Turecko chce podél hranice zřídit 30 kilometrů široký bezpečnostní pás, kam se budou moci vracet syrští uprchlíci z Turecka. Terčem operace jsou oddíly syrských Kurdů YPG, jež Turecko označuje za teroristické a které v oblasti působí.
Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana Turci od středy zabili 109 kurdských bojovníků. Podle exilové Syrské organizace lidských práv (SOHR) mají boje po prvním dni 27 mrtvých, z nichž osm jsou civilisté a zbytek kurdští bojovníci.
Podle organizace Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která dění v Sýrii monitoruje z Londýna prostřednictvím svých místních spolupracovníků, uteklo od středy před boji na severovýchodě Sýrie nejméně 60 000 lidí, z toho většina dál na východ k městu Hasaká. SOHR též uvedla, že za prvních 24 hodin turecká armáda obsadila sedm syrských vesnic.
Čtrnáct humanitárních organizací dnes ve společném prohlášení vyzvalo k ochraně civilistů v oblasti. V asi pětikilometrovém pásmu od syrsko-tureckých hranic tam podle nich žije odhadem asi 450 tisíc lidí, které jsou tak v ohrožení. Je mezi nimi i na 90 tisíc lidí, kteří už museli minimálně jednou v rámci Sýrie opustit kvůli bojům své domovy.
Evropa útok odsoudila, Erdogan jí hrozí zpět
Ze zahraničí dál zaznívá kritika tureckého útoku i amerického postupu, neboť USA před tureckou invazí stáhly své vojáky ze severu Sýrie. Paříž si kvůli postupu Ankary povolala tureckého velvyslance. Evropská komise označila ofenzivu za další překážku v mírovém procesu v Sýrii a Londýn vyzval ke zdrženlivosti.
Český premiér Andrej Babiš sdělil, že Česká republika se ztotožňuje se společným postojem Evropské unie, která tureckou operaci odsoudila. Představitelé českých politických stran hovoří o zradě a o porušení mezinárodního práva.
Itálie vyzvala Turecko, aby boje okamžitě zastavilo. Rusko chce prosadit dialog mezi syrskou a tureckou vládou, Írán vyzval Turecko, aby své vojáky ze Sýrie stáhlo.
Erdogan ve čtvrtek na kritiku reagoval pohrůžkou, že Turecko pošle syrské uprchlíky do Evropy. "Jestliže Evropa definuje operaci v Sýrii jako invazi, pak můžeme otevřít dveře a poslat 3,6 milionu syrských uprchlíků k vám," řekl.
Kurdské milice YPG jsou páteří Syrských demokratických sil (SDF), které ráno hlásily z pohraničních vesnic těžké boje. Turci podle nich zasáhli ve městě Kámišlí část věznice s velkým počtem zajatců Islámského státu (IS). Kurdské úřady to považují za pokus osvobodit nebezpečné teroristy. Do bojů se chystá zasáhnout syrská opozice, kterou Turecko od počátku syrské války podporuje. Její bojovníci míří ze západu k městům Tall Abjad a Rás al-Ajn.
Kurdové pomohli, když se jim to hodilo, tvrdí Trump
Americký prezident Donald Trump, který je obviňován, že ponechal na holičkách kurdské spojence z bojů proti IS, se hájí tím, že motivem Kurdů v boji proti teroristům bylo území.
Řekl také, že Kurdové nepomáhali Spojeným státům tam, kde to neodpovídalo kurdským zájmům, a jako příklad uvedl vylodění protihitlerovských spojenců v Normandii za druhé světové války nebo boje amerických vojáků v Afghánistánu či v Tichomoří.
Šéf americké diplomacie Mike Pompeo odmítl tvrzení, že USA stažením svých vojáků z postů na severu Sýrie daly Turecku zelenou. Obavy Turecka o bezpečnost jižní hranice považuje za oprávněné.
Kriticky se k Trumpovi vyjádřil také evropský tisk, podle nějž prezident zrazuje kurdské spojence a dělá z USA nespolehlivého partnera.
Část české opozice kritizuje i premiéra Babiše, který v září v OSN podpořil plán Erdogana na vznik bezpečnostní zóny. Babiš v úterý vyjádřil překvapení nad tureckým záměrem podniknout vojenskou akci a vyslovil se pro svolání Rady bezpečnosti OSN.
Turecko si došláplo na novináře
Ankara podobně jako v minulých dvou ofenzivách, jež od roku 2016 vedla proti syrským Kurdům, zahájila výpady proti novinářům a uživatelům sociálních sítí za údajné podvrhy a šíření nepravdivých zpráv. Novinář opoziční platformy BirGün skončil ve vězení.
Zatímco tato platforma ofenzivu kritizuje a informuje o obětech, oficiální turecká média situaci popisují jako boj proti teroristické Straně kurdských pracujících (PKK) a její odnoži YPG.
Hodně se spekuluje o osudu tisíců členů IS, jež ve věznicích a táborech střeží Kurdové. Podle amerického tisku nejnebezpečnější z bývalých bojovníků IS chce americká armáda odvézt jinam. Panují obavy, že zajatci se v chaosu mohou dostat na svobodu a obnovit své boje.
