O směnu přístavů Moldauhafen a Saalehafen na řece Labi nedaleko Severního moře se české úřady snaží dlouhodobě. Zasazoval se o ni například bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) při své první oficiální návštěvě Berlína v roce 2018. Nyní agendu převzal resort dopravy. "Hlavním partnerem pro jednání je město Hamburk, ale předpokládáme i účast spolkové vlády," uvedl na dotaz deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Potvrdil rovněž, že jednání začala toto úterý při příležitosti podpisu česko-německé mezinárodní smlouvy o splavnosti Labe.
Česko má přístavy svěřené k užívání až do roku 2028. Rozhodl o tom dodatek k Versaillské mírové smlouvě z roku 1929, podle kterého nájem tohoto území československému státu připadl na 99 let.
Hamburk se ale od první poloviny 20. století zásadně proměnil a z kdysi průmyslových přístavních území na okraji města jsou dnes lukrativní pozemky. Městská správa tu plánuje postavit rozsáhlou novou čtvrť Grasbrook s byty až pro šest tisíc lidí, kancelářemi s 16 tisíci pracovními místy, nákupními centry a školami. Název českého přístavu Moldauhafen by v budoucnu měla převzít nově vzniklá stanice prodloužené linky U4 hamburského metra.
Lukrativnější území
S demolicí původních budov v jiných částech labského nábřeží, rovněž určených k přestavbě, úřady začaly letos v červenci. Stále ale zbývá vyřešit, co s českými přístavy. Výměnu dlouhodobě podporuje i německá strana, která s tímto návrhem sama přišla už v roce 2015. Hamburk se tehdy ucházel o pořadatelství letních olympijských her a v přístavu měla hypoteticky vyrůst olympijská vesnice. Z olympiády sešlo, nápad na výměnu ale zůstal.
Němci za Moldauhafen a Saalehafen už dříve nabídli nedaleké pozemky zhruba ve stejné rozloze, tedy asi 30 tisíc čtverečních metrů, v oblasti Kuhwerder Hafen. O ně usilovala už dříve i česká diplomacie. Přesuny území se nijak nedotknou třetího českého území v Hamburku, přístavu Peutehafen, který Česku připadl na konci 20. let natrvalo.
Podle českého ministerstva dopravy je nová lokalita výhodnější. "Je přístupná pro námořní lodě s ponorem do 11 metrů bez omezení jejich výšky, dobře dostupná silniční dopravě a blízko nákladního nádraží," vysvětluje mluvčí Jemelka. Na rozdíl od oblastí přisouzených československé první republice by tak oblast u Kuhwerderu měla umožnit přistávání a překládku zboží i středně velkým lodím plavícím se po moři. Na jak dlouho Česko Kuhwerder Hafen do nájmu dostane, zatím není jasné. Versaillský dodatek počítal s možností prodloužení původní nájemní smlouvy o dalších 50 let, tedy do roku 2078.
Labe jako dopravní tepna pro Česko
Český Moldauhafen a Saalehafen nyní využívá soukromá německá logistická společnost, smlouvu má ještě na sedm let. Její vypršení tak časově odpovídá konci české správy nad oběma přístavy.
Co přesně s novým územím česká vláda zamýšlí dělat, zatím podle ministerstva dopravy není jasné. Zásadní ale bude, aby dopravně sloužilo potřebám Česka. Z tuzemska se nyní přes Hamburk ročně přepraví asi 2,4 milionu tun zboží a resort dopravy odhaduje, že se jeho objem v následujících 30 letech zdvojnásobí.
Přizpůsobení přístavu si vyžádá investice z české i německé strany, celkové náklady by měly podle Jemelky dosáhnout asi 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun). Jak se Česko a Německo budou na investici podílet, bude předmětem jednání. Modernizací nyní prochází i třetí český přístav Peutehafen, kde vzniká zázemí pro říční plavbu po Labi.
Praha vodní nákladní dopravu prosazuje dlouhodobě. Považuje ji za ekologickou - nízkoemisní a málo hlučnou - alternativu přepravy zboží po silnici nebo železnici. A právě splavnění Labe, které v Hamburku ústí do Severního moře, je jednou z priorit vodní dopravy v Česku. Námitky mají ekologové a také zástupci ministerstev životního prostředí všech spolkových zemí, kterými Labe na německé straně protéká. Kvůli častým obdobím sucha a nízkého stavu vody v říčním korytě podle nich "nemá nákladní lodní doprava na Labi spolehlivou budoucnost".
Dědictví Versailleské smlouvy
- Pronájem dvou přístavních území v Hamburku získalo Československo po první světové válce. Versailleská smlouva přiznala právo na jejich užívání v roce 1929, a to na 99 let.
- Česko jakožto nástupnický stát Československa (Slováci o nárok na přístavy po rozdělení přišli) má od roku 2029 opční právo na prodloužení pronájmu o dalších 50 let.
- V roce 2016 investovalo ministerstvo dopravy do opravy všech tří českých území v Hamburku asi 4,1 milionu korun. Z původních velkých plánů na modernizaci zanedbaných pozemků za zhruba 150 milionů korun sešlo, když o ně projevilo zájem německé město.
