Londýn - Kvůli doznívající hospodářské krizi si jen v Evropě a severní Americe sáhlo na život 10 tisíc lidí.
Přesněji: jde o počet lidí, kteří by - nebýt recese - o dobrovolném odchodu ze života zřejmě neuvažovali.
Studie, jež monitorovala duševní zdraví ve 24 zemích Evropské unie, Spojených státech a Kanadě, navíc odhalila smutnou skutečnost, že mnoha sebevraždám bylo možné předejít.
Stačilo, aby měly některé země lepší psychologickou a psychiatrickou péči. Ukázalo se totiž, že někde se počet sebevražd nezvýšil, přestože krize tamní hospodářství zasáhla v plné míře.
Jmenovitě jde o Rakousko, Švédsko a Finsko.
Naopak ve Spojených státech hovoří autoři studie přímo o "raketovém" růstu počtu sebevražd. Nutno podotknout, že rozdíly nemusí souviset jen s kvalitou péče o duševní zdraví, ale také s rozsahem sociálního zabezpečení.
Ti, o něž se v tíživé situaci postará stát - nebo kde stát zabrání tomu, aby se do ní vůbec dostali - totiž péči psychiatra vůbec potřebovat nebudou.
Stát musí podat pomocnou ruku
"Je vidět, že na přístupu státu záleží. Jednou z věcí, kterou se (Rakousko, Švédsko a Finsko) vymykají, je fakt, že investují do projektů, které lidem pomáhají získat zpět ztracenou práci. Jde především o rekvalifikační kurzy, poradenství a dotování nejhůře postižených odvětví," řekl BBC jeden z autorů studie Aaron Reeves.
Je úkolem vlády postarat se o podporu a ochranu nejzranitelnějších vrstev společnosti.
"V době krize je vždy třeba činit těžká rozhodnutí, ale podle mého názoru je úkolem vlády postarat se o podporu a ochranu nejzranitelnějších vrstev společnosti. Právě ty totiž ekonomická krize tíží nejvíc," dodal.
Tým badatelů z Oxfordské univerzity a Londýnské školy hygieny a tropické medicíny v závěrech publikovaných v odborném magazínu British Journal of Psychiatry dále konstatoval, že až do roku 2007 počet sebevražd na starém kontinentu klesal, v roce 2009 už byl ale zjištěn 6,5procetní nárůst. A stejnou měrou jejich počet rostl i v roce 2011.
