Helena Truchlá,
ČTK
22. 2. 2021 6:02
Britská, jihoafrická, tyrolská, česká. Informací o pozměněných verzích koronaviru SARS-CoV-2 v posledních týdnech přibývá s tím, jak se šíří po planetě. Situaci v Česku zhoršuje zejména britská varianta, která je nakažlivější. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) se nachází ve 40 procentech všech infekčních vzorků. Kde se mutace berou a jaký mohou mít dopad na očkování?
"Česká mutace": velká neznámá
Státní zdravotní ústav zmiňuje také "českou mutaci" s označením B.1.258. Pojem poprvé použil asi před měsícem polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski, nyní o něm s odkazem na výzkum slovenské viroložky Broni Brejové informovala Česká televize. Název je ovšem mírně zavádějící, protože mutace má původ nejspíš v západní Evropě.
I tato varianta je nakažlivější než původní vir z Wu-chanu, podle molekulárního genetika Jana Pačese ale "neexistuje důkaz, že by průběh nemoci byl u české varianty horší". Nyní je navíc na ústupu: vytlačuje ji britský příbuzný.
Například německé Sasko "českou mutaci" nezaznamenalo. "Nemáme k tomu žádné vlastní vědecké poznatky," řekl Oliver Schenk, který je šéfem úřadu regionální vlády. "Pokud existuje, tak dosud nebyla vědecky doložena," doplnil.