Ankara - Turecká vláda pod tlakem armády uvažuje o vyslání pozemních vojsk do severního Iráku. Rebelové ze Strany kurdských pracujících (PKK) používají tamní území jako základnu pro výpady do Turecka.
V neděli postříleli ve městě Sirnak třináct vojáků, v pondělí zahynuli další dva. Ve středu zabil jednoho vojáka granát. Letos už počet obětí překročil stovku.
PKK ve svém dnešním prohlášení uvedla, že její bojovníci opustí severní Irák a vrátí se do Turecka. Ankara to zatím nekomentovala.
Armáda chce jednat
Turecké armádní špičky požadovaly ještě včera ráznou odpověď, včetně přejezdu tanků na sever Iráku, osídleného rovněž Kurdy.
Premiér Recep Erdogan oznámil, že o souhlas parlamentu s invazí požádá 14.října. Prezident Abdullah Gül oznámil, že je třeba přijmout "tvrdá opatření".
- ČTĚTE VÍCE: Kurdští povstalci zaútočili na východě Turecka
- Přečtěte si: Turecko povede Gül. Armáda se bojí islamizace
USA i EU: Zůstaňte doma
Průnikem na irácké území a likvidací tamních základen PKK Ankara vyhrožovala už před několika měsíci. Na nátlak Spojených států však zatím nic nepodnikla, neboť Washington se obává další destabilizace v Iráku.
Proti zásahu se dnes vyslovil i vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční vztahy Javier Solana.
Vůdce je navždy ve vězení
Podle tureckých odhadů se v Iráku skrývají asi tři tisíce povstalců.
PKK bojovala za nezávislost kurdských částí Turecka od roku 1984, ale jejího vůdce Abdullaha Ocalana turecká policie dopadla v roce 1999 v Keni. V ostře sledovaném procesu byl pak odsouzen k doživotnímu vězení.
V Turecku žije přibližně patnáct miliónů Kurdů. Mnoho let si stěžovali na diskriminaci. Nemohli se hlásit ke své národnosti a hovořit svým jazykem.
Další milióny žijí v Iráku, Íránu a Sýrii. Iráčtí Kurdové si vybudovali na severu země autonomii a jsou víceméně nezávislí na centrální vládě v Bagdádu.
Ankara varovala, že v žádném případě nebude akceptovat případné vyhlášení nezávislého kurdského státu na území Iráku.