Kvůli změnám klimatu zemře za rok 4,5 milionu lidí

Radim Klekner Radim Klekner
29. 9. 2012 13:00
Oteplování sráží HDP světa o 1,6 procenta, spočítali vědci
Na změny klimatu doplácejí nejvíce země třetího světa.
Na změny klimatu doplácejí nejvíce země třetího světa. | Foto: Reuters

Madrid - Jednoznačný důkaz toho, že ke globálnímu oteplování přispívá svou činností člověk, se zatím najít nepodařilo. Rychlý úbytek ledovců v Grónsku, Alpách či Andách a čím dál častější projevy extrémního počasí, jako jsou přívalové deště, silné mrazy a velká sucha, však jednoznačně svědčí o tom, že zažíváme změnu klimatu.

Stejnou, jaká v čase holocénu, před sedmi až pěti tisíci lety, vedla ke kompletnímu zmizení ledové přikrývky v Arktidě poté, co globální teploty vzrostly o tři stupně Celsia.

Od začátku industriální revoluce z druhé poloviny 19. století se teploty zvedly o pouhých 0,7 stupně, tento proces se ale výrazně urychlil hlavně v posledních patnácti letech.

A to takovým způsobem, že oteplování začíná ovlivňovat hrubý domácí produkt zeměkoule.

Podle studie, kterou na zakázku dvaceti evropských vlád zveřejnila nezisková organizace DARA se sídlem v Madridu, se díky globálnímu oteplování snížilo v uplynulých letech celosvětové HDP o 1,6 procenta. To odpovídá částce 1,2 bilionu dolarů.

Zejména v důsledku katastrofálního sucha, ale také záplav, jež ničí úrodu, zahyne podle studie v nejchudších zemích světa každoročně čtyři a půl milionu osob.

Nejhůře postižení? Rozvojové země

Pokud lidstvo neučiní nic proti tomu, aby se vliv člověka na životní prostředí zmírnil, mohou ekonomické ztráty v roce 2030 představovat až 3,2 procenta světové ekonomiky. Nejhůře budou přitom postiženy rozvojové země, které přijdou o 11 procent svého hospodářského výkonu.

Satelitní snímek NASA z 28. srpna naznačoval, že letos bude dosaženo rekordního úbytku arktického ledu.
Satelitní snímek NASA z 28. srpna naznačoval, že letos bude dosaženo rekordního úbytku arktického ledu. | Foto: NASA

"Jednoprocentní nárůst teplot znamená ztrátu deseti procent zemědělské výroby," tvrdí bangladéšská premiérka Hasina Vajídová, citovaná deníkem The Guardian.

"Jen my tak přijdeme o čtyři miliony tun obilovin v ceně dvou a půl miliardy dolarů. A tato částka představuje dvě procenta našeho hrubého domácího produktu. Když k tomu připočteme další ztráty způsobené oteplováním, přicházíme každoročně o tři až čtyři procenta HDP."

Ještě hůře je na tom nejlidnatější země světa, Čína, která by kolem roku 2030 mohla každoročně přicházet o více než bilion dolarů.

Změna klimatu postihuje především průmyslově zaostalé země třetího světa, závislé na zemědělské výrobě, kterou budou čím dál více postihovat cyklony přinášející mohutné záplavy v pobřežních oblastech, zatímco vnitrozemí bude v časech mimo období dešťů trápit extrémní sucho.

Ztráty stihnou ale také vyspělé země, USA by do dvou desetiletí mohly v důsledku globálního oteplování přicházet až o dvě procenta svého HDP.

Letošního 16. září zaznamenala severoamerická NASA rekordní úbytek arktického zalednění. Jeho plocha se od počátku měření v roce 1973 snížila na necelou polovinu někdejší rozlohy.

Tání ledovců v Arktidě přinese kromě extrémně mrazivých zim také silné mořské bouře, které dále naruší led v pobřežních oblastech.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Prototyp nové rakety SpaceX explodoval na testovací rampě, nehoda nesouvisí se sobotním startem

Prototyp nové rakety Starship společnosti SpaceX dnes explodoval na testovací rampě v americkém státě Texas. Nehoda podle agentury Reuters nesouvisí s chystaným sobotním startem lodě Crew Dragon stejné firmy k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informace o případných zraněných zatím nejsou hlášeny.

V sobotu má raketa Falcon 9, která rovněž patří SpaceX, vynést do vesmíru na druhý pokus z floridského Mysu Canaveral loď Crew Dragon s dvojčlennou posádkou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy