Krize stírá rozdíly mezi politiky Česka a Německa

Petr Holub
24. 9. 2009 6:50
Kampaň je bez obsahu a jen se vyhýbá tomu, co Němcům opravdu hrozí, shodují se analytici
Kancléřka Angela Merkelová a její vyzyvatel Frank-Walter Steinmeier na billboardech. Kdo přesvědčí voliče spíš, že má recept na krizi?
Kancléřka Angela Merkelová a její vyzyvatel Frank-Walter Steinmeier na billboardech. Kdo přesvědčí voliče spíš, že má recept na krizi? | Foto: Reuters

Berlín/Praha - Kampaň je bez obsahu a jen se vyhýbá tomu, co Němcům opravdu hrozí.

Tak zní převládající komentář k nedělním volbám do Bundestagu.

Žádná ze stran totiž nedokáže odpovědět na zásadní otázku, kterou přinesla ekonomická krize: "Jak a kdy půjde snížit rozpočtový schodek, a přitom nezadusit počínající konjunkturu." Definice je z týdeníku Zeit.

Kdo je šikovný

Německý volič - podobně jako český ministr financí ve spolupráci s šéfy velkých stran - tedy musí rozhodnout ve věci, při níž nemá k dispozici dost vstupních informací.

Německo i Česko se koncem minulého roku propadly do hluboké krize, údaje z letošního druhého čtvrtletí však věstí zvláště u našich sousedů obrat k lepšímu. "Bude záležet na šikovnosti politiků, kteří po volbách nastoupí, jestli dojde ke skutečnému oživení," zdůrazňuje význam voleb hlavní komentátor Financial Times Deutschland Thomas Fricke.

Před německými volbami se množí výhrůžky teroristů. Policie proto posílila hlídky na letištích a klíčových železničních stanicích. Tito muži hlídkují na berlínském Hlavním nádraží.
Před německými volbami se množí výhrůžky teroristů. Policie proto posílila hlídky na letištích a klíčových železničních stanicích. Tito muži hlídkují na berlínském Hlavním nádraží. | Foto: Reuters

Právě pravicově smýšlející novináři jako Fricke mají pro potíže politiků mnohem větší pochopení než jejich levicoví kolegové.

Nevyčítají vůdcům stran, že nenašli řešení, protože v této chvíli není jisté, jak to s ekonomikou a společností přesně vypadá. Jak tedy reagovat na situaci, kterou nejde přesně popsat?

Merkelová nad Schrödera

V obecných rysech se strany shodují. Letošní deficit Německa dosahuje 50 miliard eur, příští bude o 30 miliard vyšší. Škrtat výdaje, anebo zvyšovat daně hned v příštím roce je však pro budoucí ekonomický růst nevýhodné.

Financial Times Deutschland při této příležitosti připomíná historii posledních dvou německých vlád. Kancléř Gerhard Schröder (SPD) zavedl v roce 2002 přísný úporný balíček. V Česku se dnes touto cestou vydává kabinet Jana Fischera. Schröderovy škrty ve výdajích ovšem tehdejší recesi prohlouubily. Neúspěšný pokus vedl k růstu nezaměstnanosti a k předčasné abdikaci kancléře.

Jednou z karet, které míchají volební koktejl, je i osud automobilky Opel.
Jednou z karet, které míchají volební koktejl, je i osud automobilky Opel. | Foto: Reuters

Lépe si vedla v roce 2005 Angela Merkelová (CDU). Po těsném volebním vítězství odložila liberální sliby o záchraně rozpočtu. Pokračovala v investicích, a tím pomohla ekonomickému růstu. Byl tak silný, že ho v roce 2007 neohrozilo ani tříprocentní zvýšení daně z přidané hodnoty, které rozpočtový deficit zlikvidovalo.

2010 investice, 2011 škrty

Ovšem ani příklad Merkelové nestačí. Kancléřka spoléhala v letech 2006-2008 na růst exportu. Po krátké konjunktuře ovšem jeho výpadek přivedl Německo do hlubší krize než okolní země. Aby stála ekonomika na dvou nohách, bude třeba podpořit domácí spotřebu.

Mainstream volebních programů je tedy jasný. Věřit, že se ekonomika opravdu začala probouzet. Podpořit ji dalšími investicemi v příštím roce, v rozpočtu na rok 2011 šetřit a o rok později dokonce snížit některé daně.

Vyšší daně vylučují všechny strany s výjimkou levicových radikálů z Die Linke.

Zůstává tedy otázka, koho volit, když se CDU/CSU, SPD, FDP a Zelení ve svých programech v zásadě shodují.

Ušetřím, ale neřeknu kde

Někteří ekonomové a analytici tvrdí, že nejasnou situaci způsobili politici, když nechtějí přiznat vážnost krize. Všechny strany popírají hrozby, že snad koncem roku dojde k masivnímu propouštění, že bude třeba dalších miliard na záchranu bankovního sektoru, a že koneckonců nebude možné rozpočet zachránit bez opravdu tvrdých škrtů ve státních výdajích, především v rozbujelém sociálním systému.

"Nezaměstnanost zůstane vysoko nejméně do roku 2011. To znamená nižší výběr daní a sociálního pojistného. Někde bude třeba peníze sehnat," míní týdeník Zeit. "Všichni politici vědí, že odvody zaměstnanců v příštím roce stoupnou," píše deník Welt s odkazem na očekávaný schodek sociálního systému.

V přiznání nadcházejících těžkých časů zašli nejdále ministr financí Peer Steinbrück (SPD) a jeho kolega z průmyslu Karl-Theodor zu Guttenberg (CSU). "Nadcházejí roky, kdy budeme muset šetřit a mnohé zamilované věci budou muset jít do zkušebny," řekl se souhlasem kolegy Guttenberg. Ani jeden však neupřesnil, na čem se bude šetřit.

Guttenberg u doktora

Ministři vystoupili se svým varováním den předtím, než Guttenbergova CSU zveřejnila svůj "Sofort-programm" se sliby na prvních sto dnů vlády.

Lídr volební kandidátky Peter Ramsauer novinářům slíbil, že okamžitě sníží daně živnostníkům a firmám, přitom obnoví nedávno zrušené dotace na stavby rodinných domků pro mladé rodiny. Ekonomický expert strany Guttenberg na Ramsauerovu tiskovou konferenci nedorazil s omluvou, že je objednán k lékaři.

Bavorská CSU se tak přidala na stranu radikálně liberální FDP, jejíž program také předpokládá nižší daně zvláště pro podniky a vyšší vrstvy.

FDP se drží učení svého ekonoma Hermanna Otto Solmse, který tvrdí, že snížit schodek rozpočtu je možné právě tím, že se daně sníží. "Nižší daně vedou ke zvýšení konzumu mnohem spíše než jakékoli vládní investice," vysvětluje Solms. Každé euro ze zrušených daní se podle něho objeví v ekonomice pětkrát.

Podle týdeníku Zeit jde v této chvíli o plané řeči, podle deníku Welt podvádí FDP sebe sama. Dokonce pravicový FAZ se ptá, co se stane, pokud vládu získá koalice CDU/CSU a FDP, protože většina liberálních slibů je mimo realitu.

Daně bez termínů

Odpověděla favoritka na místo kancléře a předsedkyně CDU Angela Merkelová. Upozornila veřejnost, že dobré nápady koaličních partnerů zatím nemají přesně stanovaný termín. "Daně se budou snižovat někdy v období 2010-2013," prohlásila.

Všechny strany se také shodnou na tom, jaké daně je třeba snížit. Až 14 miliard eur bude třeba oželet tím, že se sníží dolní sazba daně z příjmů občanů. Straničtí ekonomové spočetli, že právě tím pomohou střední třídě, která dodává nejvíc voličů.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy