Madrid - Jednoznačný důkaz toho, že ke globálnímu oteplování přispívá svou činností člověk, se zatím najít nepodařilo. Rychlý úbytek ledovců v Grónsku, Alpách či Andách a čím dál častější projevy extrémního počasí, jako jsou přívalové deště, silné mrazy a velká sucha, však jednoznačně svědčí o tom, že zažíváme změnu klimatu.
Stejnou, jaká v čase holocénu, před sedmi až pěti tisíci lety, vedla ke kompletnímu zmizení ledové přikrývky v Arktidě poté, co globální teploty vzrostly o tři stupně Celsia.
Od začátku industriální revoluce z druhé poloviny 19. století se teploty zvedly o pouhých 0,7 stupně, tento proces se ale výrazně urychlil hlavně v posledních patnácti letech.
A to takovým způsobem, že oteplování začíná ovlivňovat hrubý domácí produkt zeměkoule.
Podle studie, kterou na zakázku dvaceti evropských vlád zveřejnila nezisková organizace DARA se sídlem v Madridu, se díky globálnímu oteplování snížilo v uplynulých letech celosvětové HDP o 1,6 procenta. To odpovídá částce 1,2 bilionu dolarů.
Zejména v důsledku katastrofálního sucha, ale také záplav, jež ničí úrodu, zahyne podle studie v nejchudších zemích světa každoročně čtyři a půl milionu osob.
Nejhůře postižení? Rozvojové země
Pokud lidstvo neučiní nic proti tomu, aby se vliv člověka na životní prostředí zmírnil, mohou ekonomické ztráty v roce 2030 představovat až 3,2 procenta světové ekonomiky. Nejhůře budou přitom postiženy rozvojové země, které přijdou o 11 procent svého hospodářského výkonu.
"Jednoprocentní nárůst teplot znamená ztrátu deseti procent zemědělské výroby," tvrdí bangladéšská premiérka Hasina Vajídová, citovaná deníkem The Guardian.
"Jen my tak přijdeme o čtyři miliony tun obilovin v ceně dvou a půl miliardy dolarů. A tato částka představuje dvě procenta našeho hrubého domácího produktu. Když k tomu připočteme další ztráty způsobené oteplováním, přicházíme každoročně o tři až čtyři procenta HDP."
Ještě hůře je na tom nejlidnatější země světa, Čína, která by kolem roku 2030 mohla každoročně přicházet o více než bilion dolarů.
Změna klimatu postihuje především průmyslově zaostalé země třetího světa, závislé na zemědělské výrobě, kterou budou čím dál více postihovat cyklony přinášející mohutné záplavy v pobřežních oblastech, zatímco vnitrozemí bude v časech mimo období dešťů trápit extrémní sucho.
Ztráty stihnou ale také vyspělé země, USA by do dvou desetiletí mohly v důsledku globálního oteplování přicházet až o dvě procenta svého HDP.
Letošního 16. září zaznamenala severoamerická NASA rekordní úbytek arktického zalednění. Jeho plocha se od počátku měření v roce 1973 snížila na necelou polovinu někdejší rozlohy.
Tání ledovců v Arktidě přinese kromě extrémně mrazivých zim také silné mořské bouře, které dále naruší led v pobřežních oblastech.
