodovat se svým občanstvím čistě z ekonomických důvodů.

V roce 2012 bylo kyperské hospodářství v recesi a země směřovala k bankrotu. Jeden ze způsobů, jak rychle přijít k penězům pro státní kasu, byl prodej státního občanství. To mohl ve zkráceném řízení získat každý, kdo na Kypru investoval 10 milionů eur (přes čtvrt miliardy korun).

Zájem byl ale malý. Ukázalo se, že částka je příliš vysoká i na oligarchy z Východu.

Proto kyperská vláda už o rok později srazila cenu občanství na tři miliony eur přímých investic.

A podle ekonomického serveru Business Insider pokračovala dál - teď stačí investovat jen dva miliony eur anebo koupit na Kypru nemovitosti ve stejné hodnotě.

Podle údajů agentury Bloomberg přinesl program "občanství za investice" během posledních čtyř let 4,4 miliardy eur investic do kyperské ekonomiky, tedy v přepočtu 115 miliard korun.

Oboustranně výhodný obchod

"Obchod" s Kyprem je přitom oboustranně výhodný. Zámožní Rusové a Ukrajinci prostřednictvím kyperského občanství získávají pas Evropské unie a spolu s tím bezvízový přístup do 159 států světa.

Také platí nižší daně než v rodné vlasti.

Podle kyperského ministra financí Harrise Georgiadese jeho země za poslední čtyři roky vydala dva tisíce pasů. Polovinu z nich si vyzvedli Rusové.

"Hlavním důvodem, proč ruští byznysmeni přesouvají své peníze na Kypr nebo jinam do zahraničí, je obava, že o ně přijdou," uvedla Světlana Ledjajevová z helsinské Aalto University.

"Rusko je politicky nestabilní a bohatí Rusové mají strach, že jim jejich peníze zabaví a oni sami skončí ve vězení," dodává Ledjajevová.

Pro a proti

Režim "zlatých víz", kdy cizinec může získat občanství daného státu, pokud v něm investuje dostatek peněz, funguje v řadě zemí ve vší tichosti.

Výjimkou je Malta, která zveřejňuje jména žadatelů. Občanem Malty se přitom může stát každý, kdo zaplatí 650 tisíc eur (zhruba 17 milionů korun). Vybrané peníze putují do vládních fondů.

Malta zároveň nežádá po nových občanech, aby v zemi investovali ani aby zde měli trvalý pobyt. Mohou se tak usadit třeba v Německu nebo kdekoliv jinde.

Zemí, které prodávají své občanství nejčastěji za investice, je minimálně tucet. A to včetně evropských zemí - kromě Kypru a Malty jde například o Portugalsko a Velkou Británii.

Zastánci tzv. zlatých víz tvrdí, že tyto programy přilákají talentované lidi a jejich peníze v době, kdy je ekonomika v recesi. Navíc podle nich umožňují schopným podnikatelům odejít z nedemokratických zemí.

Odpůrci zase označují tyto praktiky za cynické, protože prý podkopávají koncept občanství.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy