Ankara - Novým tureckým prezidentem je Abdullah Gül.
Pro dosavadního ministra zahraničí a politika vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP)hlasovalo ve třetím kole 339 poslanců, tedy o 62 více, než by býval potřeboval pro prostou většinu.
Gülova kandidatura přitom prošla napotřetí až v opakovaném hlasování. První pokus v dubnu zkrachoval a vedl k vypsání nových voleb.
Kvůli údajnému nebezpečí islamizace země tehdy vyšly do ulic statisíce Turků. Proti Gülově volbě aktivně vystupovaly i armádní špičky.
Turecký George Clooney
V pořadí jedenáctý prezident Turecka, který byl v úterý večer slavnostně uveden do paláce Çankaya, vyvolává emoce i dnes. Třeba už jen tím, že jeho žena nosí na veřejnosti šátek, symbol, který je ve školách zakázán.
Zvláště pro republikány (CHP), strážce Atatürkova odkazu, zůstává nepřijatelnou postavou. Vytýkají mu, že otevřenou propagací islámu podkopává základy sekularismu a státního dozoru nad náboženstvím.
Politik, kterého média překřtila díky ostře řezané tváři na "tureckého George Clooneyho", totiž nijak nezakrývá, že pochází z hluboce věřící rodiny a na ctnostech zbožného muslima také budoval svoji politickou kariéru.
Tu ovšem vždy vhodně doplňoval pragmatismem zkušeného byznysmena.
Gülova politická kariéra
- od 1991: poslanec za Kayseri
- 1996-97: státní ministr a mluvčí vlády
- 2002-2003: premiér
- 2003-dosud: ministr zahraničí
Zkušenosti z Londýna i Saúdské Arábie
Gül se narodil v říjnu 1950 v Kayseri. Ač nepocházel z dobře situovaných vrstev (otec byl automechanik, matka v domácnosti), rodiče mu od počátku dopřáli to nejlepší vzdělání.
Vystudoval práva na univerzitě v Istanbulu a několik semestrů strávil i ve Velké Británii. Dlouhá léta také působil v Islámské rozvojové bance v Saúdské Arábii.
Svým způsobem tak reprezentuje typickou novou střední vrstvu, která tvoří voličstvo dnešní AKP. Jsou to lidé, kteří přišli za prací do Istanbulu nebo Ankary ze střední Anatólie a zapustili tu nové kořeny.
Navíc - podobně jako Gül - díky obchodním kontaktům ovládají angličtinu a často i arabštinu a mají dobrý přehled o dění v okolních zemích.
Anatolští tygři v akci
Velkou proměnou prošlo i Gülovo rodné Kayseri: za posledních patnáct let se tu zdvojnásobil počet obyvatel na dnešní více než milion. Vznikají tu ročně stovky nových firem, což Kayseri řadí mezi nejdynamičtější regiony vůbec, takzvané anatolské tygry.
Gül prošel postupně třemi stranami, které ale měly velmi podobný program: AKP však - na rozdíl od svých předchůdkyň, Strany blahobytu (Refah Partisi) a Strany ctnosti (Fazilet Partisi) - nebyla nikdy označena za protiústavní.
Pragmatismus především
Jako politik ale Gül byl a je především pragmatikem. Jako premiér nastartoval rozsáhlé hospodářské reformy. Když se stal ministrem zahraničí, podnikl turné po muslimských zemích, vydal se ale také na mediálně hodně sledovanou návštěvu USA.
Zvláštní kapitolou je pak Gülova snaha popohnat Turecko na cestě do Evropské unie. Nadšení Turků nicméně v poslední době vyprchává, neboť Brusel Ankaře nikdy nedal žádnou konkrétní perspektivu.
Žádné nebezpečí radikalismu tedy Turecku s Gülem v čele nehrozí.
"Byl premiérem a ministrem zahraničí. To jsou dva velmi citlivé posty, v nichž získal důvěru, a nikdo se neobával, že bude sabotovat sekularismus. A najednou by se měl stát jako prezident islámským aktivistou? To je absurdní," domnívá se turecký komentátor Ilnur Çevik.
