Berlín/Praha - Němečtí politici slibují, že se daně budou snižovat, ovšem nikdo jim nevěří.
Státní rozpočet se propadá do hlubokého deficitu, a proto 88 procent Němců očekává, že se po volbách budou daně naopak zvyšovat.
Slibem nižších daní je zpochybněna věrohodnost a očekávaná obhajoba kancléřky Angely Merkelové (CDU).
Čeští politici mají podobné dilema. Ekonomika klesá stejně rychle jako v Německu a rozpočet je ve stejných schodcích. O daních proto zatím raději mlčí.
Déja vu Angely Merkelové
Také před čtyřmi lety se zdálo, že německé volby jsou předem rozhodnuty. Dva týdny před nimi vedla pravicová CDU/CSU v preferencích před sociálnědemokratickou SPD o 21 procent.
Pak kandidátka CDU Merkelová oznámila, že je třeba likvidovat schodek rozpočtu. Proto zvýší základní sazbu DPH z dosavadních 16 na 19 procent. Její konkurent Gehrard Schröder (SPD) okamžitě kritizoval "daň z Merkelové" a nakonec volby prohrál jen o pár hlasů.
Merkelová získala křeslo kancléřky pouze dohodou se sociálními demokraty a ti na oplátku schválili vyšší DPH.
Historie se opakuje
Nyní se historie opakuje.
Merkelová vede před sociálními demokraty v preferencích o 15 procent a o minulém víkendu opět vyrobila z daní centrální téma voleb. Slíbila, že je sníží, ovšem dočkala se kritiky od samotné CDU/CSU ze dvou nejbohatších spolkových zemí.
Premiér Bavorska Horst Seehofer požadoval pevný termín, kdy daně půjdou dolů. Jeho kolega z Badenska-Württemberska Günther Oettinger - známý tím, že všechno říká na rovinu - požadoval opět zvýšit DPH. V dobách krize by měla být dolní sazba namísto současných sedmi procent o 2,5 procenta výš.
Kancléřka revoltu uklidnila, ovšem například deník Financial Times Deutschland debatu o programu komentoval slovy: "Merkelová svůj volební boj odstartovala chybně. S jistotou očekávané vítězství je ohroženo."
Ekonomům navzdory
Němečtí ekonomové nepochybují, že pravdu má Oettinger: "Zvýšení DPH přijde," řekl například v deníku Die Welt šéf Německého ústavu pro ekonomický výzkum Klaus Zimmermann.
Stejný vývoj věští tuzemští ekonomové Česku.
Oficiální program CDU přesto hodlá snížit nejnižší sazbu daně z příjmu ze 14 na 12 procent. Nejvyšší sazbu 45 procent nebudou podle programu platit lidé s příjmy nad 250 tisíc eur ročně, ale nad 300 tisíc ročně.
Program nevysvětluje, kde vezme 15 miliard ročně potřebných na zmíněné snížení, ani 30 miliard na likvidaci současného deficitu.
Namísto toho slibuje CDU zvýšit výdaje, konkrétně sociální dávky rodinám s malými dětmi a chudým penzistům.
| České a německé daně (v % HDP) | |||||||
| Země | DPH | Spotřební | Z příjmu | Zaměst- navatelé |
Zaměst- nanci |
Živnost- níci |
Celkem |
| Česko | 6,6 | 4,6 | 8,7 | 10,3 | 3,6 | 2,3 | 36,3 |
| Německo | 6,3 | 6,1 | 10,4 | 6,8 | 6,4 | 3,1 | 40,6 |
| Zdroj: Jiří Večerník, Sociologický ústav Akademie věd | Data z roku 2008 | |||||||
Jih proti severu
Takový plán je riskantní právě z pohledu těch spolkových zemí, které si dlouhodobě stěžují, že jejich ekonomiky dotují Berlín a další chudé spolkové země na severu.
Obavy se mohou naplnit, pokud opět vznikne velká koalice. SPD souhlasí se snížením dolní sazby daně z příjmu ze 14 dokonce na 10 procent. Zároveň však doporučuje zvýšit daně bohatým. Platily by je už lidé s příjmem nad 125 tisíc eur ročně a sazba by se ze 45 zvýšila na 47 procent.
Kompromis mezi CDU a SPD by tedy mohl skončit tím, že se pomůže maximálně chudším lidem ze severního Německa, anebo že se daně vůbec snižovat nebudou. Bohatí lidé z Bavorska a Badenska-Württemberska by naopak mohli skončit s vyššími daněmi. Nakonec křesťanští demokraté ze severního Německa jsou připraveni vyjít SPD vstříc. Veřejně to oznámil už premiér Wolfgang Böhmer ze Saska-Anhaltska.
Neslibujte vůbec nic
Proto bavorský Seehofer žádal jasný termín, kdy se daně sníží, ovšem od Merkelové se ho nedočkal. Badenský Oettinger tuší, že se příští vláda zvyšování daní nevyhne. Z pohledu bohatších jižních Němců je samozřejmě lepší zvýšit dolní sazbu DPH, než horní sazbu daně z příjmu.
Oettinger si tím vysloužil rozhořčenou kritiku berlínského deníku Die Welt. Jeho analytička Bettina Röhlová upozorňuje, že v dolní sazbě DPH se daní především potraviny. Právě za ně musí platit chudí stejně jako bohatí. "Je to jediná daň, která ekonomicky zasáhne sociálně slabé," upozorňuje Röhlová a tvrdí, že takový přístup ohrožuje základní hodnoty solidární politiky.
Daleko vhodnější by tedy bylo žádat peníze od bohatých manažerů a fotbalových hvězd.
Financial Times Deutschland nakonec křesťanským demokratům poradil, jak debatu ukončit: "Nejlepší by bylo to nejjednodušší řešení. Jednoduše vůbec nic nedělat a také nic neslibovat."
Merkelová radu naplnila aspoň tím, že snižování daní odložila do té doby, až se ekonomika zotaví.
Vystřílené náboje
Česko ekonomika má podle údajů týdeníku The Economist letos obdobné vyhlídky jako Německo, tedy ekonomický pokles poblíž pěti procent, a v příštím roce růst těsně nad nulou. Deficit se letos očekává mezi čtyřmi a pěti procenty HDP.
Rozpaky, co v takové chvíli voličům slíbit, jsou zřejmě ještě větší, než v Německu. ODS zatím nemá program, který by řešil krizi, daně, nebo sociální dávky. Program sociální demokracie kopíruje návrhy SPD, když doporučuje zvýšit daně z příjmu bohatým a přitom zdanit zisk z obchodování s cennými papíry.
Jiné aktuální příklady z Německa jsou jen těžko použitelné. Dolní sazbu daně z příjmu už snížila levice z 15 na 11 procent v letech 2004-2006, dolní sazbu DPH zvýšila pravice z 5 na 9 procent loni.
Německá FDP chce zvýšit nezdanitelnou část příjmů pro poplatníky i jejich děti na 8 tisíc. Obdobné zvýšení už česká pravice provedla. CDU navrhuje převést restaurace z horní do nižší sazby DPH, ovšem tento manévr schválila česká sněmovna už v červnu hlasy všech poslaneckých klubů.
