Jeho lidé žijí v odlehlých končinách Brazílie. Hned na začátku epidemie si mnozí z nich uvědomili riziko nákazy a pokusili se hluboko v džungli izolovat od okolního světa. Přesto už na konci března se u kmene potvrdil první případ nákazy koronavirem. Onemocněla dvacetiletá žena v oblasti poblíž hranic s Kolumbií. 

Byl to přelomový případ - vůbec první u původních obyvatel v brazilské části Amazonie. Žena pracovala jako zdravotnice. 

V polovině dubna si pak choroba vyžádala první oběť u indiánských obyvatel. Zemřel patnáctiletý hoch Alvaney Xirixana z kmene Janomamů, který trpěl i malárií. 

Od té doby na chorobu covid-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje, zemřelo už více než 40 původních obyvatel Amazonie, jež se rozkládá na území několika latinskoamerických států. Téměř 700 se jich nakazilo. 

Experti ale upozorňují, že tato čísla jsou podhodnocena. Kvůli nedostatku testů a špatné zdravotní péči bude nakažených a obětí mezi indiány zřejmě mnohem víc. 

Přísná karanténa pomáhá

Mnohé indiánské kmeny v Latinské Americe hledají způsob, jak se před nákazou ochránit. Snaží se uzavřít do karantény.

Související

Fenomén už od Fidela. Lékaři z Kuby pomáhají ve světě, peníze v pandemii sebere režim

Tak postupuje třeba kmen Cofánů ve vesnici v ekvádorské džungli. "V naší komunitě nemáme žádný případ. Zavedli jsme přísné pokuty pro všechny, kdo by porušovali karanténu," uvedl pro server The National Randy Borman, který se přiženil do kmene Cofánů. 

Ve vesnici platí několik pravidel. Lidé například nikam necestují - ani za příbuznými, ani do města. Zakázané jsou také návštěvy cizích lidí. 

Borman má ale obavy, jak dlouho se kmenu podaří pravidla dodržovat. Co bude dělat, až dojdou léky a základní potraviny nebo třeba palivo pro čluny?

Někdy ale ani karanténa nestačí. Není třeba jasné, kde se první oběť, zmíněný Alvaney Xirixana, nakazila. Odborníci se domnívají, že od nelegálních zlatokopů. Před nimi se mohou indiánské kmeny ochránit jen těžko. Už v minulosti zavlekli mezi Janomamy různé nemoci od chřipky přes spalničky až k pohlavně přenosným chorobám. 

V Brazílii žije vůbec nejvíce domorodých obyvatel ve státě Amazonas, který je nyní jedním z epicenter koronavirové nákazy v zemi. Jediná lůžka na oddělení intenzivní péče jsou ve zhruba dvoumilionovém městě Manaus, které platí za vstupní bránu do Amazonie. Jenže dostat se do Manausu je pro nemocné někdy nadlidský úkol - cesta pro ně trvá i dlouhé hodiny. Z odlehlých končin pak putují letadlem nebo lodí. 

Mají oslabenou imunitu

Profesorka Carolyn Stephensová z University College London pro agenturu Reuters potvrzuje, že infekční choroby mohou obzvláště zasáhnout právě indiánské komunity. Připomíná, že v minulosti evropští dobyvatelé zavlekli do Latinské Ameriky některé nemoci, jako třeba neštovice, na které pak zemřely až miliony původních obyvatel. 

Některé kmeny mají i relativně nedávnou zkušenost s dalšími nemocemi. Například v 50. letech minulého století ve vesnici Kalapalo v Brazílii zemřela téměř polovina obyvatel kmene Xingu na spalničky. 

Původní obyvatelé mají slabou imunitu, která se nedokáže bránit infekčním chorobám, jako je právě nový typ koronaviru. Často navíc trpí podvýživou a sužuje je chudoba i další nemoci, jako třeba malárie, žloutenka či tuberkulóza. A to jsou důvody, proč současná pandemie může být pro mnohé z nich osudná. 

Není to jen "chřipečka"

Slavný brazilský fotograf Sebastião Salgado nedávno zveřejnil otevřený dopis adresovaný tamnímu prezidentovi Jairu Bolsonarovi, který v minulosti opakoval, že podle něj je koronavirus jen "lehká chřipka". Salgado v něm varuje, že původní obyvatelé čelí "opravdovému nebezpečí ohrožujícímu jejich přežití". 

Pod dopis se podepsala řada vědců, umělců a celebrit včetně herce Brada Pitta, moderátorky Oprah Winfreyové nebo zpěváků Paula McCartneyho a Madonny.

Salgado uvedl, že brazilská vláda musí ochránit indiánské území od nájezdů nelegálních zlatokopů a těžařů, kteří tam mohou zavléct koronavirus. "Vidíme předvečer genocidy," uvedl pro britský list The Guardian Salgado, který strávil čtyři dekády fotografováním Amazonie a jejích obyvatel. 

Kritici obviňují populistického krajně pravicového prezidenta Bolsonara, že nepřímo napomáhá k drancování Amazonie a ohrožuje původní obyvatele. Bolsonaro opakovaně prohlašuje, že indiánské území je až příliš rozlehlé. Tvrdí, že prales se musí otevřít hospodářskému využití. 

V posledních týdnech na sebe prezident strhává pozornost také tím, že patří mezi hrstku světových státníků, kteří stále podceňují hrozbu koronaviru. Vystupuje proti karanténě, kterou zavedla většina guvernérů brazilských států, odmítá dodržovat rozestupy nebo nosit roušku. Pravidelně se také účastní akcí, kde je více lidí. 

Královská univerzita v Londýně přitom nedávno vydala studii, podle níž "epidemie v Brazílii není pod kontrolou a ještě posílí". Podobný názor má také bývalý brazilský ministr zdravotnictví Luiz Henrique Mandetta, kterého Bolsonaro nedávno vyhodil kvůli názorovým neshodám. Mandetta se obává, že to nejhorší přijde teprve v květnu a v červnu.

Země s přibližně 210 miliony obyvatel má nyní celkem 168 331 potvrzených případů nákazy a 11 519 úmrtí.